ohřev TUV fotovoltaikou

[duchodce]

No já už jsem se rozhodl pro baterii a čistý sinus . Já zas tak velké odběry nemám takže pokud to bude fungovat tak to docela využiju. Jak jsem psal se sinusem se již dá pracovat a splní jedno ze zadání zálohy pro kotel.Psal mě známý který má něco podobného ,že pokud je výkonný měnič tak rozeběhne i ledničku - pomůže rozběh z baterky - má tam prioritu o proti mrazáku aby se rozběh nesešel. Ale ..varoval nezapomínat to při delší nepřítomnosti přepnout na Čez. Oni někam odjeli na dva dny což jeho system běžně zvládal, ale došlo k poruše podle diag. večer po odjezdu a když se 3 den vrátili tak měli co dělat aby zamražené věci zachránili.
Teprve zde jste mě osvětlili problematiku modifikovaného sinusu a jeho možnosti dalšího využití kterým se sice dá přitápět ale opět je to v době kdy toho slunce je nejméně. Moje idea v létě to použít na klima rychle vzala za své. Navíc mě varoval ať zapomenu na to že budu ten "rohatý sinus" vést nějak daleko ,že to ruší v určitých fázích provozu ty všelijaké dálkové teploměry ,zvonky na 433 Mhz ,obvzlášť jedna značka /nebudu jmenovat protože to může být jedno provedení a delaeři by se mnou zametli/, že někde v Technologickém listě je max vzdálenost 3 - 5 m střídač -boiler.
Co se týče té nabídky tak u toho "light" je podmínka nabídka od firmy . Pokud to ministerstvo schválí tak se to potom již nějak moc kromě dokumentace nesleduje až na revizní správu instalace. A tam bývá úraz ,jsou prý problémy s uzeměním a pod. záleží na tom jak moc jste se předtím "dohodl" s revizákem. Moc lidí revize fotovolt. v okolí nedělá a ty mají "zaháčkované" firmy. Žádný nepůjde proti firmám ,obvzlášť když ví že tenhle "kšeft" s elektrárnami nebude mít dlouhého trvání.
Co se týče eternitu tak obě firmy upozornili ,že na eternitovou střechu nemontují z hygienických důvodů . Proto musím vytvořit jinou konstrukci mimo střechu.

[RoKur]

Psal mě známý který má něco podobného ,že pokud je výkonný měnič tak rozeběhne i ledničku - pomůže rozběh z baterky - má tam prioritu o proti mrazáku aby se rozběh nesešel. Proto jsem Ti doporučoval měnič na 3kW, pak nemusíš nic dodatečně řešit. Pro klimatizaci by jsi už potřeboval tak 5kW měnič + patřičně velkou baterku na 48V a na střeše minimálně 3,5kWp v panelech.
Mě těch skoro 2kWp utáhne celý barák od jara do podzimu, kdy mám denní spotřebu v průměru 4 kWh/den. A to hlavně proto, že mám velkou kapacitu v baterkách.
Ale ..varoval nezapomínat to při delší nepřítomnosti přepnout na Čez. My jsme doma nebyli 3 týdny a v pohodě bez ČEZu. Jenom jsem vypnul LiFePo baterie a nechal jsem to jenom na blbuvzdorném olovu. No já jsem měl na začátku chvíli také UPSku a také mi párkrát selhala, když byl výpadek a potom mi vyvřely solární kolektory. To byl důvod od UPSky odejít a přejít na pravou fotovoltaiku. Ta mě zatím od roku 2021 nezklamala.
Teprve zde jste mě osvětlili problematiku modifikovaného sinusu a jeho možnosti dalšího využití kterým se sice dá přitápět ale opět je to v době kdy toho slunce je nejméně. Moje idea v létě to použít na klima rychle vzala za své. Navíc mě varoval ať zapomenu na to že budu ten "rohatý sinus" vést nějak daleko ,že to ruší v určitých fázích provozu ty všelijaké dálkové teploměry ,zvonky na 433 Mhz ,obvzlášť jedna značka /nebudu jmenovat protože to může být jedno provedení a delaeři by se mnou zametli/, že někde v Technologickém listě je max vzdálenost 3 - 5 m střídač -boiler. Jen pro upřesnění. Regulátory pro ohřev TUV fotovoltaikou nemají modifikovaný (hranatý) sínus, ale mají šířkově modifikovaný obdelník. To je ještě mnohem horší, než ten hranatý sínus. Nepleť si to.
Co se týče eternitu tak obě firmy upozornili ,že na eternitovou střechu nemontují z hygienických důvodů . Skutečnost je taková, že by popraskal křehký eternet a oni by potom museli opravovat poškozenou střechu. Vyhýbají se tomu jak čert kříži.

