Soustruhy

[pinkygsx]

Zkusim to jeste trochu prozkoumam. Dela mi prave problem udelat neco na miru. Kdyz to odpocitam podle otacek na posuvu tak je to vzdy uz podtocene.

[Čárls]

Ono jde hlavně o kolik ti to dělá jestli v řádu stovek nebo desítek Pravdu má ota každá kudla si píše při pohybu z5 ale na vyrachlaných to bývá daleko horší
a tohle je čína ne z klasiky naší výroby takže zas nebude mít takovou tuhost na sáních a bud psát daleko víc
Navíc sem psal máš hodně velký točný pruměr soustruhu a to na tak malým dělá taky paseku .
chce to vědět o kolik to psaní nože je a o kolik se ti zmenšuje průměr po další šponě na stejné číslo
Zkus to jak píše Ota

[pinkygsx]

Zadny velky tocny prumer tam neni. Je tam 100ka sklicidlo. A tomu vse odpovida. Ani posuv do strany neni nic velkeho.

[vitex]

Dělám to podobně jak Ota,s tím rozdílem,že na finální povrch vyměním nůž s pozitivním letovaným plátkem,nabroušeným na ostro,dokončím na přesno a doměřuji mikrometrem.

[ota]

Jasně, nenapsal jsem to tam. Také nejdřív ,,hrubuji" VBD a potom jedu načisto nožem s letovaným plátkem. Tedy když dělám přesnější věci. Když dělám např. panty na kontejnery, mám tam jak hrubovací, tak dokončovací můž s VBD. Je to mnoho kusů a není tam třeba přesnost. Je to na deseťiny, tak to stačí. A dělám jich třeba 1000 ks za rok. Tak mám na to nožovou hlavu s nožema nastavenou a jedu to tím.
Ale na přesno to dělám taky jak píše Víťa. Nechávám si od hrubovacího nože 0,6 mm přídavek. Pak rovnou dokončovacím nožem vezmu 0,2 mm a měřím. Tak aby mi zbylo nakonec 0,2 mm beru tu prostřední šponu. Přejedu měřím a beru poslední šponu a většinou je to tam. Zatím pořát víc důvěřuju na dokončování tomu noži s letovaným plátkem naostřeným na diamantu na ostro s malým piďi radiuskem na špičce.
Jen na ty vnitřní díry jsem už přešel na ten Tungaloy s VBD. Ten je hodně dobrej a přesnej. Na dokončovací práci. Když najížďím, musím jen podle toho jak se lízne na povrchu čárečka. Podle poslechu tenhle nůž nejde najet. Vubec nezapíská, ani není slyšet že jsem škrtnul.

[Britt]

Jak píše Ota, vždycky to bere i při zpětném chodu a můžeš mít kudlu jakou chceš. Na tohle téma jsem se bavil s výrobcem držáků BON, panem Odvárkou a ten mi udělal snad půlhodinovou přednášku na toto téma. Hlavní příčinou jsou vůle na soustruhu a prý neexistuje mašina, který by nebyla bez vůlí. Dalším příčinou je to, že když bereš šponu, tak se materiál ohřeje a nabyde na průměru i když chladíš emulzí a při zpětném projetí to něco vezme. V neposlední řadě na to má vliv i použití tvrdokovových břitů, protože karbidové plátky prý vždycky při záběru trochu "uhnou", s čímž se musí počítat, zvlášť při dokončování přesného průměru a dal mi na zkoušku keramické VBD, které prý skutečně vezmou to, co nastavím. Zkusil jsem to a vážně je to tak. Přes hodinky jsem si nastavil záběr 0,01 a vážně to tam bylo. S karbidovým VBD jsem tam měl 0,8-0,12. No a velký vliv má i kvalita držáku VBD.
To že podtočíš obrobek bych přisuzoval především tomu, že nastavuješ úběr podle noniusu a ne podle hodinek. Já mám na noniusu příčného suportu dělení po 0,2mm a nedovedu si představit, jak tam honím od oka desítku, natož stovku. Samo že jsem to zkoušel a nejednou jsem to přepísknul a jel jsem znovu od začátku. Další kapitolou je měření vnitřních průměrů, kde je mi i kalibrovaná digi posuvka naprosto k ničemu a bez mikrometru nebo (něco pro Vitexe ) šupita nemáš šanci na přesné měření a pak se z obrábění stávají spíš lovy beze zbraní.
Takové jsou mé zkušenosti a poznatky samouka.

