Halový jeřáb do dílny

[vitex]

Děkuji. Abych se přiznal...

Výpočet nosnosti jsem si nechal udělat.Zatím tam mám pověšený ten šunt na 600 kg a uvažuji o něčem 3,5-5,0 tun s nízkou podvěsnou výškou.Pokud by jsi měl do budoucna zájem a máš dostatečně vysoký strop,mám zde kočku s pojezdem(bez motoru) o nosnosti 5 tun.

[stanik84]

Koukal jsem, že je ta kočka v takovým nepoměru k těm traverzám

Teď mám dílnu sice docela velkou (15x6,5m). Nevyhovuje mi ten vjezd - není zõe štítu, abych tam zajel podél, ale napříč. Takže jsem omezenej délkou.

Traktor se tam vejde bez problému, i LKT (je s drapákem - ale to už musím zlomit). Něčím delším už tam nezajedu. Jinak na obrábění je tam místa dost. Proto bych postavil tu halu a ta by byla na techniku a opravy. Původní dílna jen na obrábění. Je to všechno na delší dobu. Ženská na mateřský, hypotéka, ale ta v létě končí...

[nabocklish]

Ahoj, přemýšlím o jeřábku v dílně. Portálový nemohu použít z několika různých důvodů. Ale na jedné straně dílny mám po 3,5 metrech poměrně masivní sloupy - U180 svařené do krabice. Drží železný strop ve kterém dříve byla technologie, teď už není, železný strop přechází do hurdového stropu. Napadlo mě jeden z těch sloupů využít a pověsit na něj rameno. Musím si dobře zvážit, zda to je dostatečně nosné. Ale za předpokladu, že by bylo budu dál přemýšlet o tom rameni:
Buď udělat klasické rameno z I (samozřejmě se vzpěrou abych vytvořil trojúhelník), pojezd po rameni a nějakou kočku.
Druhá, náročnější ale víceúčelnější možnost je udělat dvojramenný manipulátor, obě ramena otáčecí, první +- 180°, druhé podvěšené s otoší 360°. Přesně jako tady https://www.youtube.com/watch?v=ehcHsEw ... l7&index=3 V tomto případě není nutný pojezd po rameni, pouze kočka na konci druhého ramene.
Druhá varianta má samozřejmě výhody v tom, že dosáhne "za roh". "Za rohem" mám soustruh a budu tam mít do budoucna frézku. Neplánuji obrábět velké věci, ale frézařský svěrák má 50kg, 430 luneta taky něco váží, takže by se to hodilo. A taky dosáhne vraty ven z dílny.
Rád bych první ramono o délce cca 2,5 metru a druhé cca 2 metry (dílna má 5 metrů) a nosnost na konci ramene 6 metráků.

Je to takový výstřel do tmy. Ale co vy na to?

[bourač]

Proveditelný.

[frturek1]

Tak to dvourameny by bylo supr. Taky chci neco ztvorit ale tohle me nenapadlo. Tet jen rict jakej material na to pouzit, i tech 2,5 a druhy 2 by mi taky vyhovovalo. Jen bych musel doplnit t, nosny prvky.

[ITS]

To jako, že by na konci toho druhého ramene byla nosnost 600 kg ??
To je bez výpočtů škoda dělat. Už jenom ten zkrut na konci prvního ramene povede k nepředstavitelně velkému nosníku. A pokud ke zkrutu dojde, pak se s tím ramenem nebude dát do kopce otočit.
To už je lepší koupit kozu z Unimaxu.
https://www.uni-max.cz/produkty/manipul ... -draha-1-t

[123]