[duchodce]

Dík za odpověď
Další můj nápad - teplá voda system "důchodce"-
Pořídit opět 2-3 fotov. panely , druhý zálož. zdroj MH Pover ,baterie 2 ks 12V/35Ah . Provozovat bez zapojení do sítě 220V a provozovat v režimu - panely - boiler - baterie. V boileru by muselo být těleso něco kolem 600W
Spotřebujeme tak něco mezi 2- 3 Kw teplé vody /měřeno/ hlavně večer. Pokud by to fungovalo to zapojení tak i při zamračeném dni si myslím že ty 3 Kw by se během dne vždycky třeba s přestávkami dobily. Potíž - v případě přepnutí do režimu odběr z baterií při výpadku světla a sepnutém termostatu boileru by baterky dostaly dost zabrat a asi by dlouho nefungovaly .
Ono by to asi nějak šlo porovnat napětí na baterkách a solárech ale to je na delší přemýšlení.
Proč to sem píšu - ekonomika - ušetřené 3 kW ze sítě krát 365 dní je 1095 kW krát asi 5 Kč co platím Čezu je 5475 Kč.
náklady - panely asi 6 000 , zál. zdroj 6 000 , 2 ks bat 12/35 Ah asi 4000 , kabely a pod asi 1 000 Kč.
dohromady asi s rezervou asi 17 000 .....za 3 roky zaplaceno
Kde mám sakra chybu ????

[RoKur]

Gratuluji, přišel jsi na perpetuum mobile a dokonce jsi vyčíslil i návratnost.
Už nemám sílu Ti stále vysvětlovat, že panely, pokud nesvítí slunce nic nevyrábí. Na předchozí stránce máš odkaz na funkční fotovoltaiku na ohřev TUV za necelých 24 000.
Dále jsem Ti dříve posílal odkaz na Dávu, který má pidifotovoltaiku a ohřívá s tím boiler. Tak si u něj zjisti jak to má udělané, jakou má kapacitu baterek a hlavně, jak mu to pracuje. A z toho můžeš vycházet.

[mirek53]

Dík za odpověď
Další můj nápad - teplá voda system "důchodce"-
Pořídit opět 2-3 fotov. panely , druhý zálož. zdroj MH Pover ,baterie 2 ks 12V/35Ah . Provozovat bez zapojení do sítě 220V a provozovat v režimu - panely - boiler - baterie. V boileru by muselo být těleso něco kolem 600W
Spotřebujeme tak něco mezi 2- 3 Kw teplé vody /měřeno/ hlavně večer. Pokud by to fungovalo to zapojení tak i při zamračeném dni si myslím že ty 3 Kw by se během dne vždycky třeba s přestávkami dobily. Potíž - v případě přepnutí do režimu odběr z baterií při výpadku světla a sepnutém termostatu boileru by baterky dostaly dost zabrat a asi by dlouho nefungovaly .
Ono by to asi nějak šlo porovnat napětí na baterkách a solárech ale to je na delší přemýšlení.
Proč to sem píšu - ekonomika - ušetřené 3 kW ze sítě krát 365 dní je 1095 kW krát asi 5 Kč co platím Čezu je 5475 Kč.
náklady - panely asi 6 000 , zál. zdroj 6 000 , 2 ks bat 12/35 Ah asi 4000 , kabely a pod asi 1 000 Kč.
dohromady asi s rezervou asi 17 000 .....za 3 roky zaplaceno
Kde mám sakra chybu ????

