ohřev TUV fotovoltaikou

[RoKur]

Ahoj chobotku, už chápu. Bohužel by musel být udělaný rozvod pouze pro odporové spotřebiče, nebo spotřebiče s pulzním měničem. Pro indukční zátěž, jako jsou motory (ve fénu, ventilátory třeba v troubách ...) by jsi musel mít čistý sínus. A neřešitelný problém s rušením vznilký v rozvodech.
Nebo použít střídače s čistým sínusem, kteří nejsou takoví žrouti. Já mám dva střídače. Jeden 3,2 kW, který má spotřebu naprázdno 17W. Druhý 6kW má spotřebu naprázdno 27W. Vždy mi běží pouze jeden střídač. Dá se říci, že až na vyjímku po celý rok pouze ten 3,2kW.

[Jakub]

Ahoj RoKur, dovolím si odpovědět.
Ty střídače o kterých píšeš jsou oba EASun? Jsou to tedy verze na 48 V baterku i ten 3,2 kW? Mě se podařilo najít 3,2 kW verzi EASun jen na 24 V aku, jaké je označení Tvého?
Těch 17 W naprázdno není zlé, mě žere "blbej" routero modem 12 W.

Ohledně DC rozvodů v domácnosti a u chobotka:
Klíčové bude rozhodnout se, na jakou úroveň DC rozvod vlastně dimenzovat?
Pokud chceš dosáhnout jmenovitého výkonu odporového spotřebiče (původně na 230/50Hz), je to 230 VDC. Pokud ale chceš cokoliv spínaného s usměrňovačem na vstupu, bude to 230 x SQRT(2) = 325 VDC
Pokud dokonce chobotkova deska má třífázový usměrňovač na vstupu, potřebuje 566 VDC... Pokud pošleš 325 Vdc nebo 566 Vdc do odporového spotřebiče (230 Vef/50Hz), zničíš ho. Proto mě zajímají konkrétnější parametry chobotkovy úvahy. A netvrdím na beton, že spotřebič s usměrňovačem nepojede i na snížených 230 VDC. Jen je to potřeba vyzkoušet u každého zvlášť. Pak pořešit softstart, jištění, ... není toho málo.


Já osobně jsem uvažoval o rozvodu 12 nebo 24 VDC, paralelně s 230V/50 Hz, kvůli drobným spotřebičům. Přikláním se spíš k 24 DC, kde jsou narozdíl od 48 DC dostupné kamioňácké komponenty. Nabíječky telefonu a NB, konvice a kdo chce, tak i dost drahá a malá kompresorová lednička. LED osvětlení, routery a spol. z toho půjdou napájet dobře.
Naopak ostatní komponenty bych řešil přes 230V sinus, už proto, že jiné nejsou dostupné (snad žádný stát nepoužívá DC rozvod pro domácnosti). A taky pro elegantní přepínání na síť při vybití baterky. Přepínání na síť se týká i toho bojleru, pokud bych nechtěl/nemohl zatopit dřevem.
Čistě teoreticky, když nejsem doma, nemusel by EASun se 17 W jet vůbec, zbývá ovšem ta lednička, takže zatím musel...

Proto mi dával smysl onen FVE -> aku 24 Dc -> 230 Sinus střídač za 6 tis docela smysl. (3,2 kW, ovšem z baterky bych bral podstatně méně, jen lednička).
Jako cenově srovnatelná alternativa k bojlerovému MPPT regulátoru se střídačem a obdélníkovym výstupním napětím...

[Jakub]

... a zapomněl jsem dodat že nemám vyřešen EA Sun s bojlerem. Tedy buďto zjistit, kolik EASun dodá, aniž by tahal z baterky a tomu na straně bojleru upravit odběr bojleru (?) - triak nebo tranzistor a rozsekávat sinus z výstupu EASunu (?).
Nebo EASun rozkuchat s napojit se někam do meziobvodu, za MPPT vstupní část... to spíš ne.
EaSun s druhým MPPT typu BEL paralelně taky nebudou fungovat dobře na jedněch panelech...
No zatím to vidím jen na ten obdélník a bojler, sinus asi nebude...

