Zplynovací kotel

[bourač]

topím smrkem, borovicí, břízou a dubem. Dub je exkluzivní palivo, není moc ideální na zatopení, na to je nejlepší smrk.
Jinak ale dub hoří takovým krátkým plamenem, spíš jen žhne jako koks.
Vydrží hořet cca 4x déle než měkké a popel z něj není téměř žádný.
Denní dávku na přikládání, polena, skladuju vedle kotle a vedle krbovek.
Dřevo je tak proschlé že nepotřebuju třísky, naláduju polena, zapálím malou kostičku pepo a už to jede.
Dle mých zkušeností 4 roky na dub je jen tak tak. Mladší hoří blbě, nebo vůbec.

[radek]

jde mi topení dubem ve zplynovacím kotli

[tomous]

Se máte,že u vás roste dub. U nás je mu zima Aspoň,že tu máme na topení jasan,jilm,javor...
Jinak jasan na topení nádhera Nevím jak se na tvrdé dřevo tváří moderní zplynovací kotle. Je jasný že musí bejt suchý...

[Tomas6]

Si myslím že je mi to jedno, tomu kotli. Důležité aby byl suchý, ten dub....
A ještě jak píše čarls, vymoklý od tříslovin. Jak ti vymoknou ty spodní polena? Aspoň u nás už dlouho nepršelo tak moc aby promokla hráň se dřevem tak aby spodní polena byly mokré.
No nikdy jsem to neřešil nějaké vymoknutí. A dřevo mám taky jen 2 roky. Žádné problémy se zatím nekonají.

[Čárls]

Já dělám dříví na podzim nařežu rozštípu na hromadu a nechám cca měsic pak teprve rovnám a nechávám sušit To pokud přivezou dub Jinak rovnou štípu a rovnám do dřevníčku nebo na palety na vyschnutí Ten dun má hlavně v kotlích problém nevím jak v těch nových ale ve starých určitě měl a pak na vložky komínu co byli vyvložkováný špatným nerezem
Osobně ve zplynovacím kotli by neměl být problém rychle najede na provozní teplotu a hlavně pokud je vyschlý
Já dřevo skladuji 3 roky venku a třetím rokem na jaře nosím do sklepa odkud je přisávání do krbovek Dříví takto uložený muže rovnou do kamen Jinak zvenčí dotažený dovnitř tak až nejdřív za týden a umístěný vedle krbovek Prostě venku absorbuje vzdušnou vlhkost a zvenčí donesený pokud je pod 0° se prostě orosí a natahne do sebe
Ideal ja jak píši já a mý zkušenosti dotápím ze stojanu dám si poslední dávku bokem nanosím stojan vedle krbovek a tím co sem dal bokem druhý den zatápím Studený a promrzlý dřevo nejni to pravý ořechový musí se v topeništi zahřát aby chytlo a trvá to dýl to si klidně vyzkoušejte

[vholicky]

Nedá mi to taky se připojím. Topim ve zplyňováku teprve od roku 1996. Konkrétně mám vernera. Už druhýho a nedám na něj dopustit. Ale určitě bych nenapsal že to je jedno jakým dřevem se v něm topí. Za mě to dřevo dřevo musí absolutně suché já topim šest let vyschnutym dřevem. A z mých zkušeností je dub absolutně nejhorší dřevo. Kotel dechtuje moc dobře nehoří a teplo není větší než z měkkého dřeva. Z mých různých pokusů a výsledků vychází že nejlepší je měkký dřevo smrk borovice osika,ale tvrdý jako dub buk a bříza radši prodám. Ten zplyňovák to podle mých zkušeností to lepší dřevo nevyužije a dá mi stejně tepla jak z měkkého. Toť moje postřehy.

