štípačka poraďte

[Béďa 17]

Nikdo nic?

[brkoslav01]

Zdar. Přesně takovou sem si postavil ale na metry. CHtěl jsem hlavně malou lehkou štípačku, abych s tim mohl sám manipulovat. Píst tam mám asi 100mm, tyč 50 a výsuv tuším 50cm. Rozvaděč mám ten dvourychlostní což je super. Musel jsem akorát dotatečně vyztužit místo uchycení na na spodku pístnice a udělat tam vyndavací jakoby vložku z pertinaxu. Sice mám jen 50Cm výsuv ale udělal jsem třístupňovej klin takže na první rychlost to špalek načne a na druhou ho to širokým klinem roztrhne a než si to hodim na hranici tak mam pist zas nahoře. Na nohu jsem použil jakl 100X100X8 a na klín 120X120X5 a zatím to po dvou sezonach drží a to jsem s tím štípal docela slušný kousky. Mě se tahle konstrukce osvědčila

[Béďa 17]

Zdravím.Díky za reakci.Nebyla by fotka?Jak máte řešenou hydrauliku?

[Jakub]

Ahoj přidám se s dotazem:
Hydraulický naviják na stojatou štípačku
Bývá vidět hlavně u kupovaných štípaček. Lanko 5 nebo 6 mm v délce 20 - 40 m, tažná síla cca 5 kN - 10 kN (500 - 1000 kg), rychlost 0,6 až 0,8 m/s.
Cena je u těch kupovaných, jako doplněk ke štípačkám trochu problém - kolem 50 tis. Taky nejčastější provedení - uzavřený čtyřhranný profil, je sice bezpečný, ale nedovedu si představit z toho dolovat zašmodrchané lano, stane -li se.
Nejvíc se mi líbí řešení s obnaženým navijákem pěkně nízko, aby nezvyšoval těžiště štípačky, jako je např. tady: https://www.youtube.com/watch?v=mQjjVzOuJFw

Co mi ale není jasné, jak je řešené odvíjení. Nemám reálné zkušenosti s hydromotory, jaký můžou mít odpor v plovoucím neutrále. Teda jestli bude vhodné odvíjet tahem za lano v neutrále anebo obrácením průtoku na rozvaděči.

Tady je třeba vidět, že bude potřeba i "pevný" neutrál, jinak by mu přizvedlý špalek padal na nohy.

Měl by někdo reálnou zkušenost s takovýmto navijákem na štípačce a případně má to nějaká úskalí?

[Jakub]

Tak jsem pátral dál a odvíjení bývá vždy hydraulikou a to dvěma způsoby.
Buďto mechanickým rozvaděčem, na jehož páčku přimontuješ malou kladku. Lano při odvíjení zahákneš do této kladky, která přestaví rozvaděč do polohy odvíjení a jdeš, táhneš lano. Jak přestaneš táhnout lanko, rozvaděč je vracen pružinkou do neutrálu. Zahákneš špalek, jdeš ke štípačce, vyhákneš lanko z pomocné kladky na rozvaděči a navíjíš ručním ovládáním.
Takto to má Balfor:
a Koppl
Anebo by to šlo řešit 12V dálkovým ovládáním. Tady se ale trochu bojím škubání, necitlivosti při najíždění posledních pár cm už zvednutého špalku. Přecejen při rychlosti 0,8 m/s stačí chvilička na skok 20 cm. To by řešil proporcionální rozvaděč 12 V, kde by se dalo PWM modulací omezit počáteční tlak / průtok.

Jenže hydromotory pro takto pomalé otáčky při 27 l/min a Vg = 400 cm^3 jsou s rozumnou cenou do 115 bar (Parker), G rotor. Na štípání potřebuju 190 bar, což by hydromotor zničilo. Takže mám dva systémové tlaky a nejsem si jistý, jestli štípačkový dvourychlostní rozvaděč (čtyřpolohový) má navíc i HPCO - tlakově zatížitelný výstupní kanál, za který bych napojil naviják redukovaný na 115 bar...

[ITS]

Domnívám se, že použití navijáku a použití štípacího pístu nikdy nebude ve stejnou chvíli. Pak by šlo použít rozvaděč pro naviják s HPCO před štípacím rozvaděčem a cestou k hydromotoru by byl přepouštěcí ventil na těch 115. A otázkou je, zdali je nutno řešit to omezení tlaku na hydromotor. Tlak se tam udělá, až když dojde k přetížení. Zdali dojde k přetížení, to si můžeš odvodit z velikosti cívky a max. kroutícího momentu hydromotoru. Tím zjistíš tah v laně a sám si představíš - zkušeným odhadem - zdali k maximálce dojde, či ne. Navíc je nutno zjistit, jak se liší maximální přípustný tlak a provozní tlak. Tobě to nejspíš pojede stále jen na ten provozní.

