tomous píše:Zaklopíš toto s předradličkou? Pochybuju o tom,protože se ti díky té předradličce ucpe-pokud nemáš rozestup radlic 100cm. Vše je o seřízení pluhu,pojezdové rychlosti atd.
Ono nejvíc záleží s jakým pluhem se co zaorává. Jak již je výše poznamenáno, na vysoký porost je potřeba také vysoký a dlouhý pluh. Takový, co má radlice co s největším rozestupem a s co největší výškou mezi rámem a povrchem. I takovýto porost, i dokonce vyšší, se dá zaorat s předradličkou (osobní zlušenost, pluh Overum). Ale nejde to vždy, ani na každém poli, ani každý den.
Obyčejným malým zetorem nejde tahat velký pluh, a tedy i úspěšně zaorávat vysoké a husté porosty, či ležící vysoké pokryvy na půdě.
Předradlička má odlišný účel i způsob práce než zaklápěcí límec. Předradlička pracuje jako malá radlice před radlicí hlavní. Seřízne vrchní čast půdy, ktera se láme a padá na dno brázdy ještě před tím, než hlavní radlice obrátí zbytek. Zároveń tím zmenšuje velikost hroudy a tím následné zpacování půdy. Veliký význam, téměř nezastupitelný, má předradlička v tom, že přeřezává veškeré kořeny rostlin, i mělce kořenících rostlin, které by jinak hlavní radlice více méně obrátila na dno bez přeříznutí kořenů.
Předradlička má lepší mísící schopnost pro rostlinné zbytky v půdě než samotná radlice s límcem.
Zahrnovací límec také umí velmi dobře, a někdy i lépe, dostat rostlinné zbytky na dno brázdy, ale neumí přerušit kořenový systém rostlin kořenících mělce ve vrchní části půdy, a to je u některých kultur (pícniny), nebo plevelů přímo žádoucí. Límec taktéž nedokáže tak spolehlivě rozdělit hroudu na části jako dobře seřízená předradlička, a proto límec i hůře promísí rostlinné zbytky v půdním profilu. Límec spíše ukládá zbytky na dno brázdy a tím tvoří jejich ucelenější vrstvu, což např. u zaorávaného většího množtví slámy není až tak žádoucí.
Ale nic není tak jednoznačné, jak by se zdálo, někdy je třeba i předradličky úplně sejmout, protože to některý rok, den a na některém poli prostě nejde, ať se děje, co se děje. Tady je límec ještě většinou normálně použitelný. Dá se orat i předradlička a límec zároveň, a když jsou pro to podmínky, to je potom zahrádka!
Je pravdou, že s předradličkou mírně stoupá tahový odpor, ale není to v řádu desítek procent, ale jednotek. Dlouhá léta jsem to sledoval. Pokud by předradlička měla způsobit tak velikou změnu tahu, že by místo tří radlic bylo nutno tahat pouze dvě, tak je něco úplně špatně. Většinou je pluh, jeho geometrie již nevyhovující a tím se natolik zvýší celkový odpor, že i malá předradlička je již moc. Také velmi často neumí obsluha předradličky vůbec seřídit vůči hlavní radlici. Po prvním nezdaru to vzdá a jednoduše je sundá. Předradlička se seřizuje podle konkrétních podmínek na tom kterém poli. Problém nastane, pokud nejsou podmínky na celém poli v průměru stejné. Stane se, že svítí slunce a je sucho, předradličky jedou a k večeru padne velká mlha, k tomu nějaká kupka slámy kdesi pod stromy a nastává problém.
Kdo to umí a používá předradličky, tak ví, že následná příprava půdy mu mírně zvýženou spotřebu paliva a času na orbu bohatě vynahradí.
Otázka zněla o použití předradliček na dvojáku, ano, vřele doporučuji. Ale musí být pro její použití podmínky! potom je i výsledek!
Kdysi, začátkem 90. let, jsem v zastávárně za pár stovek koupil malý dvoják fella, jen tak z hecu, líbil se mi prostě, radlice 25 cm, velmi pěkně tvarované dlouhé odhrnovačky a malinké předradličky. Tak za malotraktor vypadal. Ereska ho ale moc nezmohla, tak jsem ho zkusil za supra. Zpočátku nic moc výsledek. Až jsem ho osadil celý novými, špičkovými, ale drahými díly, tak teprve projevil svoji kvalitu.
Seřízení předradliček a celého pluhu dalo trochu práce, ale výsledek stál za to, skvěle oral. Každý rok 2 x 15 ha v půdě na Žatecku. Rozdíl v naftě v průměru 1 l na ha s předradličkou.
Tak malý, lehounký pluh při precizním seřízení orá s předradličkou jako mnohem větší pluhy, které jsem tahal a přitom skvěle zaklápí a drobí půdu. Výhoda předradličky je v tomto případě i to, že část půdy, která by jinak šla na odhrnovačku a zhlcovala ji, tak se obrací a ukládá do brázdy ještě před ní a tím dovoluje radlici více zahloubit. Nestane se tak, že při větší hloubce orby, než by jinak bez předradličky byla možná, docházelo k zahlcování pluhu větším množstvím půdy, či rostlinných zbytků. Takže s předradličkou se dá orat s pluhem o něco hlouběji než bez ní a to se stále zaručenou , ne-li lepší kvalitou.
Supr má přebytek síly a dával mu i rychlost, kterou předradlička potřebuje. Tak malinký pluh zcela s přehledem dokáže podélně zaorat celý řádek slámy po kombajnu E 512, a to dokonce s předradličkou mnohem lépe než bez ní! A není vůbec třeba nějak dotěžovat, jak to bývá zvykem. Ale nesmí být mokro a lepkavo, to musí předradlička většinou dolů.
Za celou dobu, co v zemědělství sleduji práci předradliček tak vím, že předradlička nemá ráda příliš mokro a povalující se dlouhé, mokré zbytky rostlin na poli. Takže zkušenost je asi taková, když sucho, tak určitě předradlička dobře pojede, když mokro, tak alespoň límec, a to na jakýkoli pluh i dvoják. Předradlička potřebuje určitou ustálenou, spíše větší rychlost pro svoji bezchybnou práci. Jestliže traktor nemůže pluh bez předradliček utáhnout, nebo mu už dokonce prokluzují kola, tak předradličky určitě vůbec nemontovat, nebudou dobře pracovat. Když s předradličkou, tak orat dříve, za relativního sucha, když už je blátivo, tak bohužel bez nich a s límcem.
Budu orat nahnojené pole.S Pf-kou si na zahradě poradím jedna báseň ale s traktorem na poli se to teprve učím. 
Díky.zajíc
V návodu píšou že na hnůj ne,tak se radši ptám. :-/Původní majitel je rozhodně nepoužíval.Pluh jsem si půjčil a protože mě vyhovuje tak jsem ho už koupil. 
zajíc
. Zaklapěče na výkonu téměř nepoznáte 