Proč se nesnažíš využít dotaci?
Dnes už firmy nabízejí celou soustavu i s novým bojlerem za 70001 Kč.
Tak si takovou firmu najdi a domluv si, že ti nedají levný MPPT regulátor, ale že si doplatíš rozdíl na pořádný měnič.
A potom už můžeš laborovat podle své libosti, základ budeš mít.

[duchodce]

Rokure já tohle vím ,promiň mi moje amaterské nápady a děkuji za tvoji trpělivost a za ten návrh ti děkuji . Ale pokud by teoreticky celý den - alespoň těch osm hodin třeba v létě - na panely svítilo slunce fungovalo by to alespoň ve dny kdy je slunečno ? bez připojení na Čez? Nepotřebuje k svému rozjezdu ten měnič síť? ...Potom ti dám již pokoj jen tenhle problém mě zajímá...
Ten výpočet byla jen teorie - blbě jsem to napsal. Samozřejmě ten zisk z těch panelů by nebyl po 365 dnů....nepřečetl jsem to po sobě
Pro Mirka - měl jsem tu dvě firmy ty se shodli na zhruba 100 000 - 120 000 a jedna přez e-mail ještě vyšší částku. Navíc díky Rokurovi a jeho trpělivosti jsem pochopil jak to vlastně funguje a že pro mne to má spoustu nevýhod jak jsem psal již dříve . Rokur mě navedl správným směrem ,pouze je ze mě občas na infarkt...

[RoKur]

Dnes už firmy nabízejí celou soustavu i s novým bojlerem za 70001 Kč.
Tak si takovou firmu najdi a domluv si, že ti nedají levný MPPT regulátor, ale že si doplatíš rozdíl na pořádný měnič.
A potom už můžeš laborovat podle své libosti, základ budeš mít.

To by ho ve výsledku přišlo moc draho. Panely mají výkon přes 2kWp. a k nim potřebuješ patřičnou baterii. Pro 24V baterii by to mělo být minimálně 800Ah protože proud, který by šel z regulátoru 2000/25 = 80. Pro 48V by to byla polovina. Pak musí ještě řešit vytěžování do boileru, aby nevymlátil baterku, když mu panely nedodají patřičný výkon. Vždy se na to musíš dívat jako na celek.

Ale pokud by teoreticky celý den - alespoň těch osm hodin třeba v létě - na panely svítilo slunce fungovalo by to alespoň ve dny kdy je slunečno ? bez připojení na Čez? Nepotřebuje k svému rozjezdu ten měnič síť?

odpovím Ti trochu obšírněji.

Pořídit opět 2-3 fotov. panely , druhý zálož. zdroj MH Pover ,baterie 2 ks 12V/35Ah . Provozovat bez zapojení do sítě 220V a provozovat v režimu - panely - boiler - baterie. V boileru by muselo být těleso něco kolem 600W
Předpokládám, že se jedná o stejný záložní zdroj MHPower MSKD-1800-24. Je to UPSKa tak tam není možnost bez zapojení do sítě 220V. UPSka tu síť potřebuje, aby mohla napájet výstupní zařízení. Pokud nemá napájení ze sítě, tak bude neustále nepříjemně pípat a pojede na baterky dokud je nevybije. Pak se vypne a bude ticho. Ty jsi nikdy zatím neměl doma, nebo v práci žádnou UPSku?
Ta UPSka MHPower MSKD-1800-24 má oproti normální UPSce tyto tři možné režimy provozu.
PV→AC→BAT：Hlavní prioritou je využití napájení solárních panelů; když je energie ze solárního panelu příliš nízká je druhou prioritou použít síťové napájení pro napájení; v situaci, kdy je energie solárního panelu příliš malá a síť je abnormální, je baterie zvolena jako zdroj napájení
AC→PV→BAT：Hlavní prioritou je využití síťového napájení; když je síť abnormální tak je druhou prioritou použít k napájení solární panel; když je síť abnormální a energie solárního panelu je příliš nízká měnič napájí z baterie
PV→BAT→AC：Hlavní prioritou je využití napájení ze solárních panelů; když je energie ze solárních panelů příliš nízká, měnič napájí z baterie; když napětí na akumulátoru příliš poklesne a hloubka vybití je na úrovni 50%, měnič se automaticky přepne na el. síť a mezitím nabije baterii