[Čárls]

S kotlem nemám zkušenost ale v krbovkách je k nezaplacení o proti třeba smrku dlouho dokáže žhnout a nepřetápím tak jako třeba se smrkovým to v krbovkách rychle shoří a dá velký žár ale krátkodobě
Osobně asi bych se řídil doporučením výrobce jaký dřevo do toho kterého kotle je vhodný a pak zkušenosti
Víťa kdysi napsal že by do kotle dub nikdy nedal asi ví proč Bratranek polovičky má taky atmose ale na uhlí a dřevo a topí štěpku a uhlí + jakýkoliv dřevo velký špalky nakládá na noc a zasype uhlím Uhlí má jen na udržení žhavoty Moc jsem to nezkoumal Jenže u něj je dřevo 5-6 let venku a pak řeže a v bejvalý stáji ma narovnáno cca 40 metrů a jak z jedný strany stápí z druhý zas doplňuje tvrdí tohle co teď topím jsem dělal před 9 lety v lese

[vholicky]

Jenže krbovky nejsou kotel. To trvdy dříví prodávám právě těm co mají ty krbovky a jsou nadmíru spokojeni. Ale ten kotel to tvrdý nevyužije a ten dub je potvora erz. To je tak kyselý dříví a toho ho můžu susit třeba deset let ten kotel je potom plnej dehtu, komin taky a teplo stejný jak že shnilího smrku. To nemá cenu. Jak říkám moje osobní zkušenost do zplyňováku jedině měkký dříví. Ale co člověk to názor třeba to má jinej jinak.
Jo a ještě když jsem tam strkal to tvrdý tak jsem ho musel čistit co měsíc, ale když tam dávám měkký tak mi to vychází dvakrát za zimu a to je tam max kýbl popela. Za mě supr kotel, ale taky mi trvalo než jsme se v něm naučil topit. To byly dobře čtyři roky

[tomous]

No já právě taky slyšel,že tvrdý do splyňováku není dobrý. Zatím topím v normálním kotli a ten to tvrdý ocení.

[RoKur]

Tvrdé je právě do splyňováku dobré. Vytvoří nad tryskou vrstvu žhavého přes kterou pak jdou hořlavé plyny, které perfektně vyhoří. Pokud je suché, tak z komína nejde vůbec nic i kdyby se do kotle hodila pneumatika.
Navíc ta vrstva žhavého dlouho vydrží. Je to úplně něco jiného než topit pouze jehličnany. Právě ty vše zaserou hořící pryskyřicí dokud není ještě vytvořena nad tryskou vrstva žhavého ve které saze vyhoří.
Úplně nejlepší je to proložit tvrdé, měkké v poměru 40:60. Tvrdé vytvoří dobrou žhavou vrstvu a měkké dodá plamen.

[tomous]

Dík za názor. Do budoucna mě čeká výběr splyňováku,ale kterej nevím...
Líbí se mě Rojek PK bio 20kw. Vrchní přikládání a velikost polen 53cm.

[andre.marek]

Přesně jak píše RoKur - také mám takové zkušenosti. Nejlepší je kombinace. Když dám jen smrk, kotel nedosáhne takové teploty spalin, jako když to proložím jemnějším tvrdým dřevem.
Na zátop použiju třísky a uhlíky z předchozího topení, zasypu menší vrstvou štěpky, většinou z ovocných stromů, 3 roky proschlou - vytvoří rychle žhavou vrstvu na které pak probíhá zplyňování.

[ITS]

Žhavá vrstva nad tryskou je předpoklad dobrého spálení všeho a tím je v kotli všechno dál od trysky jen zaprášené.
Naprosto nechápu kotle ( Poláci), kde je dole klasický rošt a tryska je vzadu v rohu směrem dozadu a ne dolů.
Ve svém malém Atmosu jsem dnes topil kostkami z palet. Pěkná blbárna. Kostek se tam nevleze moc a mezery mezi nimi způsobují vyhoření děr ve žhavé vrstvě, tím se odkryje tryska a pak kotel přestane hučet a pokuřuje.

[tomous]

Jak velké kusy dřeva jsou ideál do zplyňováku. Já v normálním kotli dávám co vleze dvířkama. klidně hranol 15x15 cm

[andre.marek]

Může být co projde dvířky (nemám změřeno, ale tak 20*25 minimálně to bude), ale nesmí jich být více vedle sebe a ideálně proložit napříč malým tvrdým. Jinak to kolem vyhoří a pak nezplyňuje a kouří. Prostě zásadní je udržet tu žhavou vrstvu, sem tam to chce prohrábnout, aby nezůstalo něco viset.