Zplynovací kotel

[wlcoun]

Na účinnost spalování má mnohem větší vliv přebytek spalovacího vzduchu než teplota spalin. Takže lamdasonda je hlavně dobrá u různorodého paliva . Tady je graf. https://vytapeni.tzb-info.cz/kotle-kamn ... ak-zvetsit

[fikejz]

Dík, podnětné odpovědi Mám o čem přemýšlet.

[RoKur]

Ahoj fikejz. můj názor je ten, že tou lambda sondou u kotle Blaze zas tolik nezískáš, ale také nic nepokazíš.
U mého kotle Attack je to ovšem o něčem jiném. Vytvoří se mi klenba a během půl hodiny mi vyhoří žhavá vrstva nad tryskou a chladnější plyny mi tak začnou proudit přímo do trysky, kdy jsou ještě ochlazeny sekundárním vzduchem, To samé, když dotápím a vyhoří mi palivo tak, že se mi uvolní prostor do trysky.
V obou případech jde do spalovacího prostoru moc vzduchu, který ten prostor ochlazuje a zároveň hořlavá směs je hodně naředěná. Tím dojde ke špatnému spalování a větší procento nevyhořelých plynů tak vyletí komínem.
Pokud by mě servo přivřelo přívod sekundárního vzduchu, tak ve spalovacím prostoru neklesne teplota, hořlavé plyny nebudou tolik naředěné a tak lépe vyhoří.
Proto při topení musím hlídat teplotu spalin a při poklesu musím jít do kotelny ke kotli a sjednat nápravu. To samé, když ukončuji topení. Také tam musím zajít a porovnat zbytek paliva nad tryskou a když už zástane pouze žhavá vrstva, tak vypnout ventilátor, aby mi kotel přešel do stáložáru. a topil ještě další hodiny.
Pokud by tam byla lambda sonda a servo, tak by se mi to chození ke kotli snížilo. Ale stejně bych tam musel ke konci topení zajít, nahrnout žhavé nad trysku a odstavit ten ventilátor.
Ze začátku jsem počítal s tím, že si tam lambda sondu z auta dám včetně servopohonu pro přívod jak sekundárního, tak primárního vzduchu a vytvořím si na to regulaci.
Časem jsem ale vychytal způsob topení, jak prokládat dřevo aby se netvořila klemba, jak moc nechat pootevřené přikládací dvířka podle toho jak moc je silný vítr ... A také to, že topení mě baví a vůbec mi nevadí párkrát za topení do kotelny ke kotli zajít. Je to tak 3x v pěti hodinách, kdy topím. A také si naplánují na ten den práci ve sklepě vedle kotelny. Tak jsem se na lambda sondu vykašlal a beru to pro sebe a můj způsob topení jako zbytečné.

[eli]

Jednoduše řečeno, účinnost je rozdíl mezi množstvím energie vložené (do zdroje) a energií předané (vodě, vzduchu apod). Rozdíl je ztráta. Největší podíl na ztrátě má v případě kotle a kamen vždy komínová ztráta, která defakto určuje účinnost. Ostatní ztráty vyzářením tepla, tepla popelu, nedopalky atd. jsou svým podílem oproti hlavní ztrátě komínem nevýznamné, i když se musí řešit také a počítat s nimi. Proto na celkovou účinnost zdroje má zcela zásadní vliv teplota spalin, která je prakticky jedinou možností jak ovlivnit účinnost. Negativem snížení teploty spalin je jejich kondenzace a to podle druhu paliva. U plynu se již proto běžně používají kotle kondenzační, u dřeva zatím ne. Výrobci se snaží co nejvíce snížit ztráty a protože drtivý vliv má teplo uniklé komínem, tak se snižuje teplota spalin. Zvláště u Blaze jsou spaliny již tak nízko, že mohou snadno vznikat problémy s kondenzací ve spalinových cestách.
Teplota spalin je zcela zásadní a v podstatě určující výši ztráty.
Článek o tom pojednává a správně uvádí, že teplota spalin je tím problémem a ukazuje příčiny, které to způsobují. Každý kotelník o nich ví, když zapomene přivřít např. popelníková dvířka, klapku do komína, má pokrocená dvířka, špatné těsnění a pod., a hoření má moc vzduchu a kotel tak zvýší výkon a teplotu spalin, což je ta ztráta ve využití paliva. Proto hlavní řídící veličinou kotle je teplota spalin a její důsledná kontrola a řízení. K řízení se primárně používá stále stejný princip, a to regulace celkového množství vzduchu, které prochází kotlem. Někdy jen vzduchovou klapkou, někdy i řízeným ventilátorem, jako např. Blaze. Některé kotle měly přednastavené množství vzduchu vstupujícího do procesu spalování z různých směrů, některé kotle mají možnost směry ručně přestavovat (Blaze bez LS) nebo mají i LS, která ovlivňuje rozdělení vzduchu proudícího kotlem, jehož celkové množství ale řídí kotel podle teploty spalin.
LS má význam v řízení samotného procesu spalování, především emisí, ale zcela zásadní vliv na účinnost má řízení množství vzduchu v závislosti na teplotě spalin. U Blaze s LS stačí laická zkouška a to nastavení vyšší teploty spalin (výkonu kotle) než je výměník schopen absorbovat. Kotel se záhy přetopí a prudce klesne účinnost a LS s tím nic nezmůže, protože nedokáže v systému řízení účinně ovlivnit teplotu spalin, kterou řídí v podstatě pouze ventilátor.