Režim panely - boiler - baterie, jak požaduješ tam nikde nevidím, tudíž nemůžeš použít.
Zkusíme ale nějakou alternativu.
Vezmeme první variantu. PV→AC→BAT. Pokud bude slunce svítit tak, že panely budou dávat více jak 600W, tak to půjde z panelů. Pokud bude méně, tak to přepne na síť a bojler bude napájen ze sítě. Pokud dojde k výpadku sítě, tak bojler bude napájet baterie do její vybití. Pak se UPSka vypne. Pokud nebudeš mít připojenou síť, tak UPSka bude neustále v chybě a bude velmi nepříjemně pískat, protože se jí to nebude líbit. A pokud nebude síť ani fotovoltaika, tak Ti zase vymlátí baterku a všechno vypne.

režim AC→PV→BAT Stejné jako předchozí, akorát ti bojler bude nabíjet ze sítě. Pokud není síť, tak bude UPSka pištět do té doby, než se vymlátí baterka.

režim PV→BAT→AC Bez sítě Ti nenabije baterku a vymlátiš ji. I zde Ti to pořád bude békat. Pokud bude síť připojena, tak bude nabíjet boiler i baterku ze sítě, pokud panely nebudou mít dostatečný výkon.

Tady doufám jasně vidíš, že tohle fungovat nebude.
Nejlepším řešením pro Tebe je, nechat si udělat fotovoltaiku pro ohřev TUV za těch 70 001Kč, jak radil Mirek53.
To co jsi měl ty původní nabídky, tak byly pro Tebou zadané požadavky. A to je pro dodavatele změna, proto ty nabídky byly tak drahé. Nech to prostě na nich a budeš mít funkční ohřev vody, který tě vyjde na 1Kč, pokud nezačneš zase vymýšlet.
A jak budeš dělat konstrukci, tak tam nech místo pro další panely a tam si dej dva panely, pořiď si tu UPSku MHPower MSKD-1800-24, k tomu dvě trakční baterie 12V/100Ah a máš vyřešenou zálohu kotle + další zařízení.

[Jakub]

Ahoj RoKur, moc díky za cenné zkušenosti ohledně baterek a nabíjení. Pár mých odpovědí je kurzívou níže

Ahoj, já taky pokračuju, zakoupeny panely Energetica 385 Wp, nakonec 8 ks místo 7, sudé číslo je lepší pro možnou budoucí překopávku na hybridní měnič. Taky jeden panel navíc je trochu rezerva na malinko horší počasí. Budou všechny do serie.
Jakube, pravděpodobně si odrovnáš těleso v boileru.
Nevím, jaké napětí Tvoje panely dají, ale v průměru mají 385W panely napětí kolem 35-37V. Při zapojení 8 ks do serie z nich poleze 280-296V, což určitě nevydrží těleso v boileru.

To je přece jedna z funkcí oněch MPPT regulátorů s obdélníkovým výstupem pro bojlery. Že umí i omezit výstupní napětí, jeho efektivní hodnotu, právě snížením střídy. Oněch 296 V, o kterých píšeš je potom špičková hodnota. Efektivní hodnota je ale ta, která určuje výkon tělesa. Takže mám s osmi panely rezervu na stárnutí panelů, na horší počasí a zároveň nespálím těleso, když svítí hodně. Není přece nutné vše z fve spotřebovat - základní výhoda proti fototermice.

Pak různá tornáda, povodně, vichřice a X dní bez mobilu, rádia, osvětlení, ... (centrálu nemám a po zkušenostech s benzínem v karburátoru... leda na PTO za Z25, kdyby byla, invertorová). Proto mít aspoň malou AKU na 24 V mi přijde supr, ne tak zhýralost.
Tak pro tuto variantu s malou baterkou rychle zapomeň. Před šesti týdny jsem to osobně zažil. Po třech dnech jsem spotřeboval 3kWh a to jsem hodně šetřil. Navíc operátorům vydrželi baterie ve vykrývačích 1 den, poté byly mobily OFF line a ani se nedalo nikam dovolat. To samé optika u ČEZnetu.

