vyvýšené záhony - zkušenosti

[imaginaro]

zdravím vás všechny a mám na vás prozbu. Loni jsme si koupili takovou malou zahrádku a chtěl bych nějakou zeleninu. Z nedostatku prostoru i času se mi zalíbil koncept vyvýšených záhbonů, máte s tím zkušenosti? Je mi jasné že bez přičinění to nepůjde. Vaše znalosti, připomínky i podněty uvítám, předem za ně děkuji a hodím do placu pár odkazů o co vlastně jde




http://leva-net.webnode.cz/products/pod ... a-ljadova/

Jak to plodí-je poznat rozdíl?
co slimáci, jakej materiál jste použili?
... ?

[exot]

Neco podobneho mame pred domem vetsinou tam mame papriky okurky nebo rajcata(vyhoda je ze se to fajn prohreje).Ohraniceni mame ze ztraceneho bedneni..Jednou za par roku pudu prosyvame a pravidelne hnojime.

[imaginaro]

a je to jak píšou? Míň plevele, víc úrody?
další odkaz, je to tu pěkně popsany. Na netu je o tom hodně.

http://www.keliwood.cz/aktuality/vyvyse ... komposteru

[Jan_2]

Ale to z toho clanku o Igoru Ljadovi(vovi) neni jen o vyvysenych zahonech,
ve stredni evrope je mozno hledat hesla jako "nemecka kupa" , Hlavni je,
ze ty zahony jsou uzke a plevel neroste,protoze je potreba casto mulcovat a pres mulc
plevel neproroste. Dalsi dulezita vec je, ze vlastne vsechny zahony jsou kompost / hnojiste,
takze tam jsou hnojiva.

[imaginaro]

ano máš pravdu, proto jsem přidal ještě ten odkaz nad tvým přízpěvkem. V podstatě chci založit vyvýšený záhon s funkcí kompostéru a nahoře ho zakrýt slámou. Opravdu to díky tomu teplu má vyšší úrodu a slimáci do toho nelezou?

[Jan_2]

ohledne slimaku - v Rusku snad ty spanelsky slimaky nemaj.
Jinak se jim to urcite bude libit.
Ohledne tepla - pokud to bude tlit, bude teplo i ze spoda,
efekt je , jestli jsem to pochopil v tom, ze na zahone jsou 2 radky, oba krajni,
takze tam muze slunce, teplo .......

[imaginaro]

jak pišeš + jsem vyčetl z diskuzí na netu že pokud je to správně založeny a dobře se to prohřívá, ta ti slimáci do toho nelezou, pač prej by je to uvařilo (nemají rádi vyší teplotu). Já mám naplánovany tři záhonky cca 70x500 cm.

[imaginaro]

jinak na slimáky jsem našel jakysy "paraziticky hlístice", zkoušel to někdo?

[vašík]

Po aplikaci jsem nepoznal rozdíl.Třeba byla chyba v aplikaci.Po aplikaci indických běžcu byl rozdíl patrný.

[other-side]

uf, no jakmile od někoho slyším o Ljadovo vysokých záhonech mám osypky

ještě k tomu přidat tu....jak se jmenuje....Anastázii a konec.....

řekl bych, že za těch pět let vědomé permakultury už ledascos vím, ale je to tak obsáhlé téma, že ani nemám odvahu to cokoli vypisovat

mám zkušenosti s vysokými záhony jen nad terénem, tak i zapuštěné

důležitý faktory jsou následující:

vlhko - na dno masivní dřevo, drží vlhkost, nerozpadá se a nevytváří tak teplo jak někdo s oblibou zmiňuje, bednění nesmí propouštět vodu v létě hrozí silné vysychání, buď mám tlustý dřevěný lem, ideálně uvnitř folii (kaučuk Firestone), někdy pod záhonem ještě vykopu rygol 50-70cm hluboký a naházím tam masivní dřevo

