život v zemědělském družstvu nebo v státním statku

[mraveneček]

Ve velkém družtvu se ty díry lepší lepí. A lidi rádi zaskočí u jiné práce, když je možnost si přividělat. Když to máš doma, jsi uvázaný u řetězu. Určitě nemáš na to aby sis mohl zaměstnat brigádníka.

[jarda avsop]

tohle téma budu obcházet obloukem, zavzomínají akorát ti s tou rudou knížkou a ti kteří byli kvůli zavření ve vězení

neměl jsem nikdy rudou knížku muj tata byl kulak vše nam sebraly ale ja pracoval v družstvu a nemusím na všechno nadavat byla větší srańda a peníze jsme neřešili protože jsme všichni měli zhruba stejně.Po revolici jsem hned začal podnikat ale začas jsem si musel davat hlavně pozoz na podvodníky a těch je stale dostatek dnes je trend co nejvíce toho druheho okrast není takova sranda a sposta lidí žije s toho co my vydělame to za sociku nešlo

[jarda avsop]

Těch družstev co tady zůstaly, je už poskrovnu. Co potom s těma lidma coto dělají. Dneska je i na vesnici velká nezaměstnanost, a těch zájemců co by šli spravovat dobytek je opravdu hodně.

U nás zůstaly hned dvě v jednom traktoristi nadávají že málo platí ale ZD roste a v druhém platí dobře ale zase na tom nejsou nejlíp ......
Kněžmost šel do háje a koupil to němec a najednou to jde..proč??
U nás nabízí i byt ale nejsou lidi a když se někdo objeví po 2 měsících se ho radši zbaví........

Kněžnost traktorova stanice nastoupil jsem tam na brigadu v roce 1973 v letě vyfasoval jsem Z 4011 a německy lis na slamu a lisoval jsem asi 1,5 měsíce slamu v okolí.Bylo krasne počasí dobra parta spal jsem ruzně po ubytovnach parkrat jsem jel opily traktorem na ubytovnu a byl spokojeny ani nevím kolik jsem za to dostal peněz ale to v te době nikdo neřešil

[sychrovak]

Já vyrůstal na zabaveným statku který patřil kdysi dávno Rohanovi a ten ho prodal svému šafáři /našemu předkovi/ za dobré služby a tak začal náš rod hospodařit.
Jak by se jim hospodařilo dnes se už bohužel nedá posoudit..............Jen jsme museli koukat na ukrutný bordel,dědu ještě provokovali a ačkoliv se domovní oplotilo lezli i tam kde jsme bydleli.Statek byl ve tvaru U a na konci byl rybník ,který z půlky zavezli bordelem a z půlky udělali jímku.Kdysi dávno tam měl děda ryby.Dlažba byla čedičová ale zakrytá marastem.
Děda každou neděli trávil tím že po nich ten bordel uklízel.Když jim něco nešlo tak se jim hodil a hned vyzvídali čím to může být a když mu dali práci tak jen šrotovat a tahat pytle za odměnu,což bylo při jeho výšce 165 a váze 65 kg bylo na zničení...............ale přesto zůstal moudrým a spravedlivým a říkával kdo na tebe kamenem ,ty na něj chlebem..............Takže já to vidím jinak z té druhé strany a to nemluvě o výstavbě bytovek bez dovolení na našich pozemkách a nastěhování svoloče z východu,kteří tu vesnici ještě více rozkurvili.............pro dnešek a na úvod asi vše dobrou noc.

[Pavel]

knezmost se likvidoval statek zamerne

[vasek775]

dneska už to není to co dřív fřív traktorista byl clověk co neco umí dneska s tema novýma mašinama case atd muze jezdit kazdej debil navíc vetsina velkejch podniku v nich ma Gps takze zadný flakání nejde jízda s traktorem mě velíce baví ale delat to pod nekým bejt neustale pod kontrolou poslouchat ty kecy to bych nesnel obcas si u kamose zajezdím Valtrou a nebo Cassem a sem spokojenej nejde to porovnat treba ve vorbe kdyz si vspomenu jak jsem oral s 7745 cely den a vecer jsem s toho vylezl orvany jak kun a dneska to je paradicka pohodli klima vse jde zlehka proste parada ale zas to ma ten pocitac co na tebe vse napraska

