Pluh obracák 1x 25 cm, jaký?

[thovt]

Buggy: Nejdůležitější je vědět druh půdy podle půdy se pěstují rostliny, hnojí se a obdělává se.
Druh půdy zjistíš přes uzemním katastru http://geoportal.cuzk.cz/ kod BPEJ sem zadaš kod http://bpej.vumop.cz/ ten řekne druh půdy opravdu detaily.
Nechal jsem si udělat rozbor půdy co půdě chybí, aby nedával něco navíc všeho moc škodí. (UKZUZ)
Brambory vím že je mám dávat hluboko protože mám půdu písčitohlinitou kvůli vodě a chudou na humus.
Mrkev seji před deštěm a do hrobků a i petržel , půdu pořádně narotuji a udělam hrobky mrkev(karotka semo) roste v měkké půdě.
mrkev mám pěknou i petržel.

[zetorak jirka]

Že hlubší orba má lepší příjem a akumulaci vody je pravda ,ale jen u zimní orby. jarní orba je spíše na škodu, čím hlubší, tím horší. na jaře když hlouběji zvořeš tak oddělíš ornici od spodní vody a při sušším období ti všechno uschne. Taky se říká, lepší mizerná orba na podzim, než dobrá orba na jaře A s tím hnojením pro brambory na jaře, že by hnuj nebyl ten daný rok využitý není pravda, U dobře zasázených brambor je řádek (hrobka) přihrnutá hlína skoro až ze dna brázdy a hnuj je všechen v řádku a brambory ho plně využijou. Dřive když se oralo koňmi tak se sázeli brambory přímo do každé druhé brázdy při zaorávání hnoje (samozřejmě ručně) a přihrnovali se a proorávali až po vzejití brambor , když se vyřádkovaly. já dávám pod brambory dá se říct hodně hnoje a nestane se že by při vyorávání brambor zůztával ve hlíně nějaký hnuj.Něco jinýho je zaorávání hnoje pro setí obilí.

[pavolmakys]

Budem citovat z publikacie:P R a K t i C K é i N f O RMa C e č. 28 O V ý zkumný ústav br ambor ářsk ý Havlíčkův Brod, s.r.o.

"Používání statkových hnojiv má nezastupitelnou roli v p řívodu organic k ých látek
a ž ivin do p ůdy a tím i v u držování a z vyšování půdní úrodnosti. Brambory patří
mezi rostliny pěstované obvykle v t zv. „první trati“, to znamená, že se k n im apli-kují statková hnojiva, jejichž pozitivního půso b ení využívají plodiny pěstované
v r ámci celého osevního sledu. Není to však pravidlo, brambory, stejně jako
ostatní plodiny, nejlépe dokáží využít statková hnojiva v „ druhé trati“. Statková
hnojiva nabývají na v ýznamu i v o blasti dodávání živin. Hnojení bram b or může
mít různou podobu i když standardem je vyzrálý chlévský hnůj. K s tatkovým
hnojivům patří zelené hnojení, hnůj, močůvka, kejda a sláma."

Dalej sa pise:
"Doporučená dávka chlévského hnoje je 30 t/ha. O v ýši dávky hnoje na j eden
hektar rozhoduje celkové množství hnoje, který je k d ispozici. V p řípadě nedo-statku by měla platit zásada, že raději vyhnojíme větší plochu nižší dávkou hnoje
než naopak. Chlévský hnůj je třeba aplikovat na p odzim. Pouze na l ehkých
půdách je přípustné aplikovat dobře vyzrálý chlévský hnůj na jaře, ale je nutné
dbát, aby se nezhoršila kvalita jarní přípravy půdy a v časnost sázení"


Sorry za kvalitu textu, iba som to sem nakopcil.

