Naviják Praga V3S - hydromotor

[fiamia]

Volné odvíjení je mi jasné, že je třeba.........naviják bych měl za účelem tahání suchých stromů (žádné velké kusy).....mám na traktorku motor z 1203 a nevím jaké čerpadlo a následně hydromotor potřebuji........známý mně říkal, ať se do toho nepouštím, že to bude slabé a pomalé.....

[Terablick]

Přátelé. Nic není nemožné ani nepoužitelné I největší LKT světa má hydraulické navijáky Hydraulikou lze přenášet prakticky neomezené množství výkonu, a to v širokém (téměř neomezeném) rozsahu otáček na vstupu i výstupu. Záleží to vždycky jen a pouze na volbě vhodných komponent. Obrovskou výhodou hydrauliky proti jiným typům pohonů je, že kroutící moment zůstává v téměř celém provozním rozsahu hydromotoru téměř stejný, takže změna otáček nemá vliv na kroutící moment, tedy v podstatě ani na sílu třeba právě navijáku. Při správně zvolených komponentách okruhu a správné volbě typu regulace je možné aby naviják měl i solidní rychlost odvíjení (a není tedy potřeba volné odvíjení), i velkou sílu navíjení. Dosáhne se toho třeba tak, že se záměrně předimenzuje čerpadlo, a přidá se regulátor průtoku (neplést se škrcením, rozvaděčem a podobně - regulátor nepracuje na principu škrcení, ale na principu tlakově stabilizovaného dělení průtoku). Pro odvíjení se pak pustí do hydromotoru plný průtok čerpadla, ale protože pro odvíjení není potřeba velká síla, příkon čerpadla bez větší tlakové zátěže bude poměrně malej, a tedy nebude problém ho "utáhnout". Pro navíjení se zátěží se pak regulátorem nareguluje rychlost podle potřeby, a pokud by to bylo potřeba, sníží se při velké zátěži ještě víc, aby to motor stroje utáhl (s klesajícím průtokem při stálém tlaku klesá příkon čerpadla). Jsou dokonce i samoregulační řešení, která tohle všechno obstarávají automaticky, na základě zatížení, ale je to relativně drahé, a starší se těžko shání. Nicméně u profesionálních aplikací se to používá a proto to tu zmiňuju

Pokud jde o konkrétní případ tohoto dotazu, pak je potřeba z něčeho vyjít. Je potřeba si stanovit nejen požadovanou sílu navíjení, ale i požadovanou rychlost navíjení (síla bude při ubývajícím laně na bubnu stoupat, ale rychlost naopak klesat - oboje kvůli snižujícímu se průměru bubnu). Pak je potřeba vědět jak chceme čerpadlo pohánět (jestli bude mezi motorem a čerpadlem nějakej převod), a stejně tak jestli chceme (můžeme) mezi hydromotor a naviják přidávat ještě nějakej další převod. V zásadě je (teoreticky) možné zvolit prakticky libovolnou kombinaci čerpadla a hydromotoru tak, aby otáčky na výstupu byly právě takové jaké potřebujeme. V praxi samozřejmě není možné vybrat si objem čerpadla a hydromotoru úplně neomezeně, ale jsou k dispozici jen v nějakých konkrétních "velikostech", ale je jich dost na to, aby to prakticky vůbec neomezilo možnosti výběru

Každopádně je potřeba si stanovit:

- Motor stroje (provozní otáčky, volnoběžné otáčky a maximální v provozu používané otáčky - i při přejíždění atd, pokud nebude čerpadlo vypínací)

- požadovanou rychlost a sílu navíjení (pokud by jsme nevycházeli z konkrétního navijáku V3S, pak ještě i průměr a šířku bubnu, převody atd)

- jak bude čerpadlo poháněné (jestli na přímo nebo s převodem)

- jestli jsme schopni vyřešit volné odvíjení, nebo je potřeba dostatečně rychlé odvíjení motorem

Na základě těhle vstupních parametrů se dá vypočítat (a snadno to každému vypočtu) jaké čerpadlo a jaký hydromotor použít, případně další doplňující požadavky na konstrukci okruhu atd. Od toho se pak odvine i spousta podružných věcí jako dimenzování hadic a šroubení, velikost nádrže, případná nutnost regulace atd.