[chobotek]

Úvaha moc parametrů nemá, je to takový ten syndrom "když už je to rozkopané". Prostě bych k vybraným trvale připojeným spotřebičům přivedl dostatečně dimenzované trubky končící ve velké rozvodné skříni. Je asi jasné, že zásuvky 230V/50Hz budou stále odpovídat napětí a frekvenci tam očekávané. Jenže já v těch zásuvkách nemám "nic" zapojeného. Jde jen o lampičky a nabíječky a těm by slušela zásuvka na malá napětí (podle ČSN). Pak bych nemusel mít nikde trvale zapojený střídač. Sám si nejsem jistý, jestli ty komplikace mají praktický smysl.

[RoKur]

Ahoj Jakube, já nemám kompaktní měnič. Mám zvlášť regulátor a zvlášť střídače. Střídač 3,2kW mám tento https://vi.aliexpress.com/item/20543287 ... cification Ten 6kW je stejný typ. To že má tak nízkou spotřebu je tím, že je to invertor. Ty kompaktní měniče mají větší ztráty.

Zrealizuj si napřed ohřev boileru s tím BELem, nebo Sitonem a pak uvidíš, kterým dalším směrem se vydat. Ohřev TUV fotovoltaikou levným pulzním měničem je jedna z mála variant fotovoltaiky, kde je ekonomická návratnost.
Kombinovat to z baterkou je již moc drahé. To už je lepší dva samostatné systémy, nebo přepínat panely.
Ti, co si pořídili drahou ostrovní fotovoltaiku (je to nejdražší varianta), tak v létě, kdy je přebytek elektřiny, ji využívají pro ohřev vody, aby nezůstala bez ladu na střeše. Proto ta priorita, kdy napřed musí být nabita baterie, aby mi zajistila chod domácnosti, když nesvítí slunce a teprve přebytek, který by zůstal nevyužit na střeše pouštět do bojleru.

Používat rozvod na malé napětí doma je dle mého názoru zhýralost. To je dobré tak v karavanech, v přívěsech, nebo na chatě, kde jinak není elektrika. Pokud jdu do ostrovní fotovoltaiky, tak už mám takovou kapacitu v baterkách, kde se pár watů, které tvoří ztrátu při změně napětí hravě ztratí. To už budou řádově větší ztráty, když bude napětí na baterkách místo 48V pouze 24, nebo 12V. Tam už budou ty ztráty ve vedení při výkonech 1 kW podstatně větší, než ztráta na všech zdrojích, co doma je připojeno. A pořizovat si fotovoltaiku pouze pro lednici a pár svítidel je také zhýralost.

takže ty všechny levné krabičky k bojlerům, honosící se názvem MPPT regulátor, jsou ve skutečnosti jen PWM regulátor s funkcí MPPT?

Přesně tak. Šířkou pulzu reguluji výkon a tím ovlivňují napětí na panelech a zároveň efektivní napětí na tělese boileru. Algoritmus tak hledá největší výkon na panelech při daném osvitu.

[Jakub]

Ano, taková byla půvdní myšlenka, pouze ohřev boleru BELem nebo Sitonem, apod. S tím, že bych přebytkem něco nabil nebo to jinak rozumně využil. Rozumně myšleno s co nejmenšími náklady na technologii.
Mě nepřijde úplně marné mít menší bateriový systém. Mnoho lidí řeší, co s oběhovým čerpadlem OV, když je naloženo v kotli a vypadne DS. Řeší to různými zálohami typu UPS, např. Volt Polska za 5 tis a k tomu traktorovou baterku, v lepším případě na zimním odpočinku. Zcela jednoúčelová investice. Pak různá tornáda, povodně, vichřice a X dní bez mobilu, rádia, osvětlení, ... (centrálu nemám a po zkušenostech s benzínem v karburátoru... leda na PTO za Z25, kdyby byla, invertorová). Proto mít aspoň malou AKU na 24 V mi přijde supr, ne tak zhýralost.
Nejvíc sežere bojler. Ten má naštěstí vlastní "akumulátor". Pak je to lednička, mrazák a drobná elektronika.
POZOR, pokud si dáš před pračku a myčku termostatický směšovací ventil, takže i do obyčejné pračky s jedním vstupem můžeš poslat 30°C vodu, do myčky taktéž. Tím snížíš podstatnou část jejich elektrické spotřeby - ohřev! Bojler tak šetří el. energii jiných spotřebičů pouhou akumulací nejnižší energetické kategorie ušlechtilosti - tepla.

