ohřev TUV fotovoltaikou

[duchodce]

Cituji sebe
"Konečně jsem v jednom starém odkazu našel popis regulátoru a tam se píše ,že lze na regulátoru nastavit proud i konečné napětí.Proč by tedy nebylo možné na panely které dávají asi 34 V a 70A připojit baterii pomineme jakou 24V /100Ah když mohu nabíjecí proud omezit ? Já o polovodičové regulaci moc nevím takže tam může být opět "čertík"

Teď když to celé čtu tak mě došlo ,že neuvádím že ta napětí jsou samozřejmě při nějakém zatížení panelů podle jejich křivky,nikoli napětí bez zátěže....a ve výběru panelů a regulace bude asi problém . Já bych měl ty 2 kW dodržet kvůli dotaci

[RoKur]

Ty ses tak upnul na z realizování Tvého snu, že nevidíš podstatu. Už jsem Ti napsal, že to podle Tvé představy nejde a stále dokola se vracíš ke své myšlence.
Omezování proudu z MPPT regulátoru je dle podstaty blbost. Můžeš mi prosím poslat odkaz, kde jsi to našel, protože se tomu nedá věřit a myslím, že jsi to špatně pochopil.
Fotovoltaika není stabilní zdroj, aby sis mohl dovolit regulovat výstupní proud z fotovoltaiky. Ten je pouze omezen jeho maximálním proudem, aby se nespálil. Například já mám regulátor, který je schopen dodat max. 62 ampér. Na této hodnotě se proud, který leze z regulátoru zastaví a nepřekročí ho, aby nedošlo k jeho zničení.
Důvod proč neomezovat proud je takový.
Fotovoltaické panely jsou podobné, jako dynamo v autě.
Slunce svítí panel vyrábí (Dynamo se točí v provozních otáčkách). Slunce zajde za mrak (motor auta jede v nízkých otáčkách). Napětí na panelu je stejné, ale proud klesne skoro k nule. Zešeří se a tím proud klesne k nule a napětí strmě klesá k nule (Dynamo se netočí).
Z fotovoltaického panelu jde vyrobená elektrická energie do regulátoru, ve kterém se sníží napětí z panelů na napětí pro baterii. Z regulátoru to dále jde do baterie a na střídač, který přemění stejnosměrné napětí na baterce na střídavé napětí 230V. Z něj se již napájejí spotřebiče v baráku.
Při návrhu ostrovní fotovoltaiky musím znát jakou spotřebu musím pokrýt v době minimálně 24 hodin, kdy mi fotovoltaika vyrábí pouze po omezenou dobu. V době, kdy nevyrábí musím energii čerpat z baterii, nebo ji musím jinak nahradit, pokud chci aby mi zařízení fungovalo.
Výkon panelů tedy musí být takový, aby mi pokryl aktuální spotřebu a ještě nabil baterie na dobu, kdy nebude svítit slunce. Z tohoto důvodu je blbost omezovat proud z panelů, protože by mi chyběla energie pro spotřebiče.
Na regulátoru pro akumulátor 24V V (závorce pro 12V) si nastavuji pouze napěťovou křivku pro nabíjení otevřeného akumulátoru a to takto.

Odpojovací napětí při přepětí Over Volt Disconnect 32,00 (16,00)
Napětí obnovení připojení při přepětí Over Volt Reconnect 30,00 (15,00)
Vyrovnávací nabíjecí nabíjení Equalisation Charging 29,20 (14,60)
Nabíjecí napětí BOOST Boost Charging 28,80 (14,40)
Udržovací napětí FLOAT Float Charging 27,00 (13,50)

Ještě si mohu nastavit časy, jak dlouho má trvat Equalisation Charging (3 minuty) a Boost Charging (20 minut)
Proud do baterky jde dle vnitřního odporu baterie. Maximálně ale co je schopná dodat nasvícená fotovoltaika, nebo regulátor, od kterého se odečte proud odebíraných spotřebičů.

Kapacita akumulátoru bude taková, aby po dobu, kdy nejde fotovoltaika se mi vybila maxímálně na 50% kapacity baterie.