Samozřejmě pokud jsou nějaké konkrétní požadavky na převody (které známe předem, nebo je musíme splnit), je potřeba to vědět V zásadě ale můžeme vždycky dojít k řešení, které bude třeba i zcela bez přídavných převodů. Stejně tak jde dopočítat řešení k předem známému převodu, nebo naopak převod k předem známému čerpadlu/hydromotoru (samozřejmě za podmínky, že to čerpadlo nebo hydromotor bude dostatečné a vhodné pro danou věc - každé čerpadlo a hydromotor má nějaké maximální provozní hodnoty přes které nelze jít - hlavně samozřejmě otáčky (tedy i průtok) a tlak, ale tím i maximální přenos výkonu, kroutící moment atd, což jsou také hodnoty nezbytné pro výpočet (ale ty si dopočítám už sám).

[fiamia]

Takže čerpadlo na motor přes klínový řemen je takové




víc jsem z tohoto nevyčetl......

Zde je náhled na uchycení




a zde je náhled na hydromotor (zde to hydromotor je)





Dále zde jeden uživatel nabízí naviják.......snad by to šlo?????
http://stroje.bazos.cz/inzerat/44697113 ... raktor.php


Nepotřebuji enormní rychlost navíjení (avšak rychlost jako má odtahovka je zase nedostačující), tažnost 2t by stačila - mám to na soušky menší průměrů

[Terablick]

Už jsem na totéž odepsal po SZ, takže sem jen ve stručnosti pro případné návštěvníky tohoto vlákna.

Přiložené věci nestačí po zjištění všech potřebných parametrů, a tedy nejsou dostatečné ani pro výpočty. Chybí zejména:

- převodový poměr čerpadlo/motor

- úplné označení čerpadla (včetně 5ti místného čísla za písmeny TGL, což je nezbytné pro určení parametrů čerpadla Orsta)

- parametry navijáku V3S (bohužel je z hlavy neznám - je potřeba průměr bubnu bez lana a s lanem, a převodový poměr)

- provozní otáčky motoru stroje

- požadovaná rychlost navíjení (přesnější. Věta "jako odtahovka nestačí" je nedostatečná pro výpočet. Pro představu elektrické navijáky na offroadech a většině odtahovek mají rychlost navíjení kolem 0,1-0,2 m/s maximálně. Lesní navijáky mívají kolem 0,5-0,7 m/s, na profi strojích i víc (hlavně s malou zátěží).

- informace zda bude potřeba motorové odvíjení a jak rychlé by mělo být.

- informace zda uvedená tažná síla má být dostupná "za všech okolností", tedy na plném bubnu, nebo stačí aby šlo třeba o průměrnou sílu, tedy s částečně odvinutým lanem. Samozřejmě síla se neuvádí v tunách, ale to je jen detail a pro výpočet to nehraje roli Berme pro jednoduchost sílu 1 "tuny" prostě jako 10kN tažné síly navijáku Síla 10kN v tahu je (zaokrouhleně) síla potřebná pro zvednutí břemene o váze přibližně 1 tuny kolmo vzhůru. Pro zajímavost tažná síla lesního navijáku TUN40 (běžně k vidění na lesních Zetorech) je 40kN (zdroje se ale rozcházejí v tom, zda jde o maximální sílu, tedy na prázdném bubnu, nebo o sílu na plném bubnu. Navíc síla mechanicky poháněného navijáku je vždy závislá na motoru traktoru, takže v reálu může být síla klidně i větší, ale pak se samozřejmě jedná o přetížení navijáku, čemuž se ale těžko zabrání bez nějaké přetěžovací spojky (kterou, pokud vím, TUN 40 nemá). U hydropohonu je síla navíjení závislá na tlaku oleje, a je tedy zhora pevně omezená nastavením přetlakového ventilu, bez ohledu na případný přebytek výkonu motoru stroje - ventil prostě víc výkonu nepustí. Hydraulický naviják je tedy už sám o sobě chráněn proti přetížení (samozřejmě pouze pokud je vhodně konstruovaný aby vydržel "štítkovou" hodnotu kroutícího momentu hydromotoru), a platí to pouze pro navíjení - nikoliv pro tažení lana traktorem při zabrzděném navijáku, protože tam je brzdná síla hydromotoru podstatně větší než jeho výkon za chodu. O kolik přesně je zase na delší debatu - je to jiné nejen u každého hydromotoru, ale i u každého převodu atd. Navíc pokud se použije k přivedení oleje do hydromotoru klasický rozvaděč, je hydromotor chráněn proti přetlaku jen po dobu navíjení (dokud se "tahá za páčku"), ale v neutrálu páčky rozvaděče je ochrana nulová - ventil na rozvaděči nechrání výstupy v neutrálu páčky. Aby byla ochrana dostatečná, je potřeba přidat ventil ještě do okruhu od rozvaděče k hydromotoru. "Volné" odvíjení je pak možno zajistit třeba ventilem spojujícím vstup a výstup hydromotoru. I tak ale bude klást hydromotor nějakej odpor, a odvíjení tedy nebude tak lehké jako při úplném rozpojení pohonu. Roli samozřejmě hraje i převod. Při velkém převodu mezi bubnem a hydromotorem nemusí jít odvíjet lano ručně ani kdyby tam hydromotor vůbec nebyl - jen kvůli odporu samotného převodu.