Zbývá mi tedy menší baterka na dlouhodobé, ale nízkovýkonové spotřebiče - kompresor ledničky do 100 W ale 0,5 kWh/den, elektronika a svícení desítky W, oběhová čerpadla desítky W, router 0,3 kWh/den. To nevyžaduje moc velkou baterii, kvůli proudům, ani měnič, jen má mít čistý sinus.
Naopak zhýralost mi přijde mít vše dimenzované na vyší kilowatty výkonu, abych na to mohl slavnostně zapnout v souběhu cirkulu, kompresor a svářečku v souběhu, i když mi tyto stroje za rok sežerou podstatně míň energie, než 100W lednička...

Zásadní rozdíl, jestli bude nebo nebude baterka je ale v napětí panelů:
MPPT PWM obdélníkové střídače BEL a spol . vezmou do 400 Vdc na vstupu, tedy 6až 8 panelů v sérii, "tenké" dráty ze střechy ke střídači na 12 A jmenovitých.
Zatímco bateriová řešení chtějí obvykle max dva panely v serii (max 100 Vdc), takže několik stringů paralelně, silné dráty na velký proud, takže zapomenout na těleso bojleru 230 V, ale speciál na NN...
Snad jediný kompromis co jsem našel, je ten EA Sun, co umí 500 VDc oc vstup a baterku 24 nebo 48V...

Nenašel jsem žádný separátní nabíječ, který by uměl vstup do 400 VDC, měl funkci MPPT a uměl nabíjet 24 nebo 48 V baterku. Jako doplněk k tomu BELu. Buď neumím hledat, nebo není Po netu pozoruji lidi, že mají buď paralelní NN řešení s baterkou a silnými dráty nebo sériové a pouze bojler, bez ničeho... Trochu škoda a mezera na trhu, řekl bych.

Nebo existuje nabíječ na cca 400 Vdc?

[RoKur]

Ahoj, já taky pokračuju, zakoupeny panely Energetica 385 Wp, nakonec 8 ks místo 7, sudé číslo je lepší pro možnou budoucí překopávku na hybridní měnič. Taky jeden panel navíc je trochu rezerva na malinko horší počasí. Budou všechny do serie.
Jakube, pravděpodobně si odrovnáš těleso v boileru.
Nevím, jaké napětí Tvoje panely dají, ale v průměru mají 385W panely napětí kolem 35-37V. Při zapojení 8 ks do serie z nich poleze 280-296V, což určitě nevydrží těleso v boileru.

Pak různá tornáda, povodně, vichřice a X dní bez mobilu, rádia, osvětlení, ... (centrálu nemám a po zkušenostech s benzínem v karburátoru... leda na PTO za Z25, kdyby byla, invertorová). Proto mít aspoň malou AKU na 24 V mi přijde supr, ne tak zhýralost.
Tak pro tuto variantu s malou baterkou rychle zapomeň. Před šesti týdny jsem to osobně zažil. Po třech dnech jsem spotřeboval 3kWh a to jsem hodně šetřil. Navíc operátorům vydrželi baterie ve vykrývačích 1 den, poté byly mobily OFF line a ani se nedalo nikam dovolat. To samé optika u ČEZnetu.

POZOR, pokud si dáš před pračku a myčku termostatický směšovací ventil, takže i do obyčejné pračky s jedním vstupem můžeš poslat 30°C vodu, do myčky taktéž. Tím snížíš podstatnou část jejich elektrické spotřeby - ohřev! Bojler tak šetří el. energii jiných spotřebičů pouhou akumulací nejnižší energetické kategorie ušlechtilosti - tepla.
Tak tuto variantu manželka přestala již na začátku 90 let používat, protože se ji zapírala špína. Nevím jak je to teď s pracími prášky, ale další nevýhoda pro mě je velká délka potrubí k pračce. Než by dotekla teplá voda, tak by pračka byla pravděpodobně naplněná studenou vodou.

Zbývá mi tedy menší baterka na dlouhodobé, ale nízkovýkonové spotřebiče - kompresor ledničky do 100 W ale 0,5 kWh/den, elektronika a svícení desítky W, oběhová čerpadla desítky W, router 0,3 kWh/den. To nevyžaduje moc velkou baterii, kvůli proudům, ani měnič, jen má mít čistý sinus.
Tak asi 1 kWh na den. Pokud budeš mít baterie v olovu tak budeš potřebovat minimálně 3 - 4 kWh baterii. Při 24V to je 120 - 160Ah. Pokud LiFePo, tak Ti stačí 2 kWh (80Ah) Jinak každý rok budeš měnit baterky, protože ztratí kapacitu.

