Na fotkách to vypadá, jako by nádrž vůbec neměla izolaci zespodu. Chápu, že to bude trochu oříšek.Jakub Svoboda píše:1. Snadná a dle mě kvalitnější zaizolování nádže než origo izolace.
Kotel a akumulační nadrže.
Re: Kotel a akumulační nadrže.
-
- Příspěvky: 1295
- Registrován: pát bře 21, 2014 7:43 pm
- Bydliště: Senec u Rakovníka
Re: Kotel a akumulační nadrže.
Izolace je nacpaná i v podstavci sice jen 10cm a kolem něj ještě pruh na dorovnání s vnějším průměrem.
Zetor 5611
Fendt F12HL
Bibošuv špalíčkovač v.č.278
Paletizační vidle do 3.bodu, PAJ 1V-sklopka, Nesené brány a smyk,
Fekál 3m3, Fahr KM22
Fendt F12HL
Bibošuv špalíčkovač v.č.278
Paletizační vidle do 3.bodu, PAJ 1V-sklopka, Nesené brány a smyk,
Fekál 3m3, Fahr KM22
Re: Kotel a akumulační nadrže.
_luky_: Teplo nastesti stoupa vzhuru, takze dole 10 cm uplne staci.
Cim vetsi kladivo, tim vetsi odbornik...
Re: Kotel a akumulační nadrže.
Máme tři kubíkové nádrže kupované taky na http://akumulacni-nadrz.cz/ , bez problémů 4 roky, jen měli křivě nátrubky a hůř se to spasovávalo dohromady s trubkama, jinak v pohodě, za ty peníze, navíc jsme to potřebovali tenkrát s certifikací zelená úsporám a tu to mělo.
-
- Příspěvky: 1295
- Registrován: pát bře 21, 2014 7:43 pm
- Bydliště: Senec u Rakovníka
Re: Kotel a akumulační nadrže.
Nahoře nad nádrží mám zas 30cm.Chip&Dale píše:Teplo nastesti stoupa vzhuru, takze dole 10 cm uplne staci.
Při těchto venkovních teplotách klesne teplota v nádrži za 24hodin o 2°C. Navíc místo kde je nádrž se nachází 1,6m pod terénem, tak by neměly tolik chladnou stěny výklenku. Vše se uvidí až bude mrznout.
Zetor 5611
Fendt F12HL
Bibošuv špalíčkovač v.č.278
Paletizační vidle do 3.bodu, PAJ 1V-sklopka, Nesené brány a smyk,
Fekál 3m3, Fahr KM22
Fendt F12HL
Bibošuv špalíčkovač v.č.278
Paletizační vidle do 3.bodu, PAJ 1V-sklopka, Nesené brány a smyk,
Fekál 3m3, Fahr KM22
-
- Příspěvky: 2121
- Registrován: čtv pro 25, 2008 10:24 pm
- Bydliště: Okr. Náchod
- Kontaktovat uživatele:
Re: Kotel a akumulační nadrže.
chlapi díky za rady, bohužel je to tady tak živý, že svým občasným příchodem nestíhám sledovat budu koukat po nádržích a až to bude aktuální, zas se ozvu (kdyby někdo měl/věděl o 2 ks kolem 1000l za dobrou cenu, rád od nich pomůžu ) Jsou lepší vysoký hubený, nebo nižší širší?
Re: Kotel a akumulační nadrže.
S hubenou lip projdes dverma, ale zase se sotva vejdes pod strop. Z hlediska vrstveni vody je to skoro fuk. Muze to byt klidne i koule. Snad jen, pokud ji nechces ohrivat celou, tak v hubene budes mit nahore lip oddelenou vrstvu horke vody, kdezto v te sirsi bude teplosmenna plocha mezi vrstvama vetsi.
Ale to je o tom, jestli to budes umet vrstvit a tim padem jestli to ma pro tebe nejaky smysl resit.
Ale to je o tom, jestli to budes umet vrstvit a tim padem jestli to ma pro tebe nejaky smysl resit.
Cim vetsi kladivo, tim vetsi odbornik...
