ohřev TUV fotovoltaikou

[jenicek]

Třeba 70-80% oproti původní. Jen je třeba je trochu přebrat, oni to berou šmahem. Na dělání střech na boudy a přístřešky to ještě poslouží.

[fikejz]

Abychom si rozuměli, máš na mysli na 70-80%, nebo o 70-80% ?
Jasně, krytina za "italskou cenu" (zadarmiko) , byť by pod ní mělo být jen světlo i v noci, hlavně, když pod ní neprší, je výborný kauf

[jenicek]

400W panel má po třeba 10 letech provozu 70% původního jmenovitýho výkonu

[imaginaro]

Jen malé info, pokud to teda nejsou úplny šmejdy, tak renomovaní výrobci kteří si ovšem také už tehdy nechávali vyrábět panely v číně (takže nelze všeobecně říct že čínské panely jsou sračka) už cca před dvaceti lety deklarovali ztrátu výkonu po dvaceti letech maximálně 10%, takže by 400W panel měl mít po dvaceti letech alespoň 90% výkonu takže cca 360W. Ale před dvaceti lety měly nové panely pod 400W)až na drahé monokrystalické vylímky). Nicméně nevím jaké konkrétně panely máte na mysli a teda neznám parametry, takže to berte jako info. Každopádně lepší něco než nic, taky jsem teď dostal zadarmo od kamoša nějaké německé panely z demontáže odhadem 18let stary a mají na štítku 235W. Zatím nebylo kdy je změřit.

[thovt]

Říkám to mu levná recyklace odveze se to k nám, oni dobře věděli proč se toho zbavit.
Panely nejsou traktory, elektronika stárne celkem rychle z výrobků, po letech muže zatékat dovnitř, k tomu přispěje demontáž a přeprava těsnicí hmoty jsou po letech ztvrdlé.

[imaginaro]

Na pergolu na auto je to jedno, navíc teď dělají elektrárny i na fasádě, tam je to úplně fuk.

[fikejz]

Přesně, jako krytina na zakrytí hrání s dřevem - obdoba Otova oblíbeného linolea by to bylo zn. "ideál"!

[RoKur]

Kamarád má jeté panely pro ohřev vody a je spokojen. Přišlo ho to na pár kaček a funguje již několik let. Neboj se toho.
Nejdražší na tom stejně budeš mít konstrukci, kterou můžeš použít v případě výměny panelů. Jen počítej s tím, že novější panely jsou rozměrově již větší, tak u té konstrukce s tím počítej a udělej přesah.

Díky za Vaše zkušenosti. 60 až 100 W při tomto nečase není špatné, to aspoň pro "denní" dobu pokryje ztrátu obalem bojleru.

Ještě musíš počítat se spotřebou měniče, která ti to potom ještě sníží. Pokud svítí slunce, tak je to úplně zanedbatelná ztráta. Ale pokud nesvítí, tak už Ti to sníží výkon, co půjde do tělesa.
Tak odpočítej tak 25 - 30W.
A ještě co mám zkušenost, tak již stačí 0,5cm sněhu a panely mě přestanou vyrábět.
Nebo stačí pár cm silný stín po celé spodní šířce panelu a panel přestane vyrábět.

[duchodce]

Potř poradit - návrh 4 panely středního výkonu - regulátor dobíjení, baterie 24 V 100Ah olovo. Počítám s využitelnou kapacitu asi 80Ah. Dokážou dobít baterie za středního osvitu?. Na nich zapojený měnič s čistým sinus kvůli plynovému kotli který jinak vypadává, spotřeba 1 Kw za 24 hod. Dál světla asi 30 W /24 hod. Pokud by něco zbylo lednička ,mrazák - rozběh? Vydržím 24 hod za situace nabitých baterií a beze svitu slunce přez den? Toto je havar. plán pro výpadek energie.Nevím kolik odpočítat na regulaci dobíjení ,účinost měničů atd...
Pro zajímavost napojil jsem celou domácnost přez jeden kabel - mimo ledničku, mrazáku a kotle- spotřeba za měs asi 30 Kw. Měřeno jednoduchým měřičem V/A účiník to neumí . Elektroměr by asi byl přesnější ale v řádech by chyba asi nebyla.Pro zajímavost měl jsem zapojen časový spinač mechanický spotřeba 3W /dle štítku/ - za rok je to 26 Kw !!!! Takže všechno co lze , zapojím přez vypinače ,žádné standby režimy.