Zásadní rozdíl, jestli bude nebo nebude baterka je ale v napětí panelů:
MPPT PWM obdélníkové střídače BEL a spol . vezmou do 400 Vdc na vstupu, tedy 6až 8 panelů v sérii, "tenké" dráty ze střechy ke střídači na 12 A jmenovitých.
Napětí na panelech musí být takové, jako je předepsané napětí na tělese boileru.

Zatímco bateriová řešení chtějí obvykle max dva panely v serii (max 100 Vdc), takže několik stringů paralelně, silné dráty na velký proud, takže zapomenout na těleso bojleru 230 V, ale speciál na NN...
Snad jediný kompromis co jsem našel, je ten EA Sun, co umí 500 VDc oc vstup a baterku 24 nebo 48V...
Ve standartním zapojení s baterkou, nebo bez, co provádí firmy na dotace se právě používá i vyšší napětí než je pro bojler. Viz EASUN, AExpert ...

Nenašel jsem žádný separátní nabíječ, který by uměl vstup do 400 VDC, měl funkci MPPT a uměl nabíjet 24 nebo 48 V baterku. Jako doplněk k tomu BELu. Buď neumím hledat, nebo není Po netu pozoruji lidi, že mají buď paralelní NN řešení s baterkou a silnými dráty nebo sériové a pouze bojler, bez ničeho... Trochu škoda a mezera na trhu, řekl bych.
Existuje jich spousta, jak jsem napsal výše. Ale to není pro Tebe, protože by jsi musel mít velkou kapacitu baterie, aby byla schopna bez zničení pojmout nabíjecí proud, co by dodaly panely. Pokud by jsi měl 7 panelů, tak je to výkon až 2,7kW což je při 24V proud 108A. V olovu by jsi musel mít kapacitu v baterkách 1000 Ah. V LiFePo minimálně 200Ah. To už ale nesplňuje Tvé zadání.

Teoreticky by Ti mohla stačit elektronická nabíječka akumulátoru, která má na vstupu usměrňovač a kterému by teoreticky nemusel vadit šířkově modulovaný obdelník na vstupu. To by jsi ale musel vyzkoušet, jestli by se nezničila. Na té nabíječce by jsi nastavil nabíjecí proud, který by jsi potřeboval pro své akumulátory.
Kdysi jsem si chtěl pořídit tuto nabíječku u které jde nastavovat jak napětí tak proud. https://www.aliexpress.com/item/1005007 ... PJgXQ&mp=1
Pro olovo tam ale nenastavíš nabíjecí fáze jako je Equalisation Charging, Boost Charging a Float Charging.

[duchodce]

Situace u Důchodce se nemění - manažer se objevil v minulou sobotu sdělil mě že jsem s tím sinusem měl pravdu ,sdělil jaký by tu měl být střídač a hlavně zjišťoval jaké mám v té oblasti znalosti . Pokoušel se zjistit můj návrh ceny a docela ho usadilo sdělení že dotace klesly o dvacet tisíc. Přesto slíbil že v úterý bude návrh ceny ,on pracuje i o nedělích. Od té doby je ticho po pěšině ...odhad je že to tím zhaslo..
Dělám kalkulaci jestli ten "podnik teplá voda light" vůbec při mé spotřebě alespoň do 10 let bude na "0" Zajímalo by mě kolik kdo platí za kW vůbec a u koho. Já mám u Čezu VT a NT - 3 krát 25A a cena je 9,90 kW Z ceníku se to prakticky nedá spočítat .Je to cena zaplacená : odebranými kW odečteno z vyúčtování.Je to jakási "orientační" průměrná cena

[RoKur]

To co jsi spočítal je skutečná zaplacená cena za kWh včetně veškerých poplatků. Jak začneš šetřit, třeba tím, že zrealizuješ ten projekt pro ohřev vody, tak Ti ta cena vyjde vyšší, protože ti klesne počet kWh, ale poplatky Ti zůstanou stejné.
Já jsem například fotovoltaikou pokryl skoro 72% z roční spotřeby elektřiny (1,579 MWh). Těch necelých 30% (0,447 MWh), co jsem odebral z ČEZu mě vyšlo na 14,52 Kč za kWh http://www.nasetraktory.eu/forum/viewto ... h#p1870772
A to jenom proto, že jsem přešel na tarif D01, kde je sice dražší silová elektřina, ale nižší stále platby. Pokud bych zůstal u D25, tak by ta cena byla vyšší.
To jsem si právě spočítal z ceníku, aby jsem věděl, která sazba pro mě bude lepší.