Tak ruku na srdce, byl bys radši v domácnosti zcela bez baterky v dané situaci? Když jsi spotřeboval 1 kWh za den, dokážu si představit i míň, nabití mobilu a trocha svícení, vařit i topit se dá ve sporáku na dřevo, ale ne každý ho má, pak je to hlavně o oběhovém čerpadle.

POZOR, pokud si dáš před pračku a myčku termostatický směšovací ventil, takže i do obyčejné pračky s jedním vstupem můžeš poslat 30°C vodu, do myčky taktéž. Tím snížíš podstatnou část jejich elektrické spotřeby - ohřev! Bojler tak šetří el. energii jiných spotřebičů pouhou akumulací nejnižší energetické kategorie ušlechtilosti - tepla.
Tak tuto variantu manželka přestala již na začátku 90 let používat, protože se ji zapírala špína. Nevím jak je to teď s pracími prášky, ale další nevýhoda pro mě je velká délka potrubí k pračce. Než by dotekla teplá voda, tak by pračka byla pravděpodobně naplněná studenou vodou.

U nové koupelny bych si dal dva roháčky už k pračce. Pro budoucí náhradu pračky za dvojpřívodovou. Tomu zapírání nerozumím... někde tvrdí, že je lepší máchat ve studené, kvůli zbytkům prášku... nerozumím tomu, ale vždycky jsem měl za to, že rozpustnost čehokoliv ve vodě roste s její narůstající teplotou.
Něco píšou tady:
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... sc&start=0


Zbývá mi tedy menší baterka na dlouhodobé, ale nízkovýkonové spotřebiče - kompresor ledničky do 100 W ale 0,5 kWh/den, elektronika a svícení desítky W, oběhová čerpadla desítky W, router 0,3 kWh/den. To nevyžaduje moc velkou baterii, kvůli proudům, ani měnič, jen má mít čistý sinus.
Tak asi 1 kWh na den. Pokud budeš mít baterie v olovu tak budeš potřebovat minimálně 3 - 4 kWh baterii. Při 24V to je 120 - 160Ah. Pokud LiFePo, tak Ti stačí 2 kWh (80Ah) Jinak každý rok budeš měnit baterky, protože ztratí kapacitu.

Zásadní rozdíl, jestli bude nebo nebude baterka je ale v napětí panelů:
MPPT PWM obdélníkové střídače BEL a spol . vezmou do 400 Vdc na vstupu, tedy 6až 8 panelů v sérii, "tenké" dráty ze střechy ke střídači na 12 A jmenovitých.
Napětí na panelech musí být takové, jako je předepsané napětí na tělese boileru.

Tady si úplně nerozumíme. Bojler má jmen. 230 V. V síti máš špičku 325 V. Efektivní hodnota je 230V. Proč by měla vadit špička 296 V, když bude ef. hodnota obdélníku do 240 V?

Zatímco bateriová řešení chtějí obvykle max dva panely v serii (max 100 Vdc), takže několik stringů paralelně, silné dráty na velký proud, takže zapomenout na těleso bojleru 230 V, ale speciál na NN...
Snad jediný kompromis co jsem našel, je ten EA Sun, co umí 500 VDc oc vstup a baterku 24 nebo 48V...
Ve standartním zapojení s baterkou, nebo bez, co provádí firmy na dotace se právě používá i vyšší napětí než je pro bojler. Viz EASUN, AExpert ...

Nenašel jsem žádný separátní nabíječ, který by uměl vstup do 400 VDC, měl funkci MPPT a uměl nabíjet 24 nebo 48 V baterku. Jako doplněk k tomu BELu. Buď neumím hledat, nebo není Po netu pozoruji lidi, že mají buď paralelní NN řešení s baterkou a silnými dráty nebo sériové a pouze bojler, bez ničeho... Trochu škoda a mezera na trhu, řekl bych.
Existuje jich spousta, jak jsem napsal výše. Ale to není pro Tebe, protože by jsi musel mít velkou kapacitu baterie, aby byla schopna bez zničení pojmout nabíjecí proud, co by dodaly panely. Pokud by jsi měl 7 panelů, tak je to výkon až 2,7kW což je při 24V proud 108A. V olovu by jsi musel mít kapacitu v baterkách 1000 Ah. V LiFePo minimálně 200Ah. To už ale nesplňuje Tvé zadání.