[RoKur]

Jakou máš představu o panelu středního výkonu?
Ty baterie jsou dvě 12V každá o kapacitě 50 Ah, nebo jedna 24V 100 Ah? A je to trakční, nebo startovací z auta?
Těch 24V/80 Ah je kapacita kolem 3 kWh. To by Ti mělo na kotel a žárovky stačit.
Změř, kolik Ti dělá spotřeba v kWh za den u lednice a mrazáku.
Na zbytek jsem schopen odpovědět až sdělíš chybějící informace.

[thovt]

Asi 445 kWp cena,účinnost, výkon .

[duchodce]

Dobře - situace je takhle . Chci použít dotaci pro důchodce .Potřebuji vyměnit starý boiler 120l l a chci použít dvou tělesový z Dražic . Ale napájet ho chci především z nízkého tarifu Čezu , navíc mám slevu na invaliditu / možná/ pouze to co by přez den případně přebývalo tak do boileru . Takže bych rád spíš tu sluneční energii využil jako zálohu a spotřeboval běžně v domácnosti . Když to zadám firmě tak na mě vyrukují se 150 000 Kč. Takže bych se rád dopídil nějakých přibližných skutečných materiálových nákladů . Samozřejmě práce není zadarmo ale panely bych si osadil sám -je na to potřeba spešl konstrukce kterou bych vyrobil - cena byla bez té konstrukce .Regulátor dobíjení a měnič pod konstrukcí s panely v garáži. Baterie venku v isolované skříni. Od měniče je potřeba asi 20m kabelů k zásuvce pro boiler a druhou pro spotřebiče . Rozvod po kuchyni a obýváku lze provést skrytě a napájením z jedné zásuvky. Přepínání prostě přesunutím jedné vidlice z jedné zásuvky proudem z Čezu do druhé od voltaiky .To se týká i boileru ,žadné stykače. Nechci žádný problém s přetokem ,dle info technika Čezu budou postupně všude kde uvidí panely dávat elektroměry které to budou hlídat přetoky.
. Co se týče spotřeby 120l lednice a 100 l mrazáku tu nevím není moc velká ale ty rozběhy když se sejdou tak dokázaly shodit 10 A jistič a v tom vydím problém.Ale to bych asi oželel . Spíš ohmická zátěž 600W konvice /24 V 25A není to moc?/,nebo topinkovač to by se muselo odzkoušet.
Panely 4 ks - vůbec nevím kolik jsou schopny ve skutečnosti za polojasného dne ve skutečnosti dát.. někdo tvrdí že musí na plno svítit slunce ,jiný že ty jeho dávají slušný výkon/co to je?/ i za měsíčního světla což je podle mne konina...
Baterie 2 ks. / Celkem 24 V - 100Ah pro stop start ,mají silnější a odolnější desky. -
Typy regulátorů dobíjení vůbec nevím .....
Zrovna tak měniče napětí . Technik od plynového kotle mě varoval ,že kotel potřebuje čistý sinus - kotel reguluje otáčky čerpadla kvůli kondenzaci a otáčky větráku kvůli spalinám . Pokud tam je nějaké rušení a něco elektronice"nevoní" tak kotel z bezpečnostních důvodů vypne.
Nevím účinnost celého toho řetězce a i s dotací je to nenávratné - pouze mě do toho žene ta záloha pro kotel. Bylo by jednodužší koupit malou centrálu ,ale opět součinost s kotlem . Nikdo kromě to nenatočí ,já za chvíli taky ne. Dál měnit zásobu benzinu smrad atd .
To radši tenhle experiment.Dík za odpovědi. Nejde mě o přesný návod ono to ani nejde, ale nechci aby ze mě firmy dělali blbce. Kolikrát jsem to vloni a letos slyšel / okna zateplení/"no dyť to máte na dotaci"

[J.A.Y.]

na olovo baterky asi ani nemysli, např. https://www.youtube.com/watch?v=LuBdX_3BbGo

[RoKur]

J.A.Y Nemáš tak úplně pravdu. A Amperák ještě nevyzrál. Dejte mu takových 20 let praxe a bude mluvit jinak. Dobře to znám.