-
- Příspěvky: 2121
- Registrován: čtv pro 25, 2008 10:24 pm
- Bydliště: Okr. Náchod
- Kontaktovat uživatele:
Re: Kotel a akumulační nadrže.
půda je vysoká, vrata velký. Vrstvení neovládám a nabíjet se nejspíš bude jen kotlem, takže celej objem do plna. Na solár nebudou prachy.
Re: Kotel a akumulační nadrže.
Samozrejme, ze ladovat to budes kotlem. Ale je podstatny rozdil, jak.
1) Rozjedes kotel a jakmile ti teplota na zpatecce preleze pres "kondenzacni" teplotu, tedy rekneme cca 55 °C, aby plechovej kotel nesezrala kyselina sirova a dalsi mnamky, tak to zacnes hnat do te nadrze. Cirkulujes celou nadrz, do toho si jeste reknes, ze uz by to chtelo i fouknout do radiatoru, takze kotel holt jede na nejakych 75 °C a je rad, ze je rad. Tricestak (nebo ctyrcestak, to je fuk) ti honi horkou vodu v primaru kotle, ven se dostane min a to se hned promicha s hromadou vody z aku a neco malo z radiatoru. Ale za nekolik hodin se vytopi barak a postupne i aku. Pak to utnes.
2) Rozjedes kotel, ale i kdyz uz se zacne otevirat sekundar a tepla voda by chtela frcet nekam do aku, nebo do radiatoru, tak ty na to prdis a ohrivas dal. Pri nejakych 85 °C teprve pootevres sekundar tak, ze troska te ohrate vody tesne pod bodem varu (aby nebyly brblinky v trubkach) zacnes velmi, velmi pomalu tlacit do aku (eventualne sis predtim natopil barak pres radiatory a az je teplo, tak zvednes teplotu na sekundaru a zacinas tlacit do aku). Ovsem do te aku to cpes velmi, velmi pomalu, treba i snizis vykon kotle. Obehove cerpadlo na minimum. Vysledek? V aku se netvori velke proudeni, takze aku se pekne pomalicku "krmi" odshora horkou vodou, zatimco dole je temer studena. Nekde uprostred nadrze vznikne ostry prechod mezi studenou (treba 35 °C) a horkou (85 °C) vodou. Voda ale ma schopnost se vrstvit a sama se nesmicha (fyzika => tepla voda je proste lehci).
Jaky je rozdil mezi 1) a 2)? No prave v tom, ze se muzes spolehnout, ze kdyz aku nebude nabita cela, tak ale v pripade 2) mas kdykoli k dispozici vodu ohratou ne na treba 50 °C, ale na 85 °C. Cili kdyz to pustis do radiatoru, tak hreji hned. Kdyz to pustis do ohrevu TUV, tak mas vodu ohratou raz dva. Neprocirkulujes cely obsah aku, neni duvod.
Cili ohrivat celou aku je nekdy zbytecne, treba naladujes kotel tak, ze vis, ze natopi jen tri ctvrte nadrze a pak vyhasne. Chsec treba jit spat, nebo jet nekam do haje, nebo cert vi co a nebudes u toho stat a krmit kotel. Ale chces, abys mel pak k dispozici vodu o stejne teplote, jako bys treba mela naladovanou aku celou.
A to je ten duvod.
Existuji ruzne specialni stratifikacni (vrstvici) metody, specialni nadrze, specialni klapky na vrstvicich trubkach a podobne hovadiny. Ono to samozrejme funguje, ale v domacich podminkach, kdy nechces investovat do hovadin, uplne postaci jen vyuzit toho, co v kazde rozumne kotelne mas - nastaveni teploty primaru a nastaveni rychlosto obehoveho cerpadla + dostatecne velkou rouru do aku, aby proudeni melo co nejnizsi rychlost.
Pak, kdyz mas na nadrzi treba ctyri budiky odshora dolu, tak krasne vidis, jak horni budik ma treba tech 85 °C, ale budik pod nim ma porad jen 30 °C a postupne ty budiky odshora dolu rostou na teplote skokove.