To přece nemusel a baterie nemusela tolik pojmout. Viz moje srovnání fotovoltaiky a fototermiky. Je ale nutné současné nahřívání bojleru a nabíjení malym proudem, ne 108 A. Po vypnutí termostatu bojleru potom omezení nabíjecího proudu cca na 30 A. To snad zvládne každá nabíječka, omezit výstupní proud. LiFePo to zvládne? Pro Pb 150 Ah už je to C5, možná příliš...

Teoreticky by Ti mohla stačit elektronická nabíječka akumulátoru, která má na vstupu usměrňovač a kterému by teoreticky nemusel vadit šířkově modulovaný obdelník na vstupu. To by jsi ale musel vyzkoušet, jestli by se nezničila. Na té nabíječce by jsi nastavil nabíjecí proud, který by jsi potřeboval pro své akumulátory.
Kdysi jsem si chtěl pořídit tuto nabíječku u které jde nastavovat jak napětí tak proud. https://www.aliexpress.com/item/1005007 ... PJgXQ&mp=1
Pro olovo tam ale nenastavíš nabíjecí fáze jako je Equalisation Charging, Boost Charging a Float Charging.

[duchodce]

Rokure ,konečně já tupoun pochopil funkci měniče a všech tří režimů toho měniče, funkci panelů a system modifikovaného nabíjení boilerů . Pro něco se rozhodnu a uvidím . Jak klesá zimní slunce dostávaly by se spodní části panelů do stínu a to jste mě vysvětlili není dobré,tedy panely posunout a zvětšit vzdálenost FV - dům. Takže kombinace - budu muset asi DC proud panelů vést do baráku kvůli umístění a ovládání měniče ale to jsou mé problémy - vyřazené kabely pro příslušné proudy mám. Jen takový detail - nejsou závěsné a nevím do čeho je vložit a jak vyvěsit - opět můj problém.
Co se týče ceny nabídek od firem - všechny firmy dostaly zadání nabít boiler a instalovat zásuvku za zdí u toho boileru. (to jsem si já idiot myslel ,že se s tím obdélníkem dá nějak pracovat ,že po revizi si to upravím do podoby své) U doktora jsem potkal starého /no mlaďoch pouhých 70/ známého o kterém jsem si myslel že mě již umřel ,který mě ubezpečil ,že v těchto končinách se pod 100 000 dostanu tehdy když si od firmy nechám udělat projekt - zhotovím sám a přijdu si pro revizi. Samozřejmě přeháněl, ale radil ať počkám až přez zimu firmy vychladnou.
Takže ještě jednou díky všem co to tady se mnou vydrželi ,zvláště Rokurovi že na mě neposlal komando ať mě dorazí abych se netrápil Budu to tu pečlivě sledovat abych třeba ještě nějakou pitomost vymyslel.....

[Joe66]

Duchodce nedavno sme s kamosom opravovali jedo staru fotovoltiku z 2005,ze vymenilo sa 6 panelov-panel po 300eur taky lepsi,menic po zlave necelych 500 eur a spirala nova dvojita v bojleru za stovku + bizuteria okolo toho dalsich 250eur. Robotu nepocitam. A baterky stare z ups zalohy z firmy tiez nepocitam. Ze len zaloha na spotrebice a ohrev vody v bojlery a mas 2500eur v prdeli bez roboty a bateriek .Ale na teplu vodu bude sebestacny dalsich 10rokov ak nepocitam,ze po 8rokoch odide menic

[duchodce]

Joe asi takhle - já v tomhle případě protože se jedná o nové komponenty a je jich konečný počet si jsem schopen si spočítat jejich materiálové náklady. Takže pokud vezmu ceny třeba z Heureky tak mám jakýsi rámec /a oni dráž určitě nenakupují/ a protože jsem trochu od řemesla tak odhadnu i "plus mínus autobus" čas práce. Přidám DPH pro jistotu a mám jakési vodítko. A vyjde mě že na logistiku a montáž dvou lidí po dva dny zbyde 60 - 80 tisíc, jak která nabídka......
Dál to tu rozebírat nemíním cenové rozbory sem nepatří.