[max500]

Možná to sem úplně nepatří, ale tady je odkaz, kde jsou příběhy několka lidí popisujících jak zabavování majetku, tak následné hospodaření v družstvech i porevoluční obrat.
http://www.ustrcr.cz/cs/pametnici-kolektivizace-venkova

Stačí rozkliknout jméno a pod textem jsou i videa z rozhovoru.
http://www.ustrcr.cz/cs/marie-jezkova

[ITS]

Škoda, že už tu nikdo nenapíše o družstvech před rokem 1939. Tehdy je sedláci zakládali, aby přežili.

[sychrovak]

Návrh zákona o JZD se začal projednávat na ministerstvu zemědělství v prosinci 1948. Po několika menších úpravách poslanců schválilo zákon o Jednotných zemědělských družstvech 23. února 1949 Národní shromáždění.

Podle zákona č. 69/1949 Sb., mělo Jednotné zemědělské družstvo nahradit všechny dosavadní typy družstev s výjimkou družstva spotřebního, řemeslnického, živnostenského a bytového. V každé obci tak mělo vzniknout jediné univerzální družstvo. V případě, že bylo v obci více družstev, měla družstva splynout v Jednotné zemědělské družstvo. JZD přebírala majetek, závazky a členskou základnu dosavadních družstev. K založení Jednotného zemědělského družstva bylo nejprve třeba vytvořit přípravný výbor o pěti až deseti členech, který měl vzniknout z dosavadních členů zemědělských družstev, přičemž pokud možno se měli vybírat lidé politicky spolehliví. Členem Jednotného zemědělského družstva se mohl stát „dobrovolně každý pracující zemědělec“ nebo osoba, která „by svou účastí nějak mohla přispět k chodu budoucího družstva“. Členové již existujících družstev přecházeli do univerzálního družstva samočinně, pokud včas neoznámili vystoupení. Podle vzorových stanov JZD se členy mohli stát i velcí rolníci – tzv. kulaci – za předpokladu, že nebudou ve vedení JZD. Komunisté v tom nejprve viděli možnost jejich převýchovy, posléze jim však přisoudili roli „rozvracečů JZD“.

Zákon o JZD otevřel cestu ke vzniku výrobních „družstev“ založených na společné práci, ale současně z jeho textu vyplývala možnost pouhé návaznosti na předchozí různorodé aktivity bez kolektivní práce družstevníků. I těmto tradičním činnostem vyjadřoval zákon podporu (oblast mechanizační, elektrifikační, meliorační, mlékárenská, společné jídelny, družstevní prádelny aj.). Z textu zákona nevyplývalo, že by se JZD zakládala podle vzoru sovětských kolchozů (společná rostlinná i živočišná velkovýroba, systém pracovních jednotek a norem apod.). Podle stanov měla JZD respektovat demokratické principy – klíčovou úlohu členské schůze, volbu družstevních orgánů a rozhodování představenstva v souladu s většinovým stanoviskem družstevníků. Dřívější zásadu „kolik členských podílů, tolik hlasů“, promítající výši vloženého majetku do síly hlasu, nahradil princip „co člen, to hlas“. Dále v představenstvech JZD a dozorčích radách měli obsadit nejméně čtyři pětiny míst rolníci s malou nebo střední výměrou půdy.

Hlavním cílem komunistů při sestavování tohoto zákona bylo učinit ze svobodných rolníků ovladatelné zaměstnance, tzn. odebrat jim půdu a stroje, což se jim ve třech fázích násilně prosazované kolektivizace postupně podařilo. Zemědělec se tak stal námezdním a nejlevnějším dělníkem ve státě, který přišel o veškerá práva na vloženém pozemku.

