Ano, mám tam přímý obousměrný škrtící ventil, ale ten je teď otevřený naplno. Snížením max. tlaku na pojistném ventilu rozdělovače se to začalo chovat přesně tak, jak jsem chtěl, takže ten škrtící ventil tam defakto už ani nepotřebuju. Nejvíc mě zarazil ten plynulý rozjezd.
Šel jsem to ještě odzkoušet a ano, jak píšeš - teď funguje i to přiškrcování, které zpomaluje pohyb dveří. Teď mi to vlastně i dává smysl, je to logické. Předtím to nemělo kam přepouštět, protože pojistný ventil to nepustil do vracečky a proto to dusilo elektromotor.)
bezva,to má logiku,co říkáš.skoro jako z učebnice,ten průtok navíc někam musí odtéct,aby se to nezadusilo.,ted oslavuj.nebudu tě ted strašit,že ta ITS brzda si lépe rozumí s rozvaděčem ,co má v neutrálu otevřeno do odpadu,musí si odfouknout a zrovna tak to bude u zámku.tak nevím,zda to půjde na tvoje rozvaděče použít.ale vono to stojí peněz. mně se podařilo vás přesvědčit ,že škrtícím přímým ventilem jde řídit rychlost,tedy brzdit.byla to fuška.....
sekalsemmalo-ten,co ho zasáhl za bouřky blesk ve dřezu na nádobí
Já tam mám otevřené neutrály. Jen první čtyři rozvaděče to nepouštějí do vracečky přímo, ale přes tlakově zatížitelný vývod až přes ten pátý, který to pouští do vracečky.
podle schémátka budem radši tvořit,nebo to dopadne,jak posledně.ale zní to divně,že nemá už ten první čtyřsekční rozvaděč svůj svod z pojištováku.nebude tam chyba?ale ůvahy až po schémátku.....tam jsme přece na ty rozvaděče koukali a každej musí mít svůj svod z pojistnýho ventilu....
sekalsemmalo-ten,co ho zasáhl za bouřky blesk ve dřezu na nádobí
Však ho má, ale jak jsem psal - motor nedokázal vytvořit dostatečný tlak pro otevření toho pojišťováku, takže to nemělo kam přepouštět. Chyba byla na mé straně, když jsem to používal s továrním seřízením na 175 barů, které elektomotor nedokáže s daným čerpadlem vytvořit. Musel bych použít ještě menší čerpadlo, aby tam těch 175barů s daným motorem bylo možné dosáhnout.
Teď, když je přepouštěcí ventil seřízen na nižší tlak, tak to při dosažení dané hodnoty přepustí do vracečky. Je to slyšet. Stejně tak to teĎ přepouští i při částečném pohnutí páčky rozvaděče, takže lze řídit rychlost i páčkou - to před tím nebylo možné.
ale tys to tak napsal,že jsem tě podezíral,že tam ty svody nemáš.tak to je v pořádku.nepochopil jsem to.já vím že máš otevřený bajpásy E,ale fakt nevím,jestli máš otevřený v neutrálu A,B do odpadu.a tyhle jsou vhodný pro ty brzdy a zámky,že si odfouknou a uzamknou.ale to ted nebudu předbíhat.když říkáš,že máš,tak je vyhráno a může se kdykoliv dokupovat a stavět dál.....ale to by ti asi motory klesaly a protáčely se.takže máš zavřený střed ,tuším a dedukuju.
sekalsemmalo-ten,co ho zasáhl za bouřky blesk ve dřezu na nádobí
hm,ten dělič rozdělí nahoru a zrovna tak už musí dostatečně přes rozvaděč odbrzdit tu cestu dolů.tam se budou větve A plnit přes ten dělič a tím bude brzděno spouštění, tedy B.to si ted myslím.asi jsem to s těma dalšíma škrtákama překombinoval a prodražil.....
sekalsemmalo-ten,co ho zasáhl za bouřky blesk ve dřezu na nádobí
Brzdit dolů rozvaděčem ani děličem nejde. To by musela být šíleně citlivá ruka a soustředění. Nyní netušíme, kde bude tlak s novým čerpadlem a kolik je potřeba tlaku na zvednutí plné klece. nejlépe by bylo, kdyby tlak na brzdě mohl být vyšší, než je potřebný ke zdvihu klece a tím se klec i stabilizovala v horní poloze. Na kleci od Kovazu mají na nohách asi zámky a pak musejí mít na spouštění clonky, aby se zámky nesekaly. Clonky jsou tam vidět.