Jelikož ty musíš mít výkon fotovoltaiky minimálně 2kWp a těleso v boileru bude mít 2,2kW, tak bys musel mít vše moc velké a drahé. Bavíme se o 250 000 a výše
Proto jak jsem Ti posledně psal. Fotovoltaika pro ohřev vody na dotaci (na kolik tě skutečně vyjde po tom, co budeš mít proplacenou dotaci?). A k tomu si pořídíš nabíječku baterii (kterou připojíš do druhé zásuvky na regulátoru fotovoltaiky), trakční baterie a střídač 2,5 - 3kW a to budeš mít pro napájení kotle, lednice, mražáku a osvětlení.

A proč trakční baterie? Protože startovací tento způsob provozu nevydrží. To že startovací baterii nevadí proudy přes 100 A po dobu pár vteřin je v tomto případě k ničemu, když ji spolehlivě zničí odběr 5 ampér, které budou trvat hodiny, kdy nebude funkční fotovoltaika, aby ji dobila. Tohle by jsi měl už pochopit. Ale Tvoje peníze, tak si dělej co uznáš za vhodné.

[thovt]

Když se tu řeší omezení proudu, RoKur zeptám čím jistíš vodičů ze solarních panelů, jakou hodnotou proudu, jakou hodnotu Imp máš na štítku panelu?

[duchodce]

Rokure dík za odpověď - je přínosná hlavně ty údaje o napětí ,já angl. neumím.Má sem přijít další firma, snad to má být někdo od řemesla ne manažer ,mám čím argumentovat. Ten odkaz na regulátor je dole a údaj o možnosti nastavení je v popisu produktu..
Ozvu se - jaké info bude mít elektrikář /pokud to nebude elektrozedník/a potom to celé upřesním co projde revizí a co ne.A ještě jednou dík..
https://www.nomadem.cz/smartsolar-mppt- ... ator_z747/

[RoKur]

thovt, jištění od panelů mám hlavně proti přepětí. Panel dá max. 10,5A. Mám 6 panelů zapojených 2x do serie a ty 3x paralelně. max proud co tam může téci je 31,5 A. Vodič je CYA 10mm2. Vodiče ten proud trvale snesou.
Jako odpojovač mám jistič 2x63A / 400V stejnosměrných. Proti přepětí to je jištěno 2x pojistka 10X38 RT18 40A a 2x přepěťová ochrana Imax 40kA, In 20kA, Uc 500V DC.
A pak to jde do regulátoru.

[thovt]

Máš 3x blokovací diodu, proti zpětným proudům na každém stringu,když nastane zkrat na stringu ostaní dva budou prát do něj, jištěni každého stringu měl mít 16 A pojistku.

[duchodce]

Rokure dík za odpověď - je přínosná hlavně ty údaje o napětí ,já angl. neumím.Má sem přijít další firma, snad to má být někdo od řemesla ne manažer ,mám čím argumentovat. Ten odkaz na regulátor je dole a údaj o možnosti nastavení je v popisu produktu..
Ozvu se - jaké info bude mít elektrikář /pokud to nebude elektrozedník/a potom to celé upřesním co projde revizí a co ne.A ještě jednou dík..
https://www.nomadem.cz/smartsolar-mppt- ... ator_z747/

Tak velice ochotně tedy přijel . Ale nebyl to ani elektrozedník - byl to opět manažer. Nic pro něho nebyl problém ,vše dodáme na klíč . Vysvětlit mu co je modifikovaná křivka a proč se nedá použít mimo odporovou /co to je? ahá přímotop/ zátěž se mě nepovedlo. Ale my povedem do budovy /20 m/ stejnosměrný proud - a to už jsem vzdal. Co jsem ale vytrucoval ,že si tedy dám od nich dát nabídku, když mě sem pošle jejich revizáka S ním se dohodnu alespoň na technických věcech ...

[fikejz]

Tohle nejsou ani manageři, ale obyčejní obchodní zástupci (obchodníci s deštěm).

[thovt]

(znám jako obchodnicí s teplou vodou)

[RoKur]

thovt, původní záměr měl být 3S 2P. Proto jsem tam nepočítal s jištěním jednotlivých větví, protože by to bylo ničemu.
Původně jsem začal se 24V fotovoltaikou a když jsem propojoval panely, tak jsem je propojil 2S 3P, aby regulátor měl menší ztrátu. Později mě došlo, že v případě skratu v jednom stringu mi tou větví poteče max. dvojnásobný proud. Dobré to není, ale také to není žádná hrůza. Jak jsem druhý rok přešel na 48V, tak už se mi moc na střechu nechtělo. Nechávám to na dobu, kdy budu rozšiřovat fotovoltaiku. Chtěl jsem to dělat již letos, ale příjde na to čas až příští rok.
Celkem budu mít 12 panelů kdy to bude ve 3 skupinách po 6 panelech. Stávajících 6 panelů nechám tak jak je, pouze je přepojím na 3S 2P. Ty druhé dva zapojím stejně. A tak každá skupina bude mít svůj regulátor s přepěťovým jištěním.

