olin píše:Jó vojna byla krásná. Domovský kasíno VÚ 3215 Litoměřice v 1998. Jinak jsem cestoval: Mariánky, Stříbro, Kladno, Kolín. Někde jsem byl i víckrát, celkem jsem se stěhoval asi šestnáctkrát. Po VŘK ze mě udělali VD nějvětšího výkvětu z útvaru. Takže s mým družstvem pořád šíbovali (vždy se nás milerádi zbavili), kde bylo třeba. Nejlepší to bylo na Kladně, kde jsme vyklízeli prázdný kasíno. Tam nás bylo celkem 7 záklaďáků a jedna guma na celým kasínu. Dopoledne se makalo a po obědě hop do civilu a hurá do města, v pátek kolem poledne na opušťák a návrat v pondělí ráno. Bydleli jsme tam na bejvalý svobodárně a soukromý auta jsme parkovali na buzeráku vedle beden plných vojenskýho materiálu z NZ . V Kolíně jsme zase vybalovali to, co jsme na Kladně zabalili. Teď tam jsou z kasáren byty a místo autoparku OBI. Pokud jsem byl na útvaru v Litoměřicích, tak jsem spal na střídačku doma, nebo v base (jako dozorčí), byla to totiž jediná služba, kde mě gumy nemohly kontrolovat jak si plním, protože jsme se tam zamykali zevnitř.
Takže jsem s celou vojnou vlastně pěkně vychc.. a celkem jsem si to i užil.
Ahoj,tož to sis teda užíl stěhování,můj mladší syn narukovál také do Litoměřic na jaře 1999,po třech měsícoch šél toť kůsek vedľa,nejakých 40 kiľáků,do Lipníka nad Bečvů a tam už zostál zbytek vojny.No alě o nejakéj véľkéj vojně sa snáď ani nedalo mluviť,dvakráť do týdňa doma,sem sa ho navozíl zpátky do kasáren jak hňup.Na štědrý deň sa mu nechtělo dom,že pojede rači bačovať s kumpánama na silvestra a tož moja vymyslěla a já sem jí na to hneď skočíl,další chujovinu.Tož sme mu tam vézli kapříka aj ščiku ze salátem a jakési cukrové ať má milosťpán pořádnů večeřu.Prostřeli sme mu tam aj ze svíčkama na jakéjsi návščevní místnosti jak nejakém generálovi,moja vytáhla šampusky,já sem bůchnůl šampáňo,do bočnice sem mu vrazíl fľašu slibovice a mazali sme dom,kurva,šak tak si nežeru ani doma.