[Čárls]

Jen ještě na upřesnění někdy to udělá i soustruh stačí na podélném aby byla zadní strana sání víc přitažena a přední prizma na sáních povolena i to stačí při zpětným podélným pohybu udělat paseku v obrábění tupý nůž taky dokáže hodně
Já zas na tolerance pokud je dost na braní tak minimálně 3 špony z pruměru a toleranci na 3 stovky trefím bez problémů. Je to ale zas o tom co psal Ota jsme se soustruhem sehraný mám na soustruhu odčítání a relativně fungl novou mašinu to je pak hodně znát

[ota]

Mám vyzkoušeno, na ty poslední špony jet po 0,2 mm. Protože to dělá dobrý čistý povrch a nekurví se kudla. Když budeš odebírat na konec po 0,5 mm šponky, brzo se otupí nůž a je to nepřesné. Odebere to třeba o 0,1 víc. Proto jedu po těch 0,2 mm. Potom co je pod tuhle míru dělá už hnusnej povrch. I když máš nůž krásnej, ostrej a dáš tam 0,1 mm dělá to hnus. Matlá to pod sebe špony a většinou je povrch jak struhadlo. Jinak s nastavováním piďi špon nemám problém. Nonius má dělení po 0,05 mm. A když potřebuju nastavit 0,24 tak to tam odhadem nastavím na noniusu v pohodé. Ty stovky odhaduju mezi těma dílkama. To jde v pohodě. Nemám tam žádnou na to vychytávku. Odměřování k soustruhu nikdy dávat nebudu. SV 18 má tolik čásťí které rozhodí míru že to nemá cenu. Kdysi jsem si koupil takovou lištu asi 350 mm odměřování. Vypadá to jako kus digitální šuplery. Měl jsem to na mašině asi den a za tu chvíli zjebal asi 8 ks takovejch čučků. Nonius ukazoval 0,00 a já to o 0,2 podjel. Nebo 0,2 ještě na braní.
Další věc kterou nepoužívám standartně je digitální šuplera. Mám tu celkem dvě. Ta jedna je kdesi v šupleťi a druhou sem tam vezmu do nepřístupných míst a měřím jen základní míru. Třeba jestli je to 10 mm nebo 12 mm. Všechny přesnější míry měřím pouze mikrometrama. Mám tu sadu tuším od 0 do 350 mm. A duťinoměry od 3 do 100 a supita pak od 50 do 250. Zaťím obsáhly vše. Dělám třeba teď naposledy takové věci pro zbrojíře. Dá mi výkres a tam rozměry. Už vím kam co asi půjde strčit a podle mojí ůvahy dělám přesnosťi. Zbrojíři jak známo mají rádi přesnost a jsou pedanťi. Tak vše pro něj měřím mikrometrem. Vím že on má 40 mm průměr a já mu to dělám 0,03 do -. Protože když mu to udělám 40 a 0,03 do + tak on má struženou díru a ten kus do toho nenacpe. Bo on vše dává h7 a tam by pak nedostal dohromady.
Jak píšu a jak to říkal mistr na učňáku ,,klucí tady je regál kulaťin a točte a točte hovadiny a na tom se nejvíc naučíte". Razil heslo ,,čtením kňížek a brožurek se naučíte leda hovno, točte a točte, to je nejlepší škola". Měl pravdu až když naděláš tunu špon tak se naučíš víc, než když přečteš tunu řádků textu.

[Britt]

S tím čtením bych až tak nesouhlasil. Spousta věcí se dá vyčíst, aniž bys kurvil mašinu nebo materiál.
Je mi jasné, že ty i Karel to máte v ruce. My čučkaři, kteří to pustíme jen když něco potřebujeme, jsme na tom trochu hůř a tak nám nezbývá než měřit a měřit a zase měřit. Dost důležité je vědět také jak a čím měřit. S tou šuplerou nemám problém při měření vnějších povrchů a naměřím totéž, co mikrometrem, ale v díře jsem nahranej a bez mikrometru ani ránu. Než jsem sehnal mikrometry, měřil jsem těmahle měrkama, ale chce to pečlivost a měření raději opakovat.

[Čárls]

Jardo já bych tě u nás v praci bral všema deseti i když si říkáš čučkař Ten kluk co s náma dělá v práci už 20 let se to v životě nenaučí Je to prostě zrovna v tomhle a soustruh nemehlo Udělá taky ale když ho vidíš tak by jsi vzal klacek ........ No je to dáno člověkem jako takovým Já bych třeba věřil i tomu že za rok bys ho strčil do kapsy dělat u nás a asi bych se divil třeba i já jak ti to jde Ono dělat a chtít dělat je velký rozdíl

[Britt]

Karle, kdybych měl dělat v úkole, tak pojdu hlady. Já to dělám s radostí a potěšením a je mi šumák, jak dlouho mi to trvá, ale mám radost když se to povede a nemusím se za to stydět. Profík to zvládne za zlomek času co já a mnohdy to vypadá lépe než moje dílo. Je to o zkušenostech a pořád tvrdím, že se to stále jen učím a hraju si. Mě baví takové ty titěrnosti, do kterých se prý vám profíkům nechce.

