Zplynovací kotel

[fikejz]

Velikost dřeva není, dle mých zkušeností, vůbec rozhodující. Daleko podstatnější jsou mezery mezi jednotlivými kusy. Když se dřevo nechá pěkně naskládat, aby byla přikládací komora co nejvíce vyplněná s minimem mezer, je to u zplynovacího kotle značka ideál. Topím tím co je k mání. Od smrku, přes modřín, borovici, jasan, javor, olši, břízu až po dub i buk. Samozřejmě, že u těch tvrdých dřevin je poznat vyšší výhřevnost, kdy na jedno naložení se akumulační nádoby natopí o více procent a to i když se topí štěpkou z měkkého, nebo štěpkou z tvrdého dřeva. Topím v BLAZE Harmony a u žádného suchého dřeva kotel ani spalinové cesty nedehtují. Ale stačí nasypat čerstvě donesenou štěpku z venčí při současném vlhkém počasí a už je trochu poznat, že je vyšší vlhkost. Jak na průběhu hoření, množství získaného tepla, tak na lehkém náznaku tvorby dehtu v nejchladnějších místech. Stačí ji ovšem nechat pár dní v kotelně, vejde se mi tam zásoba na cca týden a je to v pořádku.

[Joe66]

Tak ako pise Rokur . Do splynovaku je kombinacia najlepsia. Ja som zvykol nahadzat dosky a na nich roztopit + dalsie dosky a zvysok bukove dvojrocne -dosusene v kotolni . A to fungovalo perfektne v starom atmose. Taky novsi attack alebo blaze s takym pomerom dreva musi horiet este lepsie. A dub dlhsie suseny alebo buk-staci aj 2roky dobre horia aj v prehorievaku. Na zaciatku zadymia a potom uz horia kratkym plamenom ,ze vodne rosty ako napriklad boli vo viadrusoch su vyhodou pri buku a dube v obycajnom prehorievaku ci odhorievaku-dolniaku

[Čárls]

Výhřevnost dřeva je stejná ale utvrdýho je vyšší hustota a tím pádem připadne na stejný objemový množství více kilogramu
Otazka jak co hoří a jak rychle je tím pádem jasná dřevo s malou objemovou hustotou měkké shoří rychleji jak dřevo s velkou objemovou hustotou
https://www.topte-drevem.cz/palivove-dr ... hrevnost-/ Tím padem je jasné proč třeba spotřebuješ 6 meru rovnanýho tvrdýho nebo cca o třetinu víc měkého dřeva Vždy jde co dané topidlo dokáže využít a pustí či nepustí do komína srovnávat se musí vždy na daném topidlu za stejný období a stejných podmínek v praxi skoro nerealný

[fikejz]

Nevím jak ty, ale zatím jsem nepotkal nikoho, kdo by množství dřeva měřil na hmotnost - váhu. Takže u dřeva se řeší výhřevnost k měrné jednotce a tou jsou m3.

[vitex]

Cankař doporučuje max.velikost polen 10x10 cm.

[radek]

No dneska jsem zkoušel smrk prokládat dubem a zplynije to pěkně . Asi to risknu a zásobu dubu budu po kouskách míchat s někým dřevem .

[Čárls]

Fikejz neprodává neměří ale prostě to tak je proto má metr tvrdého dřeva větší vyhřevnost jak metr měkýho Zde je hezká tabulka https://www.drevomorava.cz/inpage/vse-o ... vem-drivi/ Proto ti co mají krbovky raději koupí tvrdý dřevo ač je dražší jak měký Ono vše má svý výhody
Ten kdo dělá samovýrobu je mu to jedno Kdo kupuje vyhodněji kladovku tak dá přednost tvrdému dřevu a kdo má omezený skladovací prostory tuplem kupuje tvrdé dřevo
a furt to bude kilogram dřeva na objem a kolik ti dá tepla jeden rovnanej tvrdýho a jeden rovnaný měkýho každý má jinou váhu
Ale je to jedno vždy to je jen o dostupnosti a ceně za jeden metr štípanýho rovnanýho

