TRAKTOR NA DŘEVOPLYN !!!

[honzauta]

Na základě této diskuse jsem se o dřevoplyn začal také zajímat, strávil několik nocí hledáním dalších informací, teď již mám představu jak na to.

Rád bych se zeptal MISTRA SEDYPETA, co je lepší, nejprve filtrovat horký plyn a poté ho chladit, či naopak.

Víděl jsem, že na horký plyn používají k filtraci skelnou vatu, na studený jako Vy hobliny, seno a dokonce i koňský hnůj.

Jinak pěkný příběh je na http://www.vedbil.se

A ještě co si myslíte o monorátoru, prý umožnuje používat i vlhké dřevo, voda na jeho velké ploše zkondenzuje a odteče před tím, než se z něho generuje plyn

[sedypeta]

Na základě této diskuse jsem se o dřevoplyn začal také zajímat, strávil několik nocí hledáním dalších informací, teď již mám představu jak na to.

Rád bych se zeptal MISTRA SEDYPETA, co je lepší, nejprve filtrovat horký plyn a poté ho chladit, či naopak.

Víděl jsem, že na horký plyn používají k filtraci skelnou vatu, na studený jako Vy hobliny, seno a dokonce i koňský hnůj.

Jinak pěkný příběh je na http://www.vedbil.se

FILTROVAT - CHLADIT - FILTROVAT
NEJPRV FILTRACE V CYKLONU NEBO V SOUSTAVĚ CYKONŮ-ODSTRANÍ SE HRUBÉ NEČISTOTY
POTOM CHLAZENÍ NA CO NEJNIŽSÍ TEPLOTU- KONDENZACE PAR
KONEČNÁ FILTACE S KONDENZACÍ PAR- ODSTRANÍ JEMNÉ ČÁSTICE A ČÁST VODY
RŘESNÝ NÁČRT JEM. FILTRU PŘILOŽÍM JEŠTĚ DNES

[sedypeta]

A ještě co si myslíte o monorátoru, prý umožnuje používat i vlhké dřevo, voda na jeho velké ploše zkondenzuje a odteče před tím, než se z něho generuje plyn