[chatarr]

Zdravím všechny.

Vím, že už se to tu řešilo vícekrát, některý články už jsem si i přečetl, ale moudrej z toho zrovna nejsem. Mám V3S a naviják V3S, kterej bych chtěl pohánět hydromotorem, akorát bych potřeboval od někoho, komu to maká, říci aspoň přibližný parametry toho motoru, po kterým se mám poohlížet. Už jsem zkusil tři různý, který jsem měl a ani jeden nebyl OK, z toho na dvouch nebyl ani štítek... všechny byly rychlý, ale slabý. Nejlepší z nich byl MRAK4-40-2, o kterém jsem si přečetl parametry - 40 cm3, 10 MPa, 50 Nm a 1500 ot. Čerpadlo na V3S mám 60l/min. 1500 ot. a tlak 16 MPa, ale rozvaděč mám jen 40l, krmím s ním sklápěčku a HR3001 (pomalejší, ale dost silná, 1500 kg na max. výsuv) s kleštěma a rotátorem. Viděl jsem to na jedné V3S funkční, bez nějaký přídavný převodovky, měl udělanou přírubu přímo k navijáku... Bohužel, teď když jsem se o to zajímal, už je V3S prodaná do Bulharska a parametry nikdo neví... Netahali žádný bomby, ale možná až dvoukubíkovej strom jim to z lesa vytáhlo, odvíjeli i navíjeli dálkovým ovladačem a rychlost nevím, když tak přemýšlím, možná něco kolem 30cm/s(jen si v duchu zkouším vybavit, co jsem viděl), ale to je přesně můj sen.
Pokud by mohl, někdo poradit, budu moc rád.

Díky

[chatarr]

Ještě jsem zjistil, že minimálně ten MRAK4-40-2 je asi pístkový hydromotor, je to nějakej zásadní problém? Někde jsem tu viděl, že se zubovým čerpadlem, které já mám, to nemaká...??

[chatarr]

Tak jsem dnes vyzkoušel hydromotor Danfoss 315, síla obroská, vyrve to dvoukubíkovej kmen z hráně ven, akorát rychlost odvíjení/navíjení je cca 20 cm. Takže teorie a praxe sedí. Potřeboval bych tedy aspoň Danfoss 160, nebo něco podobnýho s podobnýma parametrama. Kdyby někdo náhodou měl, vyměním, nebo koupím...

[Terablick]

Přesné parametry si snadno spočítáš na mém webu v kalkulátoru Ten MRAK je bídnej, to je jasný, hlavně kvůli tomu tlaku, ale i ten objem je slabota na naviják s tak malým převodem.