1) Rozjedes kotel a jakmile ti teplota na zpatecce preleze pres "kondenzacni" teplotu, tedy rekneme cca 55 °C, aby plechovej kotel nesezrala kyselina sirova a dalsi mnamky, tak to zacnes hnat do te nadrze. Cirkulujes celou nadrz, do toho si jeste reknes, ze uz by to chtelo i fouknout do radiatoru, takze kotel holt jede na nejakych 75 °C a je rad, ze je rad. Tricestak (nebo ctyrcestak, to je fuk) ti honi horkou vodu v primaru kotle, ven se dostane min a to se hned promicha s hromadou vody z aku a neco malo z radiatoru. Ale za nekolik hodin se vytopi barak a postupne i aku. Pak to utnes.
2) Rozjedes kotel, ale i kdyz uz se zacne otevirat sekundar a tepla voda by chtela frcet nekam do aku, nebo do radiatoru, tak ty na to prdis a ohrivas dal. Pri nejakych 85 °C teprve pootevres sekundar tak, ze troska te ohrate vody tesne pod bodem varu (aby nebyly brblinky v trubkach) zacnes velmi, velmi pomalu tlacit do aku (eventualne sis predtim natopil barak pres radiatory a az je teplo, tak zvednes teplotu na sekundaru a zacinas tlacit do aku). Ovsem do te aku to cpes velmi, velmi pomalu, treba i snizis vykon kotle. Obehove cerpadlo na minimum. Vysledek? V aku se netvori velke proudeni, takze aku se pekne pomalicku "krmi" odshora horkou vodou, zatimco dole je temer studena. Nekde uprostred nadrze vznikne ostry prechod mezi studenou (treba 35 °C) a horkou (85 °C) vodou. Voda ale ma schopnost se vrstvit a sama se nesmicha (fyzika => tepla voda je proste lehci).
Jaky je rozdil mezi 1) a 2)? No prave v tom, ze se muzes spolehnout, ze kdyz aku nebude nabita cela, tak ale v pripade 2) mas kdykoli k dispozici vodu ohratou ne na treba 50 °C, ale na 85 °C. Cili kdyz to pustis do radiatoru, tak hreji hned. Kdyz to pustis do ohrevu TUV, tak mas vodu ohratou raz dva. Neprocirkulujes cely obsah aku, neni duvod.
Cili ohrivat celou aku je nekdy zbytecne, treba naladujes kotel tak, ze vis, ze natopi jen tri ctvrte nadrze a pak vyhasne. Chsec treba jit spat, nebo jet nekam do haje, nebo cert vi co a nebudes u toho stat a krmit kotel. Ale chces, abys mel pak k dispozici vodu o stejne teplote, jako bys treba mela naladovanou aku celou.
A to je ten duvod.
Existuji ruzne specialni stratifikacni (vrstvici) metody, specialni nadrze, specialni klapky na vrstvicich trubkach a podobne hovadiny. Ono to samozrejme funguje, ale v domacich podminkach, kdy nechces investovat do hovadin, uplne postaci jen vyuzit toho, co v kazde rozumne kotelne mas - nastaveni teploty primaru a nastaveni rychlosto obehoveho cerpadla + dostatecne velkou rouru do aku, aby proudeni melo co nejnizsi rychlost.
Pak, kdyz mas na nadrzi treba ctyri budiky odshora dolu, tak krasne vidis, jak horni budik ma treba tech 85 °C, ale budik pod nim ma porad jen 30 °C a postupne ty budiky odshora dolu rostou na teplote skokove.
Cim vetsi kladivo, tim vetsi odbornik...
-
- Příspěvky: 2121
- Registrován: čtv pro 25, 2008 10:24 pm
- Bydliště: Okr. Náchod
- Kontaktovat uživatele:
Re: Kotel a akumulační nadrže.
herdek to je složitý jak křížovka ve Vlastě a co vrstvení a samospád? Je reálný, že by se nabíjela jen samospádem a čerpadla hnaly vodu jen do baráku (1ks radiátory a 1ks podlaha)?
Re: Kotel a akumulační nadrže.