[Antony30011]

Paní profesorka na AF nám říkala, že pravýmu hnoju nebo kompostu se nevyrovná žádný umělý hnojivo

[CB750]

Ja som ulovil v šrote torzo pluhu za PF a moj plán je nasledovný. Hóóódne času som strávil na YT a našiel som tam jedno univerzalne riešenie. U traktora je šírka rozchodu rôzna a preto je problém ak je pluh v strede aby nebol záber malý resp príliš velký. nehovoriac o tom že niekto má traktor v šírke 880mm a niekto 1150mm tam použiť jeden pluh (obracák) u roznych rozchodov je takmer nemožné. Na YT som našiel riešenie. Za starého Farmala zavesili dva samostatné pluhy jeden lavý a jeden pravý Uchytenie bolo do pravítka takže tam sa nastavil optimálny záber. Dokonca u dostatočne silného stroja bol použitý lavý a pravý dvojak, Takže ak mal Farmal cca 20 PS a a zavesili mu 2X30 pluh tak sa záber nastavil na optimálnej diere za brázdové kolo aj z lavej aj z pravej strany.

[CB750]

[O109]

pozdravujem chcem sa opytat nema niekto foto alebo nacrt na mechanicke otacanie pluhu a hlavne zaistenie proti pootoceniu?? mam dvojak otocny len mi chby mechanizmus na jeho otocenie ...vopred dakujem

[thovt]

Dej sem aspoň fotku nebo typ pluhu.
Tady je něco, nevím jestli se ti to hodí.
http://www.nasetraktory.eu/forum/viewto ... &start=135

[O109]

mam doma robeny pluh len neviem vyriesit otacanie .....na videach potiahnu za paku a pluh sa otoci len neviem ci ho aj nejako zaisti alebo je tam len doraz..(((

[ondrejb]

Ahoj!
Na stránke http://www.deleks.com nájdeš fotky viac než dosť.Sú tam aj detaily otáčania -tak mechanického ako aj hydraulického.

[Antony30011]

pavolmakys:

Kdo by si chtěl něco počíst tak může tady...
http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext ... nojiva.htm
a k tomu hnoji

ZÁSADY PRO POUŽITÍ CHLÉVSKÉHO HNOJE

Pravidelné hnojení půd chlévským hnojem je pro udržení půdní úrodnosti nezbytné. Jinak dojde k poklesu obsahu humusu a zhoršují se i ostatní půdní vlastnosti.

Ke hnojení se používá hnůj dobře vyzrálý obvykle 1x za 3 – 4 roky v průměrné dávce 30 – 35 t . ha-1. Má-li být optimálně využit, je nutné, aby byl rovnoměrně aplikován na pozemek a ihned orbou zapraven do půdy, jinak dochází ke ztrátám. Zaorávka se provádí na těžkých půdách mělčeji, na lehkých hlouběji.

Hnůj se používá hlavně k plodinám s delší vegetační dobou, které jsou náročné na živiny a organickou hmotu. Jedná se zejména o okopaniny (cukrovka, brambory), jednoleté pícniny, některé druhy olejnin, zeleniny (hl. košťáloviny a plodová zelenina) a vytrvalé kultury (vinice a ovocné sady). Při zvýšené koncentraci obilovin v osevním postupu (nad 50 %) je možno použít nižší dávky chlévského hnoje (kolem 20 t. ha-1) i k obilovinám, zejména v horších půdně klimatických podmínkách. Při hnojení je na lehčích půdách doporučován cyklus 2 – 3 letý, na těžších 3 – 4 letý. K plodinám vysévaným brzy na jaře je nutno hnojit chl. hnojem na podzim (cukrovka). Pozdní hnojení ochuzuje půdu o vláhu a dochází k dusíkové depresi, která vede ke stagnaci růstu a vývoje mladých rostlin cukrovky. Relativně nejmenší problémy činí jarní aplikace chl.hnoje k bramborám na lehkých půdách s vysokými srážkami. Ideální je zaorávat chl.hnůj na podzim s celou dávkou P a K hnojiv. Lehké půdy, hlavně v humidních podmínkách, je vhodnější hnojit na jaře, v suchých podmínkách na podzim.

Dávky hnoje kolísají od 20 do 50 t . ha-1. U obilovin se pohybují kolem 20 t, u okopanin 30 – 35 t, u jednoletých pícnin a olejnin 25 – 30 t a u zelenin kolem 40 t. ha-1.

[O109]

Ahoj!
Na stránke http://www.deleks.com nájdeš fotky viac než dosť.Sú tam aj detaily otáčania -tak mechanického ako aj hydraulického.[/quote]
ahoj dakujem dost mi to pomohlo....mam to sice skoro podobne urobene len to nemam sprevodovane takze pri kazdom otoceni som musel zosadnut s traktora brr.