Jestli ten jeřáb na videu má být nějaká novinka, tak to někdo zas objevil objevené, protože tenhle systém jsem před lety ještě za komoušů viděl v dílně nějakýho JZD nebo stát. statku, jenže už je to moc let a už nevyhrabu v hlavě kde přesně to tenkrát bylo. Utkvělo mi to v paměti protože se mi tenkrát moc líbilo že šlo tam s tím sáhnout právě i před vrata. Ale měli to udělané trochu jinak, lepší, to první rameno mělo nahoře ještě vzpěru a na druhém ramenu měli zespodu ičko s řetízkovou kočkou a kotouč s výřezy - segmenty - a na horním do kotouče západku přes lanko. Když bylo břemeno lehké, tak to fungovalo stejně jako na videu, když bylo těžší a ramena začla pružit a nešlo s tím břemenem už proti kopci v kloubu pootočit, tak se zacvakla západka do kotouče, takže kloub mezi rameny byl napevno a kočkou se popojelo na přesno, na sloupu to bylo otočné lehce pořád. U těch těžších věcí to chtělo napřed ale asi vyměřit, aby to vyšlo. Na nějakou soustavnou manipulaci by to takhle asi nebylo ale oni to tam měli na opravy strojů, použili to tak odhaduju 2-3x za den, tak to zdržení a vyměřování jim tolik nevadilo. Ty ramena měli možná i delší než 2,5 a 2m, jestli dobře pamatuju.

[nabocklish]

ahoj,
Mrkni třeba na toto video https://www.youtube.com/watch?v=Mfr6V_1 ... dex=3&t=0s Podle proporcí toho člověka co jeřáb vede je první rameno jekl 300x300, druhý o cca 30-40% méně, takže třeba 200x200. Délka by mohla být 3+2 metrů a nosnost udávají tunu.
Já vím, že by to chtělo vypočítat, ale já sám to neumím. Až podle toho jestli se rozhodnu zda to je nebo není blbost zkusím někoho najmout. Vypočítal jsem, že když vezmu jekl 200x200x8, tak STATICKY bude na 2,5metru průhyb 4 mm. Je to moc? Ale chápu, že druhé rameno by dělalo velkou páku pokud by bylo vytočené a zkrut by byl obrovský ...
Tyhle stroje jsou vesměs manipulátory, které nesou desítky kg. Většina výrobců dělá standardně tuto konstrukci s nosností 500 liber (250kg). Větší tonáž na zakázku.
Příhradu by nebyl problém dodělat. Ale nejslabší místo je právě vždy v tom kloubu. Škoda, že nemáš fotku 123 ...
Třeba jako tady https://www.primabazar.cz/stroje-pristr ... 01877.html

[bourač]

600kg na 450cm vyložení je hodně, mohlo by to hýbat celou halou, ne že by spadla, ale může to pružit.
Může to mít vliv na uložení hurdisek.

To první rameno musí být provedené tak aby bylo tuhé proti krutu, myslím že prostý jekl je nevhodný.
Zvolil bych dvě účka cca 200mm, svařit podél, ale ne krabici ale do I.
Vzniklej prvek dále z obou stran potáhnout plechem (5mm) teda dva pásy 200/2500mm.
Druhé rameno v pohodě vyhoví obyč. traverza I200. Taková traverza na vyložení 2metry 6 metráků unese nouprobléma.

Na nějaké zavětrování bych se u obou ramen vykašlal, na prvním nic neřeší, na druhém taktéž, jen všechno zbytečně zvyšuje balastní hmotnost.

Čepy na koncích musí být kvalitně provařený, možná přidat nějaký žebra - k futrům.
Čepy cca 45 - 50mm průměr. Kdybys slevil z tech 600kg na 300kg, průměr čepů cca 30mm musí vyhovět.
Místo plných čepů by taky šla roura (o pár mm větší průměr) ale stěna 10mm, minimálně.

Mám zkušenosti s traverzama přivařenýma kolmo k bytelnýmu sloupu. Jen na tupo, žádný výstuhy. Délka třeba 5 metrů. a přivařené jen na jednom konci.
Pokud to zavařil svářeč neurve se to. Při fakt násilí se traverza vykroutí, ohne ale ve sváru nepraskne.

Výbornej nápad je to zkrácení vyložení břemene co popisuje kolega 123. Tím se dá ten zkrut při velký zátěži eliminovat.