živiny - hnůj, kompost, obměna á 3 roky, záleží na tom co se tam pěstuje (tratě)

slunce v podstatě základ, rozdíl v orientaci vůči sv. stranám jsem u nás nepozoroval, když je sklon pozemku nepříznivý, severní, lze vysokým záhonem pomoci lepšímu oslunečnění a to má velmi zásadní pozitivní efekt (např rajčata)

omezení škůdců - asi zásadní problém jsou slimáci, hraboši/myši, případně mšice a jim podobná havěť, parazitické hlístice nikdy nikomu z mého okolí (profi zahradníci) nefungovali, stejně tak různé hlouposti jako mědený pásek pod napětím z baterie a podobně, ani zahnutý plech, slimáky v podstatě ručně sbírám, ale to jen na malé zahradě u domu, jinde v polích je zásadní udržovat nízkou trávu, kachny fungují jak komu a je to na delší psaní

údržba - alfa omega....na špatné půdě s nevhodným sklonem je VZ výhodný, osobně mám po těch letech experimentování raději pole, hnůj, orbu případně kapkovou závlahu

[imaginaro]

other-side -
přesně to jsem potřeboval, zkušenosti někoho kdo už v tom "jede" delší dobu. Když to shrnu, budu mít orientaci ze severu na jih, sklon pozemku mírný k jihu, obruby budou z terasových schodů na kant, čili asi 30cm nad povrch, záhonky asi 70x500cm, půda na nic se spoustou kamení, takže vykopat a dovést jinou a hnůj od kamoša s koňma. Snad jsem na nic nezapoměl, do začátku by mi to snad mohlo stačit, co myslíš? Jinak jsem teď do začátku koupil asi 200l zahr. substrátu kterej promíchám z černozemí co dovezu. Pokud jsem dobře vyčetl, skladba odedna: karton, větve, tráva kořenama nahoru(nebo posečená), hnůj a zbytky zeleniny, nakonec hlína cca 20cm. Pak doporučujou slámu kvůli náletu plevele. Mám to správně? Ještě mě napadlo kvůli vlhkosti dát na dno m,ísto kartonu folii, ale ne po celé délce kvůli přemokření, takže třeba v prostředku 15ti centimetrovej pás vystřihnout, co ty na to? Jsem vděčej zakaždou radu, mám pidi pozemek a tak se ho snažím využít co nejlíp.

[other-side]

Ono se to fakt nedá nějak zjednodušeně popsat.

Záleží jaká je půda - hlinitopísčitá/jílovitá/černozem, co s ní udělá déšť (my máme na jednom z pozemků jíl asi 30cm pak hlušina s trilobitama a jinejma zkamenělinama, severní sklon, když zaprší, je dole plno vody, vybagroval jsem tůně - úspěch = desítky kubíků kalný vody = zálivka), jíl v létě vyschne a je jak kamen = bez zálivky katastrofa

Na dno karton ano, čím víc, tím líp, ale jde to i bez něj, záleží co je pak nahoře (mocnost biomassy), větve ano, pod nima kmeny je lepší = déle vydrží zadržovat vlhko (používám vrbu, protože byla za odvoz, silný kmeny)

Folie na dno NE! Záhon musí žít s okolím, ne být zcela izolován a odkázán na to co spadne zvrchu.

Folii na boky ano, je to velká výhoda a velký rozdíl v létě s a bez izolovaných boků. Jak jsem psal, naprosto dokonalá je Firestone kaučuk, pokud ji člověk nepropíchne přežije generace. U folie pozor na UV stabilitu pokud někde kouká na slunce.

Trávu s kořenama (drny) bych úplně vynechal, nemám s tím nikdy dobrý zkušenosti, vždy se z toho plevele nakonec něco chytlo a způsobilo velké komplikace. Drny bych nechal na sluničku vyschnout úplně a pak na kompost.