[eli]

V případě srovnání spotřeby paliva je skutečně lepší používat hmotnost. Jde o snadnost určení jednoduchým zvážením. Určovat objem je složitější. Zvážit kolečko uhlí, nebo kolečko dřeva je snadné. Jiným zádrhelem je však vlhkost paliva, která do všeho opět vnáší zásadní nepřesnost. Když jsem začal v devadesátých letech topit v Atmosu, tak jsem si dělal (ze zvědavosti) jakési srovnávací testy co a jak hoří. Tedy čerstvé tvrdé, měkké, proschlé i zcela suché. Největší odchylka váhy byla u smrku mokrého vs. suché, víc jak 1/3. U tvrdého je odchylka menší. Pro přesnost by bylo nutno měřit vlhkost.

[RoKur]

Když se dřevo nechá pěkně naskládat, aby byla přikládací komora co nejvíce vyplněná s minimem mezer, je to u zplynovacího kotle značka ideál.

U zplyňováku je důležité, aby vzduch mohl volně procházet tryskou. Pokud tomu tak není, tak se kotel začne dusit a komín neuvěřitelně kouří.
K vůli tomu při zátápění naskládám z obou stran kolem trysky 2 - 5 cm haluze. Poté dám napříč dvě 3 cm haluze a na ně teprve začnu prokládat dřeva. Nad trysku dám co největší kus, který proleze dvířky (u mě bez problému 40x20x50), ale je o 5 cm na každé straně kratší, než je hloubka kotle. Tím může volně plamen a vzduch proudit volně bokem i předem a zadem do trysky. Poté ten velký kus obskládám dřívím 100 - 150 mm a mezi to tenké, jak psal fikejz.
Ze silného polena, když se rozpadne je lepší vrstva žhavého, než ze slabého dřeva a kotel potom lépe zplyňuje a má vyšší účinnost. Když se zase použijí pouze velké kusy, tak je mezi nima větší mezera a kotel potom špatně hoří. Proto je lepší silné prokládat slabším.
Při přiložení je již vytvořena velmi silná vrstva žhavého, tak na to dám zase co největší poleno a obložím slabým.

[fikejz]

Když "zatápím" v Blaze, tak je konický spodek spalovací komory plný dřevěného uhlí. Na něj hodím pár ruliček z kartonu, tak aby uhlí snadno chytlo, karton zapálím kusem novinového, nebo podobného papíru. Jakmile papíry přestanou hořet plamenem narovnám komoru do plna dřevem, jak jsem psal již dříve. V případě, že přikládám štěpky, dám nad tu žhnoucí hořící vrstvu nejprve tenkou vrstvu dřeva, na tu nasypu štěpky a navrch dám nejméně 4 kusy kusového dřeva, aby se měla z čeho vytvořit nová vrstva dřevěného uhlí.

Jinak ještě co se výhřevnosti dřeva týká, tady na TBZ je to rozebráno poněkud odborněji: https://www.tzb-info.cz/tabulky-a-vypoc ... veho-dreva a rozhodně se nedá říci, že dřevo má stejnou výhřevnost na kilogram bez ohledu na druh, i když se to tak někdy pro zjednodušení uvádí.

[krajan]

pri splynovacom kotli je dolezita pahreba . Cize mensie drevo . Ked das velke a nebude pahreba - pyroliticky efekt nebude . Je fakt ze cim je drevo hustejsie a tazsie tym my viacej vyhrevnosti . Ciastocne sa z toho vymika drevo co obsahuje zivicu ta samozrejme ma vacsiu vyhrevnost

[eli]

Za léta topení dřevem a hodnocení výhřevnosti je rozhodujícím parametrem vlhkost. Druh ani velikost nemají tak veliký vliv. Samozřejmě roztápění kotle, navíc studeného, nejde s několika velkými špalky.