Jinak u těch větších hydromotorů bacha na provozní tlaky - zdaleka ne všechny snesou trvale 160 barů nebo víc Orbitálních hydromotorů je spousta typů a provedení - jeden objem jednoho typu může mít třeba 3-4 různá provedení, a lišit se bude i provozní tlak. Navíc jen základních typů je asi 8

V zásadě se dá řídit (+/-) dvěma věcma (pozor ale na levné napodobeniny - často mají o dost horší parametry než originál se stejným/podobným označením).

Tou první je poslední písmeno označení (někdy zase první - je to trochu zmatek, každej to značí jinak, ale má to systém Hledáme písmena M, H, P, R, S, T, V, Y, případně další. Buď jako např. OMM, OMH, OMP... (tak se značí originály od Danfossu, ale i některé napodobeniny) nebo například MM, MH, MP, MR, případně OHM, OHH, OHP, nebo MM, HM, PM, RM... Písmeno které je v abecedě dál bude mít lepší parametry při stejném objemu, ale také vyšší cenu. Od písmene S cena stoupá dost strmě (ale parametry taky).

Druhým parametrem kterej napoví je průměr hřídele. U válcových je to 25mm, 28mm a 32mm. Nejtenčí hřídel = nejnižší parametry. Všechny 3 tyto průměry (+ další varianty jako kužel, drážkování atd) můžou mít a mají většinou všechny objemy dané řady. Například OMR160 s hřídelem 25mm bude mít tedy horší parametry než OMR160 se 32mm hřídelem. 28mm hřídel bude někde mezi...

Ty "lepší nebo horší parametry" samozřejmě znamenají především maximální trvalý provozní tlak, ale může jít i o otáčky, případně i max. průtok, ale to už ne tak často...

Orbitální hydromotory obecně většinou snesou maximálně 60-75 l/min trvale, a to prakticky všechny, bez rozdílu typu či objemu. Jsou ale samozřejmě i výjimky. S tlakem je to horší, a pokud to není na hydromotoru přímo napsáno, je potřeba vždycky parametry ověřit u prodejce nebo v katalogu přímo daného výrobce (napodobeniny totiž nemají prakticky nikdy parametry originálu, lišit se ale můžou méně nebo více, nebo taky zásadně). V jednom polském eshopu jsem například našel (na ty parametry celkem drahé, i když jinak "pocitově" - na základě typového značení levné) hydromotory, které měly (na své označení) sotva poloviční provozní tlaky než bych čekal (třetinové než by měl originál). Takže člověk bez hlubší znalosti problematiky snadno naletí na označení a koupí velmi "výhodně" hydromotor s očekáváním nějakých parametrů, a pak se nestačí divit... Není ale hned nutné propadat panice a kupovat předražené originály. Uspokojivé parametry nabídnou i kvalitní repliky běžně nabízené v českých eshopech Pokud by si někdo nevěděl rady, rád poradím Obecně se vždycky zaměřte na trvalý provozní tlak a průtok (otáčky - ty jsou v přímém vztahu k průtoku oleje a objemu hydromotoru ). Parametrů je spousta, někoho zajímá jestli může na hřídel hydromotoru dát třeba buben navijáku nebo kolo traktoru, a jsou samozřejmě typy u kterých to možné je, ale to je už dost specifické a nemá cenu to tady řešit. V zásadě všechny ORBITÁLNÍ (pouze orbitální) hydromotory snesou nějakou přiměřenou zátěž na hřídeli - třeba řemenici, někdy ale i to kolo To už se musí ověřit u každého typu a výrobce zvlášť. U čerpadel a zubových hydromotorů je to opačně - naprostá většina jich nesnese žádné zatížení hřídele.

PS: u obousměrných čerpadel a hydromotorů, ty orbitální nevyjímaje, je většinou potřeba svod prosaku - třetí hadice, stačí tenká - ve které není žádný tlak. Neplatí to ale vždy. Opět je dobré konzultovat to s prodejcem, výrobcem nebo katalogovým listem (nebo se mnou ). Pokud si nejste jistí a myslíte si že hydromotor takový vývod má, zapojte ho Je vždycky lepší ho radši zapojit, než nezapojit Jedině že by jste natrefili např. na měřící bod, ale to by jste poznali hned - výkon (síla) hydromotoru by byl velmi nízký Většina běžných typů ale měřící body nemá