[RoKur]

Ahoj Jakube, Pokusím se Ti reagovat na Tvě odpovědi.
To je přece jedna z funkcí oněch MPPT regulátorů s obdélníkovým výstupem pro bojlery. Že umí i omezit výstupní napětí, jeho efektivní hodnotu, právě snížením střídy. Oněch 296 V, o kterých píšeš je potom špičková hodnota. Efektivní hodnota je ale ta, která určuje výkon tělesa. Takže mám s osmi panely rezervu na stárnutí panelů, na horší počasí a zároveň nespálím těleso, když svítí hodně. Není přece nutné vše z fve spotřebovat - základní výhoda proti fototermice. Aby nedocházelo k omylům je třeba rozlišit regulátor MPPT pro nahřívání boileru a MPPT regulátory pro baterie.
Regulátory pro TUV nesledují, jaké je výstupní napětí. Zajímá je pouze vstup, kde šířkou střídy proudu nastavují napětí na panelech, aby měl panel co největší výkon. Proto se Ti klidně může stát a to se ti stane, že při plném osvitu bude algoritmus stále hledat ten nejvyšší výkon, který Ti pustí na výstup. Pokud budeš mít těleso v boileru silnější, tak se nic nestane. Akorát Ti to bude více topit. Ale pokud to těleso bude nižší, a ve Tvém případě bude, tak do toho tělesa půjde plný výkon panelů. A jelikož výkon je poměr napětí k proudu, tak tím tělesem bude protékat velký proud pří velkém napětí, které bude přibližně stejně velké jako je Max.napětí Vmp při zátěži na panelech. Tak se podívej, jaké napětí Vmp mají Tvé panely a spočítej si co ti poleze na těleso. A efektivní napětí v tomto případě bude skoro stejné, jako je to napětí Vmp (špička/špička), protože bude pouze úzká mezera mezi těmi obdelníky.

To přece nemusel a baterie nemusela tolik pojmout. Viz moje srovnání fotovoltaiky a fototermiky. Je ale nutné současné nahřívání bojleru a nabíjení malym proudem, ne 108 A. Po vypnutí termostatu bojleru potom omezení nabíjecího proudu cca na 30 A. To snad zvládne každá nabíječka, omezit výstupní proud. LiFePo to zvládne? Pro Pb 150 Ah už je to C5, možná příliš...
No pokud tam budeš mít zvlášť nabíječku akumulátoru, tak ano. Pokud regulátor pro fotovoltaiku, tak ne, protože tam regulace proudu žádná není.
Stejně si myslím, že systém fotovoltaiky pro ohřev TUV využít ještě pro nabíjení baterie se střídačem je moc složité. Pravděpodobně proto jsi nenašel ještě žádné takové řešení.
Naopak vytěžovat klasickou fotovoltaickou elektrárnou boiler, tak toho je plno.

Tak ruku na srdce, byl bys radši v domácnosti zcela bez baterky v dané situaci? Když jsi spotřeboval 1 kWh za den, dokážu si představit i míň, nabití mobilu a trocha svícení, vařit i topit se dá ve sporáku na dřevo, ale ne každý ho má, pak je to hlavně o oběhovém čerpadle.
Pravděpodobně jsi nic takového ještě ve svém životě nezažil. U nás v horách, když se velká voda prožene udolím, tak vezme vše co jí stojí v cestě v četně i příjezdových cest. Vzdálenosti mezi městy tady jsou přes 20 km, protože objíždíš hory. A pokud nejsou příjezdové komunikace, tak se nemáš jak nikam dostat. Elektrika nejde, tak nejdou pokladny a obchody jsou zavřené.
Zkrátím to. Manželka musela napéct chleba, Musela běžet lednice.
Mobil Ti byl na nic, protože operátorům nefungovaly vykrývače, které jsou také na elektriku. Nefungovala ani optika. Tam totiž routery a switche, také potřebují elektriku. Fungoval pouze satelit, pokud jsi měl vlastní zdroj elektřiny. V 97 jsme byli týden bez elektřiny, tak jsem zkušenosti již měl. A ten sporák na dřevo já nemám. Místo něj mám krb, kde mohu opékat. Po tom 97 jsem si koupil 2kg PB láhev s vařičem, protože je to jednodušší, jak v tom krbu.

