Nojo tak to je dobře! Když stačí upravit stravu.
Nám se teď asi 14 dní ,,hárá" Axis.
Lítá doma a zlobí. Dělá dílo na menšího jezevčíka co máme. Pak nahrabe všechny plyšáky pod sebe a pojímá se na nich. Musíme mu je vždycky na večer posbírat a uklidit. Přez den to nedělá. Dostal před 3 nedělema tělísko pod kuži. Prej to chvíli trvá, než zabere. Má ho už potřeťí. Vždycky tak po roce. Jinak jek je teď doma nechodíme ven tak má moc energie. Teď tu chrápe vedle mě na gauči. Hrozně málo žere. Třeba ob den. Jinak čuchne do dlabance a jde pryč. Nechce ani se mnou moc snídani, ani třeba odpoledne koláč. Stojí a čumí mi na koláč. Kousek mu odlomím a vezme do huby a spadne mu ven. Jinak nestrádá, že by hubnul. Ono se to odezní jako každej rok. Už to trochu odeznělo, sem tam už chce se mnou kousek snídaně. Ale plyšouny nahrabe večer jako blázen.
Když jdeme k veterináři tak je to sranda. Ví o co jde. Má doktora rád, ale klepou se mu kolena když přijede, nebo mi k němu. No stojí v ordinaci klepou se mu kolena a sotva se tam všichni vejdeme.
Doktor prohlídne, nebo třeba koukne co a jak, většinou ucho ho zlobí, nebo na injekci na smíšenou. A když doktor promne ruce je Axisovi jasný že skončil a je v pohodě. Přestane klepání kolen a jedem dom. Jednou doktor ze srandy že tak pojď na stůl!
Axis dal packu na ten ponk a hm tak raději buď dole. Přecijen by jsi mi to asi rozvalil.