[RoKur]

2 aku vs. 1 velká - rozhodl jsem se prozatím pro jednu větší aku z důvodu levnější instalace, resp. není nutno použít více instalačního materiálu jako u instalace 2 aku, pak i jednodušší zapojení ale hlavně také řekl bych z důvodu menší prostorové náročnosti.

Instalace dalších výměníku do aku - přemýšlel jsem nad tím, ale nechci jít touto cestou. Budeme mít i nadále kombi bojler a ten bych chtěl natápět právě z aku. Termiku na střechu nechci a ani neplánuju a jediné co bych do budoucna možná chtěl je fotovoltaika, tudíž bych do jedné z jímek hodil el. patronu aby se v aku případně topily přebytky.
V tomto ohledu se mi zdá nějaký další výměník v aku jako případný důvod vzniku nějaké závady v průběhu času.

Ahoj Mišánku, z jedné velké aku uděláš jednoduše menší. Ale z malé velkou jednoduše neuděláš. Já mám zpátečku z akumulačky přivedenou přes ventily nejenom do spodní části nádrže, ale i do jednotlivých třetin akumulačky. Tak si mohu jednoduše určit jestli chci využívat pouze horní třetinu nádrže (tu využívám nejčastěji), nebo dvě horní třetiny (tuto variantu využívám když jsou mrazy a barák si odebere více tepelné energie), nebo celý obsah akumulačky (Ten jsem ještě nepotřeboval).
Ta rozdělená akumulačka zpátečkou má tu výhodu, že nepromíchává obsah nádrže při vybíjení, jako když by byla umístěná dole.
Když chceš nabíjet bojler z akumulačky, tak budeš mít vysokou teplotu zpátečky z bojleru Pokud by jsi ji přivedl na dno akumulačky, tak se promíchá z chladnou vrstvou ze spodní části, kterou by jsi neměl nahřátou. Zbytečně by jsi tak přišel o tuto energii.

Pokud chceš nahřívat akumulačku elektrikou, tak Ti doporučuji umístit tělesa také do spodních třetin akumulačky. Nebo to rozdělit na ještě menší části. A vždy začít vyhřívat od vrchních partii. Jak se Ti nahřeje horní část, tak ti to přepne na další niže umístěné těleso. Tím budeš mít v horní části teplou vodu, i když bude oblačno a fotovoltaika za celý den vyrobí pouze 2 kWh. Pokud bys měl jedno těleso dole, tak to ani nepoznáš.