MONORATOR JE POUZE JINÁ VARIANTA TOHO CO TU BYLO ZA 2.SV
NIC NEDOKÁŽE NAHRADIT SUCHÉ DŘEVO.
MONORATOR MOŽNÁ FUNGUJE, ALE VELÁ ČÁST ENERGIE DŘEVA SE PROMRHÁ SUŠENÍM DŘEVA=
NEEFEKTIVNÍ
ČLÁNEK Z DISERTAČNÍ PRÁCE:Při pálení dřeva se na jeho vysychání spotřebovává větší podíl energie než u jiných paliv.
Protože má vlhkost dřeva velké rozpětí (relativní vlhkost dříví proschlého na vzduchu
může klesnout na 20 %, zatímco dříví po pokácení stromu má 60 % a kůra i přes 65 %),
má velké rozpětí i jeho efektivní výhřevnost. V praxi se používají dva způsoby stanovení
vlhkosti dřeva: absolutní vlhkost (vztažená k absolutní sušině), a relativní vlhkost
(vztažená k původní tj. výchozí hmotnosti dřeva).
(1) Obsah vody vztažený k absolutně suché substanci (absolutní vlhkost), používaný při
fyzikálních a mechanických zkouškách dřeva:
w = (m1 – m2) . 100 (%)
m2
(2) Obsah vody vztažený k původní (výchozí) hmotnosti dřeva (relativní vlhkost),
používaný při obchodním styku a pro výpočet efektivní výhřevnosti tuhých paliv:
w = (m1 – m2) . 100 (%)
m1
v obou případech je m1 ….. hmotnost vzorku před vysušením
m2 ….. hmotnost vzorku po vysušení
w ….. vlhkost dřeva, hmotnostní podíl v %
Závislost efektivní výhřevnosti dřeva na jeho relativní (1) a absolutní (2) vlhkosti
(NIERAT, 1971)
Z grafu je zřejmé, že při 40% relativní vlhkosti má dřevo dvojnásobnou efektivní
výhřevnost než při vlhkosti 60% r.v., a že při 20% r.v. je výhřevnost opět téměř
dvojnásobná oproti dříví s vlhkostí 40% r.v. Z této závislosti by bylo možné odvodit, že
- 9 -
čím bude dříví sušší, tím bude pro energetické využití vhodnější. Praxe však tuto závislost
nepotvrzuje úplně jednoznačně. Provozně bylo ověřeno, že optimální relativní vlhkost je
mezi 30 až 35 %. Je-li dříví sušší, má proces hoření explosivní charakter a část tepelné
energie uniká prostřednictvím horkých kouřových plynů bez užitku do atmosféry. Naopak,
při vlhkosti 50 až 60 % r.v. je spalování obtížné a účinnost topeniště klesá. Při vlhkosti
dříví nad 60 % r.v. není jeho efektivní výhřevnost dostatečná ani pro udržení spalovacího
procesu a oheň zhasíná.
Tyto poznatky jsou významné pro přípravu dříví k energetickému využití, protože vlhkost
čerstvě pokáceného dříví je příliš vysoká pro následné okamžité energetické využití.
Technologické postupy, kdy na těžbu dříví bezprostředně navazuje štěpkování, jsou
nevhodné, protože snižování vlhkosti štěpek je obtížné. Schůdnějším řešením je
štěpkování materiálů na vzduchu proschlých. Využití těžebního odpadu a stromků
z prořezávek a probírek vyžaduje dělený technologický proces, se zařazením časového
úseku, kdy v porostu volně rozložené dříví na vzduchu prosychá (nebo uložené
v hromadách na odvozním místě), dříve než je štěpkováno a použito jako palivo. Doba
potřebná na snížení relativní vlhkosti pod 40 % závisí na roční době a počasí, a obvykle se
pohybuje okolo 3 měsíců. Ekonomicky nejefektivnější je transpirační vysychání. Jeho
princip spočívá v tom, že se stromy po pokácení ponechají ve větvích až do úplného
opadu jehličí (listí), a teprve potom se štěpkují. Prostřednictvím ponechaného
asimilačního aparátu strom vytranspiruje vlhkost na méně než 30 % u břízy, 35 % u olše a
smrku a 40 % u borovice. U smrku může být jednoduchým provozním indikátorem
poklesu vlhkosti podíl ztráty jehličí. Vycházet lze z poznatku, že ihned po těžbě má smrk
relativní vlhkost 60 %, a při této vlhkosti má všechny jehlice. Jak klesá vlhkost
pokáceného stromu, ztrácí strom jehličí. Když je na stromě polovina jehlic, klesla vlhkost
stromu asi na 35 % r.v.
Vlhkost vzduchu na podzim vzrůstá, a pokácené proschlé stromy, ležící na zemi, absorbují
vlhkost zpět. Přes zimní období pak může vlivem sněhové pokrývky dosáhnout vlhkost
dříví opět 50 % r.v. Proto by měly být na podzim všechny vytěžené stromy soustředěny,
vyrovnány na odvozním místě do co nejvyšších hromad (případně i odvezeny na místo
zpracování) a zakryty folií. Toto zakrytí snižuje vlhkost následně vyrobených štěpek o 5
až 11 %, oproti štěpkám z nezakrytého materiálu. Vyrobené štěpky se před pálením
skladují pod přístřešky, a celkové skladované množství se ještě rozděluje stěnami
z drátěného pletiva na menší skladovací sektory. Zastřešení zabraňuje zvyšování vlhkosti
štěpek srážkami, a drátěné pletivo ve funkci bočních stěn umožňuje vstup sušícího
vzduchu do hromad. Tento způsob skladování štěpek je možno považovat za přechod
k aktivnímu sušení, při kterém se ještě štěpky převrstvují přehazováním či přehrnováním.

[honzauta]

Dík za rady,

ještě poslední otázka, existuje ještě nějaký generátor, kde by se daly použít polínka normální délky 20-30cm? Jestli si matně vzpomínám tak na francouzských filmech ze 2. světové války, přikládali normální polínka.

[sedypeta]

Vhodnýna ůptavama generátoru je možno zvíšit hranici vlkosti dřeva, kdy to ještě nedehtuje.
ale na suchý to fakt jede nejlíp i monoratoru

[sedypeta]

Dík za rady,

ještě poslední otázka, existuje ještě nějaký generátor, kde by se daly použít polínka normální délky 20-30cm? Jestli si matně vzpomínám tak na francouzských filmech ze 2. světové války, přikládali normální polínka.