[Čárls]

No vidíš aspoň by jste na to s Tomem byli dva u nás se jede kusovka a v hodinovce

[Britt]

To bych si připadal jako robot, sekat to jako Baťa cvičky.

[ota]

Taky jsme měli v nástrojárně soustružníka a ten si s tím jen hrál. Vždycky jsem si říkal, takhle bych chtěl umět dělat na soustruhu jak on. Měl S 28 po generálce. Pak když se to tam rozpadlo vytunelovali to, tak si soustruh koupil domů a k němu frézku. Dělal doma na živnost. měl tolik práce, že mohl dělat 24 hodin 7 dní v týdnu. On mi vždycky říkal, když jsem tam u něj byl ,,hochu já vydělám tolik pěněz, že je nemám kdy utraťit, protože jsem furt tady v práci" Náklaďák mu přivezl tyče matroše a on v bednách předával hotové kusy. Na všechno měl ,,forychtuňky". Pamatuju si, on nastavoval všechny stoupání závitů z hlavy, všechny průměry, kolik zabrat do hloubky, nebo tolerance běžné standartně používané věděl taky z hlavy. Stačlo k němu dojít na dílně a zeptat se, kolik je G6? A on vysypal čísla. Nebo s těma nožema taky jsem tu už psal. Vedle něj SU 50 a já samouk na něm dělal když byl soustružník nemocnej. Vždycky řekl ,,dej to sem, já to tady nebudu celej den poslouchat jak ťi to kvičí"! Ale byl dobrej, podělil se o vychytávky. Někteří dědkové nenechali ani koukat jak dělají. Já jsem po vyučení byl u starého pána na frézce. Ten mě naučil spoustu věcí, forychtuňků, výpočtů, které jsem dávno už zapoměl. Ale na soustrhu, brusce, dalších mašinách jsem samouk. Na té radiálce občas přišel ten Čenda a ukaž dej sem ten vrták a jak to chceš aby to vrtalo. Naostřil mi to a dívej se, abych nemusel pořát s tebou chodit jak s miminem.
Ten soustruřník nejlepší z fabryky pak doma dělal roky. Nakonec na něj přišel silnej Alzhajmr a musel skončit tak, že prodal stroje. Protože všem všechno slíbil a odpoledne nevěděl co komu řekl. Zakázky tam stály a nedělal na nich. Dělal něco jiného a pak měl průser že nestíhal termíny. Strašně šikovenj chlap. A nemoc ho totálně zničila. Myslím, že se skoro pořádně důchodu nedožil.
Měl jsem to štěstí po vyučení být v té nástrojárně. Tam jsem se hodně okoukal a nučil. Většinu sám jako samouk. Na odpolední šup na brusku na plocho, na kulato. A dom jsem si všechno obrousil. Vyvrtal, ofrézoval osoustružil. Moje frézka frézovala šroubovice a to chvíli jelo. Takl jsem mohl dělat sobě. Občas jsem frézoval na dvou mašinách a na třeťí vedle dělal dom. Pak jsem stíhal práci, dělali jsme na ukolky na minuty. Ukolář napsal na ukolku časy na kus x počet kusů a já měl pak v rezervě i půl rok naddělanej. Tak jsem mohl v klidu pracovat. Tak to měli všichni tam. Když byl někdo nemocnej zaskakoval vedle. Na ručním, tam neměli ukolky. On měl třeba měsíc na složení, spasování přípravku na lis. Jenže přípravek pak stříhal rok bez jakékoli závady. Dědek šel do důchodu a kluk složil za týden přípravek a všichni se divili co s tím ten starej dědek mohl měsíc smolit. Druhej den přivezli tu ,,rychlokvašku" rošťípanou z lisovny na 20 dílů na celím vozejku. No nějak se to nepovedlo. Došli pro dědka dom, pro důchodce a on no jo to je jasný, tady, tady a tohle,.... Dědek šel do důchodu a bylo mu 75 roků. Bo za něj neměli nikoho kdo by to uměl.

[Britt]

A vo tom to je. Já taky hrozně rád sleduju profíka při práci a pořád se ptám, proč to děláš takhle a ne jinak? Když mi to vysvětlí, musím uznat, že to má logiku a mluví z něho zkušenosti. Dneska už takoví machři nejsou, nebo jsou lakomí a neradi se dělí o zkušenosti a nikdy jsem jim nedokázal vysvětlit, že je nechci připravit o flek. Že já vůl jsem sem se kolem nich nemotal za mlada, když to ještě šlo.