Ano olovo má slabinu v počtu cyklů, ale těch 300 cyklů je uvedeno pro vybití na 20%. Tím, že olovo je levnější, tak si mohu koupit více olověných baterek, aby jsem měl větší kapacitu a vybíjel jsem je pouze na 80% a dostanu se tak na násobný počet cyklů. Nanotechnologie také násobně zvýšila počet cyklů. Ale tam zároveň stoupla cena těchto baterii.
Další nevýhoda u olova je nižší proudová hustota na váhu a objem. Zatím co u 48V/300 Ah olova je váha baterie 400 kg a zabere prostor 105x65x25 cm, tak u skládané LiFePo4 48V/300Ah je váha 100 kg a rozměr 60x42x23 cm. Další nevýhoda Pb je nabíjecí a vybíjecí proud, který by neměl přesáhnout 1/10 kapacity baterie. To ale vyřeší cena, kdy za podobnou cenu jako je u LiFePo mohu mít vyšší kapacitu baterie a tudíž mohu odebírat větší proudy.
Nevýhoda u LiFePo4 a celkově u všech lithiových baterii je překročení hodnot napětí pro vybití, nebo max. nabití na článek. Stačí minimálně překročit tyto hodnoty a článek je nenávratně v háji. Proto se to musí řešit BMSkou, která hlídá napětí každého článku a v případě překroření okamžitě odpojuje celou baterii. Navíc ještě při vybíjení, nebo nabíjení dochází k rozdílnému napětí na jednotlivých článcích. Jelikož se musí napětí hlídat v rámci setin voltů, tak se musí tyto články napěťově balancovat, aby měly všechny články podobné napětí (max. +- 0,015V). To také provádí BMSka.
Nejslabším článkem celého tohoto systému je právě ta BMSka. Pokud selže, tak v nejlepším případě nám odejde baterie, nebo několik článků. V tom horším požár, nebo exploze a další odstračující článek ve sdělovacích prostředcích.
To olovo je proti tomu absolutně blbuvzdorné.
Další nevýhoda Li článků je teplota. Pokud budete nabíjet nebo vybíjet baterii pod teplotou + 5°C, tak se také můžete rozloučit s kapacitou a velmi rychle z 300 Ah baterie uděláte tak max. 20 Ah baterii.

Prostě každý systém má své výhody a nevýhody. Proto jsem skloubil oba typy baterie a využívám jejich výhod.
S klidným srdcem mohu odjet na měsíční dovolenou, když jsem předtím odpojil LiFePo baterie a fotovoltaika a napájení baráku v mé nepřítomnosti používá pouze olovo.
A jelikož výkonové potřeby převážně pokrývá LiFePo, tak to olovo se nabíjí/nebo vybíjí velmi nepatrně. Proto má minimální nab./vyb. cykly za rok. A tak tato baterie může vydržet desítky let.
U olova doporučuji raději otevřené průmyslové trakční baterie. U těch nemusíte tolik hlídat nabíjecí napětí a tím že mohou při zvýšeném nabíjecím napětí zavřít tak se kapacitně srovnají jednotlivé články a zároveň se promíchá elektrolyt. Což u uzavřených článků nejde.

[duchodce]

No to byl důvod proč olovo . Baterie jsem v dobách reálného socialismu dokonce i opravoval. Hlouběji jsem nezkoumal jestli i ty start stop baterie dělají dolívací které se při náhodném úplném vybití dají dobít na téměř plnou kapacitu. Jinak v autě i v traktoru mám dolívací baterky a ty se dají v případě úplného vybití docela probudit na slušnou kapacitu protože hustoměrem si kontrolujete jednotlivé články i když už mají něco za sebou - 6/8 let.
A ještě dodatek -jak jsem psal o příspěvky výše - o těch cenových návrzích firem ,tak ty navíc ještě byly bez baterií. No a protože potřebuji pro dotaci nějakou závěrečnou revizi tak musím jednat s firmami.