[Čárls]

Ještě jen doplním každý topidlo má předepsaný tah komína a ten lze ovlivnit jen regulátorem tahu komína tím se vyrovnají tahové podmínky při zvýšeným tahu komína pak už je daleko jednodušší regulovat kotel to ale jen pokud není spalinový ventilátor ten se ale spíš využívá pokud má komín malý tah
Co se týká teploty spalin už jsem to Psal musí být nad kondenzační teplotu u ustí komína čím horší komín neizolovaný a nebo dlouhý tím musí byt zaručená teplota spalin u vyustění spalin z komína To vám zaručí že komín nebude dechtovat při topení Takže teplota spalin a měření za kotlem je hodně dvousečný
Pokud bych tohle řešil tak měření teploty spalin u vrchu komína a tam aby byl cca do nějaký doby teplota spalin jak má být to jest cca100 stupňů
Ono to je všechno moc hezký ale zadechtovaný komín a riziko požáru nebo ho čistit není nic moc

[fikejz]

U mě je zadehtovaný komín to poslední, čeho bych se bál. Jednak mám Shiedel UNI, tedy keramický zateplený komín se zadním odvětráním. Ten se rychle ohřeje až po svůj vršek. Nikdy i když jsem kdysi v minulosti pálil čerstvější dřevo než bylo vhodné v něm nebyla ani stopa po dehtu a i saze se v něm nijak zásadně neusazují. Jeho vymetení je na rozdíl od klasického z plných cihel, který mám jen o kousek vedle a do nějž jsou připojené kachláky otázkou jednoho max dvou protažení růžice komínem a vybrání popílku na dně.
A druhá věc je, že dnešní kotle spalují tak dobře, že ani dehtování za standardních podmínek asi moc nehrozí. Něco jiného by bylo, kdyby do komína šly spaliny o nižší teplotě než kondenzační. Třeba to tak jednou bude, že i kotle na biomasu budou kondenzační. Zatím je k tomu ale na míle daleko. Co jsem vypozoroval, tak při běžném provozu vyšplhá u mého BLAZE Harmony teplota spalin celkem rychle na nějakých 150-153°C a tam se drží až dokud nezačne docházet palivo.

[Čárls]

No a já třeba u krbovek aby komín nedechtoval musím držšt teplotu spalin za krbovkama na 200°a u ustí pokud mrzne -5-6°tak je akorád těch 120° rezerva pokud by uhodily větší mrazy prostě starej komín osinkoazbestová roura obezděný CDM cihlama je z 73 roku Napojit na to kotel tak sem v háji jedině vyvložkovat a to už zas na kotel nedá pruměrem vyfrézování co jsem se ptal tak jediná firma to byla ochotna udělat ale vrtání pod vodou nepřichází v uvahu vymachal bych sousedy nad sebou a při 13 metrovým komínu cena příšerná 65 tisíc .Vše jen kvuli tý blbý osinkoazbestový rouře a nasledný likvidaci bordelu
Když sem před 3 roky vážně uvažoval o http://www.kotle-verner.cz/produkty/int ... 13102#tab3 Tak kominík na rovinu řekl jedině zvětšit komín na minimálně 160 pruměr vložku z nerez 1 mm takže mi prostě sklaplo no a zvenčí fasádní zas nejde z duvodů přívodů elektriky do baráku je zrovna v jediným místě kde by šel dát tenhle kotlík
člověk v bytovce prostě nemá jednoduchý vymyslet topení

[eli]

To rokur, klenbování je nectnost, která vyplývá jednak z konstrukce spalovacího prostoru, kdy zůstává dřevo v prostoru vedle trysky a ze způsobu naložení kotle, kdy drobné kusy nad tryskou rychle prohoří. Kdysi jsem to občas zažíval u Atmose. Příliš drobného a lehkého dřeva v prostoru trysky a větší kusy vedle trysky způsobovalo vyhoření kolem trysky, ale jen při roztápění, po prvním naložení, než hořelo po celé ploše dna. Někdy je problém i s velkými mezerami mezi dřevem. Následně v průběhu topení, kdy se přikládalo do roztopeného kotle na velkou, širokou vrstvu žhavého, se klenba nevytvořila.
Například u paprskové trysky v kotli Blaze klenba téměř neexistuje, ale pokud se roztápí a na dně je pouze drobné dřevo a nad ním velké dlouhé kusy, které nemohou klesnout na dno trychtýře trysky a nahořet, tak může kotel i vyhasnout. Kamarád, co vyměnil Atmos za Attak kvůli velké komoře se s tím také trápil a nakládá menší kusy do stran a navrch vždy špalky tak, aby tlačily dřevo středem k trysce. Nějaké dřevo kolem zůstává. Ale také hovořil o tom, že klenbování je nejvíce při roztápění, ale v průběhu topení, kdy je komora plná žhavého, již neklenbuje. Říkal, pořídil jsem kotel s velkou násypkou abych zatopil a dlouho nemusel ke kotli, ale opak byl pravdou. Dokud topil průběžně do okruhu i aku, tak to až tak nevadilo, protože kotel hořel bez vyhasínání, ale jak se zateplilo a často zatápělo k nabití aku, tak se nectnost projevila. Měl jsem na Attak právě kvůli velké násypce zálusk, ale zkušenost kamaráda mne odradila a pořídil jsem Blaze, ke vši spokojenosti.