[duchodce]

Solární Důchodce .....Tak manažer dorazil s nějakým rozpočtem, asi jsem mu trochu křivdil - no on myslel asi až toto úterý. No nová celková cena je 123 000. Z toho dotace 70 000 a doplatek 53 000. Vzhledem k více pracem počítám spíš 60 000. Návrh komponentů je jiný, oni prostě vzali jednu z "Dražických" sad panelů a regulátorů a napasovali ji na nabídku. Byl už poučen a tvrdil že se nevyužitá energie dá využít ,žel bohu o omezeném použitím nevyužité energie toho moc nevěděl a o rušení a ochraně vůbec nic. Co bych získal - boiler cca 12 000 a panely cca 15 000 a roční úsporu asi 4 - 5 000 kč ročně za teplou vodu - jsme jen dva . Bez zálohy pro plyn. kotel, což byl jeden z požadavků kvůli čemu jsem do solárů šel. Rámy pro upevnění solárů, jejich upevnění a kabelovou trasu bych musel stejně vytvořit já - je to atypické.Takže za razítka , revizi, vyřízení dotace zaplatit 50 000-60 000 Kč se mě zdá poněkud moc.
Takže varianta 2 - bez boileru ale se zálohou pro plyn. kotel
Solární panely - regulátor - baterie - střídač sinus.
Začnu střídačem - typ MH Pover MSKD 1800-24 sinus. https://vmshop.cz/MSKD-1800-24/zalozni- ... cfa32757cf
Nemohu k němu získat některé údaje.Je původně určen jako záloha a má vstup pro solární panely o max. výkonu 960W. Ten vstup je maximální výkon panelů ,nebo odběr z panelů ? . Dál jsem tomu rozuměl tak ,že max dobíjení z panelů je 10A.
Takže - Panely podle potřeby střídače - baterie 24 V/100 Ah Při odběru proudu a poklesu napětí baterie střídačem začne fungovat za dne solární dobíjení ? Automatika ukončení dobíjení ? Nebo to buď dobíjí nebo poskytuje sinus ,nebo oboje najednou?
O dalším využití a použitých komponentech tu povedu rád diskuzi.Ovšem pokud v tomhle zadání nemám opět nějaký kiks....

[RoKur]

Máš nějaký stávající bojler s elektrickým nahříváním? Pokud ano, tak si fotovoltaiku pro ohřev udělej za 25 000 sám. Pořád Tě to vyjde laciněji, než dotace. A jak píšeš, montáž by sis dělal stejně sám.

Nemohu k němu získat některé údaje. Návody k té UPSce máš tady https://shop.atoselektro.cz/zalozni-zdr ... d_source=1
Je původně určen jako záloha a má vstup pro solární panely o max. výkonu 960W. Ten vstup je maximální výkon panelů ,nebo odběr z panelů ? 960W je maximum na panelech. To je max 2x 480W.
Dál jsem tomu rozuměl tak ,že max dobíjení z panelů je 10A. 10A nabíjecí proud je pouze ze sítě. Z fotovoltaiky to může být až 40A Pokud panely budou dodávat 960W
Při odběru proudu a poklesu napětí baterie střídačem začne fungovat za dne solární dobíjení ? Podle toho jakou si zvolíš variantu Popis máš v návodě v odkaze
Automatika ukončení dobíjení ? Nebo to buď dobíjí nebo poskytuje sinus ,nebo oboje najednou? Vstup jde přes nabíječku, kde je zapojená baterie. Z ní to jde na měnič, kde se vytvoří 230V střídavých a jde to na zásuvky. Když odebíráš více energie, než dodávají panely, tak to začne doplňovat baterie. Když panely jsou schopné dodat více, jak je spotřeba, tak část si vezme baterka a zbytek zůstane na střeše.
Už jsem Ti psal, že je to úplně stejné jako alternátor v autě. Jenom místo alternátoru máš panely. Regulátor, stejně jako v autě se ti napěťově stará o to, aby se nepřebila baterka. Od výrobce je tam nastaveno napětí 27,6V +- 0,5V

Počítej s tím, že to za provozu bude pravděpodobně hlučné, protože tam poběží ventilátory chlazení.
Nejsem si jistý jestli vstup/výstup 230V nebude požadovat soustavu PE + N. Pokud tam připojíš zařízení, které bude mít ochranu nulováním (PEN), tak to pravděpodobně nebude fungovat.