Pokud budes mit dostatecnou dimenzi potrubi, vzdalenost od kotle bude mala a nebudes tam mit moc zatacek, tak by to mohlo fungovat i samospadem, nevidim v tom problem. Ale za dostatecnou dimenzi nepovazuju coul a pul...
Ovsem pokud pustis cerpadlo, tak mas smolika. Musis se nad tim zamyslet, jak to presne udelas. Mozna by bylo reseni i klapka (ne ta s pruzinou), ale pak bys mel jinej nabijeci a jinej vybijeci okruh. Aku je v podstate "zkrat", takze se musis podivat, kam co potece bez cerpadla a kam s cerpadlem. Aby ses pak treba nedivil, ze zapnes cerpadlo a vycucnes si studenou aku do radiatoru, nebo ze budes sice nabijet samospadem, ale samospadem ti voda z aku do radiatoru potece vecnost, atd.
Ovsem pokud pustis cerpadlo, tak mas smolika. Musis se nad tim zamyslet, jak to presne udelas. Mozna by bylo reseni i klapka (ne ta s pruzinou), ale pak bys mel jinej nabijeci a jinej vybijeci okruh. Aku je v podstate "zkrat", takze se musis podivat, kam co potece bez cerpadla a kam s cerpadlem. Aby ses pak treba nedivil, ze zapnes cerpadlo a vycucnes si studenou aku do radiatoru, nebo ze budes sice nabijet samospadem, ale samospadem ti voda z aku do radiatoru potece vecnost, atd.
Cim vetsi kladivo, tim vetsi odbornik...
-
- Příspěvky: 548
- Registrován: pát kvě 21, 2010 10:11 pm
- Bydliště: jsem lenivý své bydliště vypsat
Re: Kotel a akumulační nadrže.
Jsem v problematice celkem zběhlý,ale přesto jsem si nebyl dopředu jistý,jestli se mi bude schopna nádrž vybíjet bez čerpadla nahoru do radiátorů při nižší teplotě vody(v nádrži),řekněme okolo 40°C.Proto jsem dal pro sichr na směr od nádrže nahoru do rádiátorů čerpadlo.Nebylo potřeba.I při této nízké teplotě se voda z nádrže tlačí nahoru do radiátorů.Dokonce i při 30°C,kdy teplotní spád je pouze cca 10 stupňů.To se ale dopředu těžko odhaduje.Naopak při použití čerpadla bych si vodu v nádrži dokonale promixoval,takže bych byl s teplotou vody rychleji v Jen pro zajímavost jsem čerpadlo nedávno strčil do zásuvky po několika létech a ani se nehne.Je dokonale zatuhlé
Re: Kotel a akumulační nadrže.
Obehove cerpadlo se ma protocit aspon trikrat do roka, jinak zatuhne, to je uplne normalni. Stava se, ze nekdo skonci topnou sezonu v qetnu, pak zatopi az v listopadu a divi se, ze nektere cerpadlo nejede. A to prosim qalita cerpadla nehraje roli. Proste se na cerpadle usazuji ruzne oxidy, protoze v otopne vode je elektrochemicke napeti (trubky a komponenty jsou z ruznych kovu).
Ja mam pet cerpadel Alpha 2 a pro jistotu mi je elektronika kazdy mesic na minutu protoci. Driv to tak nebylo a take jsem se divil... pritom stacilo cerpadlo rozebrat, protocit a zase slozit. Nic vic. Ale je to nekdy opruz, pokud napriklad clovek nema kohouty u cerpadla, nebo aspon kulove ventily ve sroubeni.
Ja mam pet cerpadel Alpha 2 a pro jistotu mi je elektronika kazdy mesic na minutu protoci. Driv to tak nebylo a take jsem se divil... pritom stacilo cerpadlo rozebrat, protocit a zase slozit. Nic vic. Ale je to nekdy opruz, pokud napriklad clovek nema kohouty u cerpadla, nebo aspon kulove ventily ve sroubeni.
Cim vetsi kladivo, tim vetsi odbornik...
Re: Kotel a akumulační nadrže.
Tohle a kotelna . Spíš atomová elektrárna