ČÍM VĚTŠÍ GENERÁTOR TÍM VĚTŠÍ POLÍNKA.
ALE U VELKEJCH POLEN JE PROBLÉM SE SPADÁVÁNÍM PALIVA .
VELKÝ POLENA TVOŘÍ V GEN. KLENBU


POZN. FILM A PAPÍR SNESE VŠECHNO

[sedypeta]

filtr

[honzauta]

Ještě další dotaz, prosím, viděl jsem principy s tlačným ventilátorem do generátoru, tak i stažným umístěným za jemným filtrem či chladičem Co je lepší?

Jinak k těm filtrům, dost lidí používá na autech systém v pořadí generátor, cyklon, filtr, chladič, klapka, motor.

[sedypeta]

OBOJÍ JE NA PRD
NEJLEPŠÍ JE POŘÁDNEJ MOTOR.
PŘIPOUŽITÍ TLAČNÉHO PŘEPLŇOVÁNÍ CELÁ SOUSTAVA PRACUJE S PŘETLAKEM
COŽ ZNAMENÁ ŽE PŘI PŘÍPADNÉ NETĚSNOSTI SOUSTAVY JEDOVATÝ CO UNIKÁ
NEKONTROLOVANĚ DO OKOLÍ POPŘ. DO KABINY = OTRAVA
TURBO ZA FILTREM JE VÝHODNĚJŠÍ ALE V PŘÍPADĚ DEHTOVÁNÍ HO TOTÁLNĚ ODROVNÁŠ.
KAŽDOPÁDNĚ TO ALE MÁ SVOJE VÝHODY

[sedypeta]

DALŠÍ FOTO

[honzauta]

OBOJÍ JE NA PRD
NEJLEPŠÍ JE POŘÁDNEJ MOTOR.
PŘIPOUŽITÍ TLAČNÉHO PŘEPLŇOVÁNÍ CELÁ SOUSTAVA PRACUJE S PŘETLAKEM
COŽ ZNAMENÁ ŽE PŘI PŘÍPADNÉ NETĚSNOSTI SOUSTAVY JEDOVATÝ CO UNIKÁ
NEKONTROLOVANĚ DO OKOLÍ POPŘ. DO KABINY = OTRAVA
TURBO ZA FILTREM JE VÝHODNĚJŠÍ ALE V PŘÍPADĚ DEHTOVÁNÍ HO TOTÁLNĚ ODROVNÁŠ.
KAŽDOPÁDNĚ TO ALE MÁ SVOJE VÝHODY

Já jen myslel na roztápění, kfyž to dám jako tlačný, tak mohu použít jakýkoliv ventilátor, jelikož fouká normální vzduch, když ho použiji jako odsávací, tak už pracuje s dřevoplynem, který může být podle umístění ventilátoru i horký.

[Moribundus]

Jseš fakt správnej řízek . Moc ti fandím. Koukám, že když jsi takový odborník na kotle, tak časem určitě zažízení vyvineš k dokonalosti tím, že tam nasypeš švestky a po jízdě ještě místo smradlavého kondenzátu ještě vypustíš slivivoci.

[sedypeta]

Já jen myslel na roztápění, kfyž to dám jako tlačný, tak mohu použít jakýkoliv ventilátor, jelikož fouká normální vzduch, když ho použiji jako odsávací, tak už pracuje s dřevoplynem, který může být podle umístění ventilátoru i horký.

Zřejmě si nepochopil jakým způsobem se gen. roztápí. Není to jako u tebe doma v kotli.
Je to daleko snazší. Prostě zapneš SACí ventilátor a k zapalovacímu otvoru přiložíš
zapálenej hadr od oleje a počkáš, toť vše. K roztápění potřebuješ vždy sací ventilátor.
Pokud si někde viděl něco jiného je to buď hovadina a nebo složitější systém který
je pro soukromníka nevyužitelný.
Já strkám hadr tam co to nasává vzduch při normálním běhu. Ale jsou i systémy
se zvláštním zapalovacím otvorem.
fotka druhá od shora je normální běh
třetí od shora je roztápění mastnym hadrem
Před rozpápěním s kotlem nic neděláš , tzn. žádný noviny , hobliny a vrtání se v kotli

[Viťa1]

Ahoj Peťo můžu se zeptat ten zapalovací otvor to je jedinný sací otvor co tam máš?díky

[sedypeta]

JO, je tam jenom jeden. Zapnu ventilátor a přes ten otvor to začne nasávat vzduch,no a
pakr se to zapálí mastnym hadrem. NIC JINÝHO TAM NENÍ. Za cca 20 min už je plyn dobrý.