[Jakub]

Ahoj, já taky pokračuju, zakoupeny panely Energetica 385 Wp, nakonec 8 ks místo 7, sudé číslo je lepší pro možnou budoucí překopávku na hybridní měnič. Taky jeden panel navíc je trochu rezerva na malinko horší počasí. Budou všechny do serie.

Hybridní řešení s baterkou a sinusovým výstupem ... zatím jsem to vzdal. Prioritou je ohřev bojleru. K tomu stačí docela levný MPPT střídač s obdélníkem.
Naopak sinusový výstup se vylučuje s MPPT regulací. Resp. nevylučuje, ale muselo by mu kolísat výstupní napětí podle osvitu. Žádných 230 V stabilních. Takže žádná citlivá elektronika, které by vadilo podpětí.

Naopak hybridní měniče s baterkou a ostrovním provozem zas v principu nemůžou umět přizpůsobovat výstupní výkon příkonu z panelů pomocí regulace výstupního napětí do konstantní zátěže. Nebo můžou, ale buď by musely jet v MPPT režimu "bojler" a pak třeba přepnout na výstup 230 V sinus, konstatní napětí pro "mrazák".
Nenašel jsem nic takového, jde ve podstatě o dva růzbé měniče, minimálně firmwarově.

Obyčejný jednoduchý MPPT střídač bude v ceně 4 až 7 tis. Dělá ho např. Bel, Siton, Geti, Oplocký, Triton, Volt Polska... Podobný princip, různé varianty, každý má svoje klady a zápory...

[duchodce]

Mně ten "manažer" tvrdil ,že oni mají z měniče s dvěma výstupy - jeden výstup pro boiler a druhý výstup pro jiné použití a že na tom lidé běžně provozují TV,elektronilku a jiné domácí spotřebiče Pokud je zatížený výstup pro ohřev vody , nefunguje druhý výstup . Jak jsem psal byl to "manažer" a svými znalostmi ....počkám na nabídku a pokud z něho vyrazím styk na revizáka dám vědět.

[Jakub]

To mě ovšem zajímá konkrétní výrobce a typ tohoto měniče. Přepínat výstupy umí i nejlevnější MPPT střídače, ale vždy jde o "bojler 1" a "bojler 2" nebo "žebřík v koupelně", apod. Prostě hloupá odporová zátěž, co snese napájení obdélníkem. Ono vyrábět čistý sinus a poslat ho do bojleru je trochu... zhýralost.

Buď obsahuje dvoje výkonové obvody - pro bojler a pro čistý sinus, anebo ten sinusový umí kloudně ovládat i v režimu MPPT pro bojler, tedy nedrží úroveň 230 V, ale hýbe s ní dle osvitu.

[fikejz]

Všechny ty vyjmenované spotřebiče mají jednu věc společnou - nevadí jim hranatý sinus. Nepotřebují čistý, protože v nich není motor jako v lednici. Spousta UPS pro počítače a další elektroniku taky neumí čistý sinus. Naopak motory ledniček, mrazáků, většina oběhových čerpadel topení, a motory obecně vyžadují čistý sinus.

[chobotek]

U těch lednic už to taky nebývá pravda. Marketing tomu říká digitální kompresor, invertorový kompresor (nebo kombinace), případně lineární kompresor (používá LG). Takové zařízení má na vstupu usměrňovač a za ním střídač, jako to mají dospělá tepelná čerpadla. Některá oběhová čerpadla s automatickou regulací otáček fungují stejně.

Mám doma spoustu spotřebičů, které začínají usměrňovačem, většinu z nich už jsem měl rozebranou a úvaha byla, zda je neupravit a nepřivést k nim stejnosměrný. Měniče ss/ss totiž naprázdno skoro nežerou, zato střídače nějakých ~100W spotřebují.