[RoKur]

Ahoj Jakube, ještě jsem prostudoval ten regulátor Siton a Bel.
U Sitonu je sw. omezení proudu na maximum 10A a navíc ještě i nastavení omezení výkonu vení od 1000 do 2800W v kroku po 100W. Využití je v případě mnohem většího výkonu fotovoltaiky, než je připojená topná vložka.
Autor toho střídače ale napsal tohle: Připojená topná vložka by měla vždy odpovídat alespoň přibližně napětí a proudu připojených FV panelů.
Schéma zapojení regulátoru pro panely 255Wp. Pro novější silnější panely je již uveden počet 5 - 6 ks.




U střídače Bel je max proud 16A.
V popisu je uveden Optimální napájení regulátoru:
Napětí panelů nesmí být ani příliš nízké ani příliš vysoké. Při nízkém napětí nebude možné celý výkon panelů do zátěže protlačit, příliš vysoké napětí nedovolí regulátoru, aby se úplně otevřel, zúží se tím regulační rozsah a obvodem potečou vyšší proudy, takže se regulátor bude více zahřívat. Optimální napájecí napětí má být v rozmezí 100 až 115 % jmenovitého napětí zátěže (to je obvykle 230 V). Napájecí napětí se vypočítá jako součin počtu panelů v sérii a jejich napětí v pracovním bodě (nižší hodnota napětí v dokumentaci k panelům). Optimální špičkový výkon panelů (opět viz dokumentace k panelům) by měl být v rozmezí 100 až 125 % příkonu zátěže (vyšší ale výkon nevadí). Dodržením těchto podmínek získáte nejvýhodnější poměr mezi náklady a získanou energií.


Pokud použiješ střídač Siton, tak ta ochrana výkonu pravděpodobně zabrání poškození tělesa. Pokud to použiješ, tak tam raději nastav o trochu nižší výkon, než máš příkon tělesa.
Nicméně autor ne nadarmo tam dává to doporučení.
Pokud použiješ střídač Bel. tak ten Ti spolehlivě to těleso spálí, když bude slunce pěkně svítit.

[jenicek]

Ty střídače snad mají výstupní napětí max. 230V nebo ne?

[RoKur]

Ty jednoduché střídače pro ohřev TUV převádí stejnosměrný proud z FV panelů na střídavý proud, obdélníkový s proměnnou střídou od cca 3 do 98 % o frekvenci +- 50 Hz. Prostě ho rozsekají. Takže napětí na výstupu je skoro stejné, jako je na panelech.
Tou proměnnou střídou se reguluje proud podle algoritmu MPPT, což je bod, kdy panel má největší výkon. Ten je závislý na osvitu, teplotě a velikosti odebíraného proudu.

Princip MPPT spočívá v tom, že solární panely mají bod, kdy dosahují maximálního výkonu a tento bod se může měnit v závislosti na různých faktorech, jako je intenzita slunečního záření, teplota a zátěž. MPPT systém neustále monitoruje vstupní napětí a proud, a přizpůsobuje je tak, aby byl dosažen maximální výstupní výkon z panelů. To znamená, že pokud nejsou podmínky pro solární panely úplně nejlepší, MPPT systém přizpůsobí pracovní bod panelů tak, aby byl zachován maximální výkon. Tímto způsobem se zvyšuje účinnost solárního systému a získává se více energie z dostupného slunečního záření. MPPT regulátory jsou klíčovým prvkem v solárních systémech, zejména tam, kde je důležité maximalizovat výkon a výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

Dobře to jde vidět v datasheet k panelům, kdy při stejném osvitu a stoupajícím napětí a odebíraném proudu roste výkon až do určitého bodu, kdy se proud zlomí a začne strmě padat dolů. A to je ten bod.
Proto jak jdou mraky, kolísá teplota, nebo poloha slunce, tak se neustále mění ten bod.