pružina, ulítlej kousek

[Vladimír Šimo]

Ulít mi kousek pružiny. Že motor Kubota je asi fuk. Jedná se o šnekovou pružinu co točí zpátky startovací šňůru, takovej placatej materiál tloušťky tak 1mm, široký to je asi 8mm. Ulítnul kousek úplně na konci (vnějším), kde to bylo ohnutý o 180 stupňů zpátky a upadlo to tak, že mi zbyl ohnutej kousek do 90ti stupňů. Sehnat novou asi pude ale - co to nějak zkusit přihnout? Samo že to je tvrdý a houževnatý a křehký atd. Ohnout za studena? Nebo dočervena ohřát, natvarovat, pak znova ohřát a vrazit to do vody? Nebo to je všechno nesmysl a uletělo by to znova?

[thovt]

Ohřívej do mémé červené, u více material trpí. Zkus to uvidíš jak budeš šikovný , zakal to do vyjetého oleje ohřátého na 60°C.
Voda ti to roztrhne, voda je dobrá tak na podkovy , krumpáče.

[ceratio1]

Tak nějak za tepla jsem to spravoval na sekačce já, vždycky to tak rok vydrželo

[ota]

Kluci v nástrojárně se běžně dělaly všechny možné pružiny. Jak z drátu, tak z plocháče. Je na to spešl materiál. Říkali jsme tomu ,,pérovka". Netroufnu si po letech říct přesné označení. Ale něco možná 15 ... Ten matroš těch pružin povšechně nesnáší ohřát do červena a poté rychle zchladit. Do vody vůbec ne.
Dělalo se to tak, že se vyrobila pružina z měkkého tvarného matroše. Vše se na ní udělalo načisto. A pak se dala na plotýnku vařiče. Nastavilo na ,,6" stupeň a nechalo naběhnour do hněda až modra. Víc to vařič neuměl. Pak se to dalo stranou a nechalo zchladnout. A pružina byla jako fík! Když bylo po zhotovení a vyzkoušení potřeba dotvarovat, udělat očko, háček, ohřál to svářeč autogenem trochu aby to lehce svítilo a šlo tvarovat. Vytvaroval se potřebný tvar a nechalo ležet volně zchladnout. Pak se to znovu vzalo, položilo na vařič a nechalo znovu ohřát. A pak sundat a nechat volně schladnout. Někdy to z vařiče kalič vzal a dal ,,na ventylátor". Měl vantylátor třeba jako byl v hospodě na zdi. Položenej na ležáka. Nad ním z perforovaného plechu síto. Takovou ohnutou ohrádku. Používal to na klení třeba výstružníků když kalil do kianydu.
Co si pamatuju nikdy pružinovku, nebo pružinu neohřál aby svítila a pak nevbrazil ani do oleje. Říkal, že je pak křehká a v ostrém ohybu nejdřív prdne.
Kdysi jsem našel ve šrotě motor od elektrocentrály a tam servaný to startování uvnitř. Vzal jsem ji domů a hledal na netu. Bylo to Gude. Našel jsem stránky nějakého servisu a zavolal tam. Přepojili mě na pána a ten vyslechl můj problém. Druhý den mi poslal do emailu obrázek náhradního startování. Bylo to to co jsem potřeboval. Oni měli uvedeno ,,náhradní díl startování". Poslal jsem že beru a za dva dny tady bylo asi za 600 Kč nové startování které páslo jako prdel na hrnec. Taky jsem přemýšlel jak budu kutit ty olámaný plastový pacičky uvnitř. Nasadil jsem to nové a hotovo.

[Tomas6]

No já když ještě jsme měli mf70, když prdla pružina na startování, ohřáli jsme to propanbutanem normálně nad vařičem, ohnulo se očko a nechalo schládnout normálně na vzduchu. Fungovalo to.

[bourač]

tu pružinovou ocel určitě neohřívat moc, ne do červena, maximálně do modra. A ohýbat pomalu - nějakejma "ojetejma" kleštěma bez ostrých hran aby se nenadělaly vruby. Pomalu ohýbat, nekalit nechat vystydnout.
Přesný teploty jedině když se ví přesně složení.

[Fizz]

Taky bych ten konec zahřál ohnul a za prohřívání nechal vychladnout. Třeba na kamnech. Nějaký kalení bych vypustil na tom konci nemá smysl, proto to praská, ve fabrice to kalí v celku protože je to snazší. Pokud by ten konec popustili nepraskl by.

[Vladimír Šimo]

Dík za rady, zkusím to.

[krajan]

Tak tak nekalit len zohriať a zohnúť