Samotný hnůj/kompost/hlína záleží na tom co tam poroste. Pod rajčata jsem dával spíš jen hodně starý hnůj. Dýně/cukety stelu regulérně třeba půl roční materiál z kompostu (tzn zelený zbytky z kuchyně, výlisky z moštování, listí z podzimu a tak) pak trochu hlíny 10-15cm a sázím.

Vzdušné větve = během roku si záhon dost klesne 10-20cm určitě. Úbytek živin též má svůj podíl. Pak ideálně po sezóně dosypat třeba zase nezralým kompostem na to hlínu a furt dokola. Pak si člověk nesmí moc uvědomovat že za pár let se kmeny uvnitř rozpadnou a neplní svou funkci, když je dost zálivky, není to na škodu.

Mulčování.....záleží na slimácích, logicky se jim v tom líbí. Záleží na teplotě v sezóně. Už mulčuju minimálně, víc okopávám, pokypřuju. Logicky odkrytá zem (tmavá) se dřív prohřeje než zakrytá slámou, samozřejmě i dřív vyschne.

K zelenině bych ji asi nedal, ale ke keřům je velmi dobrý dávat jemnou štěpku, ta drží vlhkost dokonale. Pokud je jí dost, zabraňuje poměrně dobře plevelení, pokud je fakt jemná, není ani ideálním místem slimáků.

Pokud budou ve VZ sazenice, může se dát karton kolem nich a pocukrovat hlínou, podle síly kartonu, vlhkosti, jeho poločasu rozpadu umí zabránit plevelení pokud nevyleze plevel z boků ven, pokud jsou ve VZ i drny hlavou vzhůru - což je fakt špatně.

Letos chci hodně frčet v kopřivových jíchách, loni jsem testoval a masakr, velmi velmi dobré. Teda na zelený při startu ano, na plody to nemá takový vliv, plody raději vláhu a slunce.

Asi spíš doporučuju projít permaweb, kde o tom bude něco psáno, pak je inspirací Geoff Lawton, australan, jehož některé prvky lze aplikovat i v našich šířkách (např rychlý kompost v létě). Popravdě, Ruský weby bych úplně vyškrtnul, nepamatuju se, že bych v nich nalezl funkční fakta, oni totiž rusáci mají jednu vlastnost, cituju:

"....ale i proto však, že pro ruskou vědu je obhajoba Slova nikoli věcí hledání objektivní pravdy, ale věcí národní prestiže. V tom ruská věda stále prokazuje, že na rozdíl od vědy anglické či české dosud nepřekročila za stadium "romantické vědy", která si vědomě staví věc národní prestiže za apriorní cíl, jemuž se fakta a metody musejí podřizovat...."

Martin C.Putna - Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity

Tím chci říct, jaký mám názor na podobné weby alá levá-webnode a podobně.

[Chose11]

omlouvám se že vám do toho lezu, mám hromadu jemné štěpky z větví z tůjí, hodí se tím přikrýt záhon třeba jahod? Nevím co s tím, chtěl jsem to hodit do kompostu, ale napadlo mě jak píšete s tím přikrýt záhon jahod

[other-side]

Nemám zkušenost. Velkojahodář za rohem podestýlá vyžitým substrátem od žampionů a nastýlá slámou.

U štěpky bych asi řešil pH versus potřeby jahod. Jehličnatou štěpku jsem nikdy k ovoce/zelenina nedával.

Ale měl bych to vědět, nicméně bohužel neporadím dokonale.

Jestli je to jen jehličí s větvema, tak bych to asi zkompostoval, nebo hodil k borůvkám těm to vyhovuje naprosto.

[honzauta]

Já štěpkou zakládám nové záhony. Vše okolo baráku mám zatravněnou stavební suť z původních staveb a když dělám záhony, tak ji musím vybagrovat, na dno dám tak 20 - 30 cm štěpky, poté 20 cm čerstvého hnoje a navrch 20 cm ornice, kterou mám z bažiny, kde dělám rybníky. Už to mám ověřené 8 letou praxí a funguje to perfektně.