[duchodce]

Děkuji za vyčerpávájící odpověď. Pouze u toho měniče je max napětí 90V z panelů tzn. že k musím počítat i napětí na prázdno které je samozřejmě větší než při zatížení. No s tím PEN budou potíže do budovy je sice dotažen PE-N ale rozvod je je PEN. Budu muset podumat a aktivovat nějakého elektrikáře .... instalace je sice v "husích krcích"přidat drát by šel, sem tam by se ale muselo "dloubnout" do zdi. Ovšem babička by mě vystěhovala ,ale to je už můj problém . No ale díky vám opět vydím světlo na konci tunelu, se sinusovkou už se dá hospodařit.

[RoKur]

Čím je větší rozdíl mezi vstupním a výstupním napětím, tím je větší ztráta. Stejně budeš mít dva panely, tak je zapoj paralelně.
Nevím, jaký přesný typ panelů chceš. Tak se podívej do katalogu na max. napětí panelu. Počítej ale s tím, že za mrazu je to napětí o několik voltů vyšší.

[duchodce]

Aha takže ono je to obráceně radši hlídat max proud a radši nižší napětí jen pohlídat celkový výkon.

[RoKur]

Nějak nerozumím tomu co jsi napsal.
U toho regulátoru jsou dva limity.
1. Napětí musí být v rozsahu 30 - 90V.
2. Celkový výkon panelů nemá přesáhnout 960W. Ve specifikaci k UPSce není nikde uveden max. výkon panelů. Je tam pouze uveden max. nabíjecí proud 40A, což odpovídá těm 960W

K bodu 1. Různé panely mají různá napětí naprázdno. Proto záleží, jaký konkrétní typ si vybereš. A od toho závisí, jestli panely můžeš zapojit do serie, nebo paralelně. Pokud do serie, tak by napětí naprázdno nemělo přesáhnout 45V na panelu. Ale raději nižší o 5V, aby tam byla rezerva při chladném počasí.

K bodu 2. Pravděpodobně výstupní proud bude omezen na 40A, proto v textu obchodník uvedl max. výkon panelů 960W. Ale tento výkon u dvou 480W panelů dostaneš za normálních podmínek velmi zřídka. Proto klidně dej i více. Pokud chceš. Aspoň Ti to bude fungovat, když nebude svítit slunce naplno.

PV→AC→BAT：Hlavní prioritou je využití napájení solárních panelů; když je energie ze solárního panelu příliš nízká je druhou prioritou použít síťové napájení pro napájení; v situaci, kdy je energie solárního panelu příliš malá a síť je abnormální, je baterie zvolena jako zdroj napájení
AC→PV→BAT：Hlavní prioritou je využití síťového napájení; když je síť abnormální tak je druhou prioritou použít k napájení solární panel; když je síť abnormální a energie solárního panelu je příliš nízká měnič napájí z baterie
PV→BAT→AC：Hlavní prioritou je využití napájení ze solárních panelů; když je energie ze solárních panelů příliš nízká, měnič napájí z baterie; když napětí na akumulátoru příliš poklesne a hloubka vybití je na úrovni 50%, měnič se automaticky přepne na el. síť a mezitím nabije baterii

Ta třetí varianta se tak nejvíce blíží standardní fotovoltaice.


Ale jsme ve vlákně Ohřev TUV fotovoltaikou a ty ses dostal již jinam, tak to vrátím zpět.
Našel jsem nabídku na sestavu pro ohřev vody za 23 400 Kč https://www.tipa.eu/cz/sada-pro-fotovo ... uSEALw_wcB
Pokud je člověk schopen si to sám namontovat na střechu, a zapojení může nechat na elektrikáři, pokud se na to necítí.

Jen chci ještě upozornit na střechy s eternetovou krytinou. Firmy to nechtějí dělat, protože by ji při montáži mohli zničit. Tak pokud máte eternetovou střechu, tak si při montáži konstrukce dejte bacha, aby se Vám to neprodražilo.