nahoru to dělič přesně rozdělí dolu to přesně sloučí,ty nastavené přímé škrtící ventily,z kterých je poskládanej.vše ostatní,navíc pujde zase přes pojištovák do odpadu.nepujde to regulovat.bude tam tedy docházet k nákýmu vyrovnávání tlaků a průtoků mezi párovejma nohama,tedy dojde k zpomalení a brzdění naložené klece dolů.neudělá to vahou prásk a bude to dole necloněným plným průtokem...tak to je můj úsudek. no von nám to do tejdne praktik Majkl řekne,balíček už jede
sekalsemmalo-ten,co ho zasáhl za bouřky blesk ve dřezu na nádobí
Mohu posuzovat podle těch zadních dveří. Tam ten škrťák nahoru funguje pěkně citlivě. Mohu si to naštelovat přesně, pomalu na desetiny vteřiny. Ale dolů to jede šupem, tak 4x rychleji než nahoru a to jsou "jenom" dveře. Myslím si, že ten jednosměrný škrťák by mohl být to pravé ořechové. Případně tam mohu dát i směrem nahoru ten obousměrný, co už tam nyní je. Při zvedání by rychlost určoval ten obousměrný a při klesání bych to ještě na požadovanou rychlost přibrzdil tím jednosměrným. To je zase moje úvaha .
Škrťák je už "jen" pět stovek navíc, plus pár cm trubky a 4 matky navíc.
nojo,už sem poučenej.odkaz na to,kde sem si to dostudoval sem neumím dát.tak díky....tak mi z toho zbyl jen ten škrtící ventil a to přímý dávám pryč....
sekalsemmalo-ten,co ho zasáhl za bouřky blesk ve dřezu na nádobí
tady jsem si to dostudoval ,kdyby byl někdo na tom blbě,jako já https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace ... e_id=85932 prostě symbolika nákresu tohodle dílu,děliče, mě zmátla,ale snad ne až tak moc.....já bych si i za tím tvrzením mohl dál stát,ale o to tu nejde.....
sekalsemmalo-ten,co ho zasáhl za bouřky blesk ve dřezu na nádobí
Teď jsem namontil průtokový dělič a jako asi jo. Zvedá se to teď plus minus stejně. Jen nemám ještě spojené párové nohy torzní vzpěrou, tak se to naklání do stran asi tak 10x více, než bez děliče. Nevím proč. Předtím se to při stoupání vůbec nenaklánělo, jen decentně při klesání, teď nechutně moc. Torzní vzpěry budu navařovat zítra, zapomněl jsem v krámě na elektrody, tak uvidím, zda se to naklánění odstraní. Jinak bych snad musel koupit ještě další dva děliče a rozdělil i pravou a levou stranu.
Na vstup do děliče jsem seriově dal jeden přímý oboustranný škrtící ventil a jeden jednostranný ventil. Zdá se, že takto je vyřešena možnost regulace rychlosti jak při zvedání, tak při klesání.
Tak s přivařenými vzpěrami je to o 80% lepší, nicméně nějaké to zhoupnutí do stran tam někdy je. Vzpěry jsem dal o půl metru širší, než je klec, tak k převrácení by dojít snad nemělo.
Použitý dělič je poněkud nepřesný, ale zvládnout se to dá. Při dvojím zvednutí je rozdíl mezi předkem a zadkem cca 3-5cm. Zkalibrování jde jednoduše chvilkovým přidržením páčky při dojezdu pístů do krajní polohy.
Mám ale drobný problém s rozvaděčem ovládaným lankem. Vypne se, to jako jo, ale nevypne se úplně a je slyšet, jak část oleje protéká přepouštěcím ventilem. Musím rukou lehce drbnout do páčky, aby dojela do středové polohy. Zkrátka se vypne těsně předtím, než páčka přeskočí až do středu. Citlivost tam myslím nikde nastavit nejde. Doufám, že se to časem ochodí. Teď se to korektně vypne tak v 50% případů.
.