[kenybz]

u nás v rodině žádné polnosti nebyly ale dovedu si představit jak by to rodinu postihlo ....co jsem slyšel od vyprávění pamětníků kteří byly "obrání o polnosti dobytek koně" tak ti to nenesly a dodnes to nenesou dobře a kdy by to taky snášel že?
většinou se vše zebavilo a kdo nesouhlasil tak se na něho no se...prostě komunisti si dycky neco našly a z bývalého kulaka udělali rozvraceče socializmu a šel zakatr a nebo do dolů.
jak to funguje dnes nevím ale na budovách a okolí bývalého jzd je vidět že so o ně někdo nebo málokdy stará...že tam stojí nový traktor a nová technika je sice pěkné ale všecko okolo to vypadá jak cigánské osady

[DYK]

Fakt si myslím, že by zde nemělo jít o to kdo komu co sebral apod. Prostě politika. Ale třeba jak dlouho se tehdy čekalo než se dostal třeba na kombajn, protože dnes je to přesně opačně. Bez ohledu na "kvalitu" hybaj na mašinu a nějak to dopadne, neb "nejsou lidi". Nebo jak to bylo s přidělováním nových traktorů a strojů vůbec. Jen mě kurva zase nepište, že "novátory" dostával jen ten s rudou knížkou.

[mraveneček]

Zdravim. V roce 1984 jsem nastoupil do Jzd. Když mě předseda představil ostatním zaměstnancům, převzal jsem opotřebovaný Zetor 6911 a přívěs 5 tunku. Tady v té době byl stojan na naftu ještě na klíček. Každý měl svůj.(někde ho mám ještě schovaný na památku). Joj těžká doba, učit se couvat s velkým přívěsem. Jeden kolega mě radil učit se couvat mezi stromy v lese pomalu s redukcí. V každém družstvu se tehdy dělaly pracovní smlouvy na dva obory. Já měl traktorista-opravář.

[mraveneček]

Tehdy v té době už dobře fungovaly školy a odborné učiliště pro zemědělství. Měli tam zavedenou praxi v traktorkách a družstvech. Mladí kluci z oboru traktorista-opravář, měli svářečské průkazy, papíry na samochodné řezačky, kombajny, nákladáky a traktory.

[zetorak jirka]

Já pocházím taky z rodiny kde dědu zavřeli jako kulaka, měl největší hospodářství v okolí i s hospodou, vše zabavily a objekty postupem času srovnaly se zemí, tak že při restituci jsme utřeli. to mě ale neodradio od zemědělské činnosti. na st, statku jsem dělal mnoho let a opravdu to nebylo se strojema jednoduchý, v rámci RVHP se muselo dělat se trojema, které byly daleko za opicema, proti východu. ale stále platilo to že novej zaměstnanec začínal na starejch strojích a postup na lepší se dostal až po určitý prakci. Taky jsem začínal na třicítce, posléze na čtyřicítce a pak se začal můj směr trochu brát jiným směrem, a to řezačky a lisy. za čtyrycítkou jsem začal s cepákem, pak se objevyly první 152jky, po té 220cítky. pak to už šlo přez první samochodnou 420cítku a pak torony, SPS35-SPS50-SPS52. Tam moje era tak nějak skončila , st, statek z likvidovali a já šel do soukroma. Tím chci říct že ten postup na nový mašiny byl opravdu pomalí, a mnoho chlapů se na novej traktor nikdy nedostaly. ale práce tam byla , dokud nezačli likvidovat zemědělství, hlavně v té době bylo v zemědělství hodně lidí a ty drželi po hromadě, a hlavně se dokázaly i při těch poměrech pobavit v kolektivu, to se dnes už málo kde vidí, po likvidaci zem. podniku jako by vesnice umřela, všude všechno zarostlo buřením a kopřivama. lidé začli jezdit za prací do města a na vesnici se už pomalu ani nepozdravili a koukali na sebe přez prsty. postupem času se obyvatelstvo vesnice obměnilo novejma a vše dobré i špatné ostalo jen v nezapomenutelnejch vzpomínkách.

[sychrovak]

Na traktor se nečekalo,stačilo mít peníze.V lednu objednal Z-15 a počátkem března si ho převzal na vlakovém nádraží v Mnichově Hradišti.
Byl to druhý traktor na vesnici,první byla Svobodovka p. Rechcígela zdejšího mlynáře.
V roce 1951 traktor v zájmu družstva byl znárodněn pod pohrůžkou vystěhování.Takto si chodili pro stroje až do roku 1953 kdy sebrali zbytek i se statkem opět pod pohrůžkou vystěhování.
Kolik stál už nezjistím .........Jen by mě zajímalo jak dopadl...........