[imaginaro]

Já mám vyzkoušeno(subjektivně), že je dobré udržovat za kotlem teplotu spalin nejméně na 180°C, ale výš jak 220°C je už zbytečně moc. Proto jsem si dal kapiláru termostatu co se používá na trouby do trubky na výstup kotle, mám tam naštelováno 200°C a vypíná se tím odtahový ventilátor když by chtěla být teplota vyšší. Ventilátor mám přes PWM regulátor, aby měl nižší otáčky. Tohle by se samozřejmě dalo nahradit chytrou tepelně řízenou regulací otáček, snad v budoucnu. Když k tomu přidám vestavěný spalinový termostat, kotlový termostat a regulátor tahu vlastní výroby, kotel má menší spotřebu(odhad), chová se tak nějak klidněji a stabilněji a topí se v tom bez problémů. Tím že se vypíná ten ventilátor, podle výpočtu kotel nejede na maximální výkon (i výrobce uvádí že se dá kotel provozovat i bez ventilátoru ale jen na cca do 70% výkonu). Napadlo mě jestli Atmosáci tu teplotu neregulují už v základním provedení kotle aspoň termostatem jen proto, aby si lidi po pár použitích kotle, byli nuceni koupit jejich regulaci.

[eli]

Když jsem se na to ptal na výstavě, tak nějak podobně zněla odpověď. Každý nemá dost peněz na kotel v plné palbě a tak si může časem něco dokoupit. Je ale opravdu škoda, že celkem slušný kotel je tak bídně řízen, když je elektronika ve kdejaké hračce.

[RoKur]

No já si myslím, že Atmos zaspal dobu. A né jenom tento náš výrobce kotlů.
Dnes kotel na dřevoplyn by měl obsahovat tulburátorový výměník s jednoduchým čištěním za provozu kotle a s řízeným odtahem, kde teplota spalin je v rozsahu. 150 - 170°C. Účinnost takového kotle je pak nad 90%. A to se na spotřebě paliva hned promítne. A od toho se odvíjí emise, protože saze, dehet, CO shoří v kotli.
Zaplať pánbuh za Blaze. Jsem zvědav, kdy se ostatní chytnou.

[Míšánek]

Na mne osobně ten Atmos, aspoň co jsem s ním měl/mám osobně tu čest, také přijde jako by zůstal v těžkém pravěku. Odtahovy ventilátor pouze on/off, žádné pwm řízení, prikladaci dvířka taky na hovno a pokud clovek chce aby to aspon trochu fachčilopoplatnědnesni dobe, tak si to v podstatěmusi doma doladit sam pokud na to ma znalosti, ostatne jak tady již zminili i jeho vlastníci...

Atmos prostě dost zaspal dobu

[imaginaro]

Já mám bohužel ještě ten předešlý typ s "deskovým" výměníkem s navařenými plocháči, pozdější verze mají již trubkový výměník a dnes už možná i ty turbulátory(nezjišťoval jsem). Ale je fakt že to měli řešit dřív, změna výměníku přece není nic světoborného.

[wlcoun]

kdepak. Atmos dává trubkový výměník jenom do verze Dakogen.... ostatní mají ,,spalinový kanál s žebrováním" (mluvím o kotlích na dřevo) u ostatních modelů jsem nekoukal..