V těch videích je taky jedna bezva vychytávka - jemné uložení břemene třeba do soustruhu. Jeřábek je vybavenej vzduchovým posilovačem - jako brzdy u auta.
Břemeno jedním prstem ukládáš jemně na místo. https://www.youtube.com/watch?v=s1-P-Gl ... l7&index=4

[123]

Fotku samozřejmě nemám, to jsem viděl někdy v r. tipuju 1983 nebo tak nějak, to mobily s foťákem nebyly.
Ta vzpěra - napsal jsem to prve špatně, spíš jsem měl napsat táhlo, tak odhadem 15mm roxor od kloubu ke sloupu tam byl jestli dobře pamatuju, to zas tolik neváží, uchycení na sloupu odhadem tak 50cm nad čepem ramene, víc to, co si vybavuju, myslím nebylo

[nabocklish]

Ahoj, tak rok se s rokem sešel, rekonstrukce dílny v plném proudu a tím pádem se vracím k jeřábu.
Nakonec jsem zavrhl předešlé návrhy na konzolový nebo dvojité otočné rameno jako nedostačující a se špatným poměrem užitnost x pracnost x výkon. Dílnu upravuji tak, aby se mohl instalovat mostový jeřáb. Ten bude vlastní výroby, neb komerční je cenou v astronomických výškách. Konstrukce bude jiná než na předchozí stránce od HonzyK nebo Vitexe, příčné rameno (most) bude podvěšené pod kolejnicemi. Kočka bude určitě s pojezdem, buď koupím novou lanovou čínu nebo starší značkový řetězový. Nejsem si jistý zda dokážu udělat elektricky pojízdný i most, uvidíme.
Bude se kombinovat zedničina a zámečničina. Jak všichni víme u zedníků není centimetr žádná míra tak jsem zvědavý jak si to všechno sedne a jak moc bude vadit když bude jedna strana lyžin trochu níž nebo každá lyžina trochu jinak. Jaké s tím máte zkušenosti vy?

[ITS]

Vodorovina je základ a nevím, proč by měla dělat problém. Pokud nebude, bude těžké táhnout most do kopce a také vzniklé křížení může hrát neblahou roli v souvislosti s konstrukcí pojezdů. Pojezdy mostu musejí být docela dlouhé, aby se most nekřížil. Ten můj mosťák má na 4,5 m rozponu pojezdy dlouhé 1 m. Pak lze tahat středem pomocí lana - elektricky.

[Tomas6]

Je potřeba to po zedníkoch kontrolovat a kopat je do zadku. Oni když chcou tak umí i přesně. V dnešní době laserů, niveláků... Mi když zdili příčku v koupelně, tak na 3m jim letěl uhle 5cm. Tak jsem jim tu příčku nechal rozebrat a na podruhé jim to vyšlo

[bourač]

absolutní rovina (vodorovnost) drah je nezbytně nutná. To nelze nechat na zednících, to se musí dořešit při montáži dráhy na zeď.
Podkládat kolejnici plechy potřebných tlouštěk - ve všech bodech kde bude upevněná.

[ota]

Já měl opačný problém. Přistavěl jsem novou stěnu hlídal milimetry. Pak jsem přidělal dráhu na novou stěnu zase kolem milimetru. A pak to přišlo. Stará stěna domu na proťilehlé straně. Na podlaze měřím paráda. Ale nahoře pro uchycení dráhy to zedníkům 12 cm uteklo. Stěna odkloněná do vnitř. No sedl jsem k počítači, nakreslil v programu ten klín a rozdělil na 5 segmentů a okotoval z programu. Vťisknul a zajel k truhláři. Ten mi na té jeho cirkule uřízl 5 segmentů do klínu. Ty jsem nasadil na čumějící závitové tyče a na to pak dráhu. Ještě dorovnal a maká to. Nojo zedníci, však to znáte. A jistě znáte výrok mého strejdy zedníka! ,,Vy strojaři nemůžete bejt nikdy zedníci. Protože by jste furt hledali milimetry a hovno by jste za den udělali"