Ceník Blaze poskytne výrobce na dotaz, včetně příslušenství na objednávku, mně přišel několikrát. Stačilo poslat email.Tomas6 píše: ↑sob lis 02, 2024 5:46 am A na kolik tě ten kotel vyšel? Jaký výkon? Blaze nemá nikde žádný ceník. Jako já nad ním taky uvažuju, ne že ne, všichni ho chválí do nebe, hlavně ten můj známý co je montuje, jenže ten něco plantal o 170 tis. Já potřebuju výkon aspoň 30kw. Jestli ne víc. Švagrovi teď dělali kotelnu a první varianta taky byl blaze, jenže naceněno na snad 250tis. S atmosem ho to vyšlo tuším něco kolem 130 tis. Je pravda že toho atmosa dodával někdo jiný, možná není tak nenažraný a nenadstřelil tu cenu tak vysoko.
Já to naštěstí řešit nemusím, mám kotel 3. třídy, akumulací, atd.
Mám úvahy že bych tu lokomotivu co mám v kotelně zkusil prodat dál, ikdyž to asi nebude jednoduché, protože kotel o výkonu 49kw chce málokdo a místo něj pořídil něco menšího, páč tak vysoký výkon moc nevyužiju. Valím to do akumulace, teď topím obden, když je už kosa musím topit každý den, ale stačí mi zatápět třeba v 5 hod odpoledne a poslední přiložení v 7 večer. Není to úplně ideální, páč ztráty když kotel chládne, nicméně topím vyloženě tím co bych stejně spálil na hromadě, tak mi to nijak nevadí.
Co se týče ekvitermu, u nás to nikdy nefungovalo dobře. Buď byla zima nebo horko, a to v každé místnosti jinak. Takže já pouštím do radiátorů vodu 62 stupňů a mám na radiátorech zónovou regulaci. Maximální spokojenost.
Ekviterm aby fungoval správně a v každé místnosti byla správná teplota, potřebuje na radiátorech hlavice. Ekviterm přednastavuje teplotu centrálně podle nějaké teplotní křivky, ale to je pouze hrubým přednastavením podle venkovní teploty. Doladit se musí vždy na radiátorech, anebo nějakou podobnou prostorovou regulací v každé místnosti zvlášť. Pokud toto není, ekviterm zklame každého. Fungoval by bez vnitřní regulace na radiátorech pouze tehdy, pokud by velikost otopné plochy radiátorů byla přesně stanovena (vypočtena) tak, aby podle určité teploty vody a teploty vnější vždy dokázala přesně pokrývat aktuální tepelné ztráty a udržela se tak i správná teplota prostoru. Dříve se topení (velikost radiátorů) takto projektovalo, protože hlavice na radiátorech nebyly k dispozici. Přesnější doladění se provádělo také změnou průtoků radiátory. V současnosti se něco pověsí pod okno a zreguluje termohlavicemi, zapínáním čerpadel, zónovými ventily a podobně, nahrazujícími (ne)přesně stanovené otopné plochy.
Pokud se podaří vyprojektovat v každém prostoru správně velikost otopné plochy, tak může ekviterm i jen centrální změnou teploty nějak obstojně fungovat, ale přesně bez termohlavic asi nikdy. Léta provozuji vlastní ruční ekviterm, kdy podle vnější teploty (teploměr na okně) a podle předpokladu změny, ručně přenastavím jediný centrální 4cv a tím nastavím teplotu cirkulující vody v topení. Předpokladem je dobře stanovená velikost otopné plochy a k dispozici dostatek teplé vody. Jako další regulace jednotlivých prostorů se používá přivření, nebo naopak otevření některého z radiátorů a to podle vnitřní požadované teploty. Většinou jen několikrát za sezonu.
U rodičů to fungovalo jinak, tam ruční ekviterm neřídil otec podle teploty venku, ale podle pokynů maminky. Soused ruční ekviterm dolaďuje zase podle toho, jestli je doma sám, nebo čeká návštěvu.