[Jakub]

Ano, nebude nutné používat štípání a navíjení současně, pokud by to šlo, je to plus, ale nutné to není. Použít HPCO na naviják by taky šlo, ale potom by ten pojistný ventil musel být na výstupních kanálech A, B pro hydromotor a to oboustranně. Potřeba bude určitě, protože těch 115 bar je špičkový maximální tlak hydromotoru Parker (pokud nenajdu jiný velký a levný HM), provozní je ještě níž.
Skutečný tlak bude nejčastěji níž, ale stačí zaháknout o pařez nebo jen dojet s lanem na doraz ke kladce a rázem HM stojí a redukčák prostě musí otevřít. Nehledě na riziko vytržení víka hydrauliky na Z25, pojistný ventil tam prostě musí být.

Šlo mi spíš o kombinaci proporcionálních kartušových ventilů (do "kostky"), které jsou cenově skousnutelné a HPCO, který bývá typický pro manuální, neproporcionální. rozvaděče. Ale to je spíš otázka na výrobce proporcionálů, zkusím Argo Hytos, jestli jde takováto kombinace. Lepší by byl HPCO ten štípací a za něj naviják anebo potom elektrickou "výhybku", rozvaděč 2/2, který by byl v klidu průchozí pro štípání a při přivedení napětí na navijákový proporcionál by současně přestavil olej od štípání k navijáku. Mělo by to dva normální pojišťováky, pro štípání a pro navíjení zvlášť, což už si umím představit, jen je to jeden vehement navíc.

[ITS]

Ten pojišťovák k hydromotoru je většinou kostka, která se dává před něj a má dva pojišťováky, aby přepustila vždy z tlakové strany do odpadní. Bývá to příslušenství HM.
Každý ruční rozvaděč je proporciální. Nikdy nedojde k neovladatelnému skokovému sepnutí. Dá se vždy rukou dusit. U elektrorozvaděčů se dá to plynulé spouštění řešit jen proporcionalitou pomocí zdvihového magnetu (má regulovatelný zdvih, u proporciálních přepoušťáků to je většinou silový magnet s regulovatelnou sílou - načteno z učebnice)

[Jakub]

Ano, jsou proporcionály s elektromagnetem, jejichž průtok je přímo úměrný ovládacímu proudu.
Např. od Argo-hytos je to PRM2 063Z11/30-00 A/M.
Ten ale nemá volně průchozí neutrál, tedy je nutné před něj dát "výhybku", ventil 3/2, který převeksluje olej z čerpadla buď pro štípání nebo pro navíjení.
Pokud bude pro navíjení a naviják se bude rozbíhat (škrtil by podstatnou část vstupního průtoku), bude nutné osadit ještě třícestnou tlakovou váhu, která zredukuje tlak na vstup proporcionálu podle aktuálního tlaku před hydromotorem. Váha např. TV2-063/MC
Potom by obvod mohl vypadat nějak takto:

[HMB]

Zdarec,

dneska jsem celý den ve dvojku ručně štípali pro kamaráda smrky. Od menších (pru. 20 cm) až po ty pevnější (pru. cca 70 cm). Finálně jsme udělali necelých 20 m do hranice loženého dřeva.
Každopádně se vás chci zeptat na názor. V hlavě si hraji s nápadem, že bych na naši štípačku Vari 18 ton super force přidělal čerpadlo a honil bych to z kardanu mého Yanmara FX 235. Do tříbodu štípačka po demontáži kol zavěsit jde, to je již odzkoušené. Musel bych rozseknout samozřejmě hydraulické hadice, hodit tam rozbočky atd. Zubové čerrpadlo + prevodovečku bych koupil asi přímo u Vari, protože dělají ještě silnější štipku a ta může jet na EE i z kardanu. Pokud by měla štípací tlak cca 10-14 tun, byl bych spokojený.
Vypadalo by to asi z hruba nějak tahle: https://shop.vari.cz/4525-vari-22-ton/produkt-9535/
Dělali jste tedy již někdo něco podobného?

[vitex]

Ano, jsou proporcionály s elektromagnetem, jejichž průtok je přímo úměrný ovládacímu proudu.
Např. od Argo-hytos je to PRM2 063Z11/30-00 A/M.
Ten ale nemá volně průchozí neutrál, tedy je nutné před něj dát "výhybku", ventil 3/2, který převeksluje olej z čerpadla buď pro štípání nebo pro navíjení.
Pokud bude pro navíjení a naviják se bude rozbíhat (škrtil by podstatnou část vstupního průtoku), bude nutné osadit ještě třícestnou tlakovou váhu, která zredukuje tlak na vstup proporcionálu podle aktuálního tlaku před hydromotorem. Váha např. TV2-063/MC
Potom by obvod mohl vypadat nějak takto:

A máš spočítáno na kolik to vyjde?

[Jakub]

No nemám, ceník jsem nesehnal, tak jsem to poptal. Ony ty proporcionály jsou skoro vždy koncipovány s neprůchozím neutrálem a tedy bez HPCO a tím se ten obvod komplikuje.
Navíc kromě ceny může být problém v dnešní době (ne)dostupnost.
Ale kdyby to nevyšlo rýsuje se levnější alternativa: použít manuální rozvaděč a tahat za něj patřičně velkým modelářským servem přes DO.
Podobně, jako borec v tomhle videu, ale stačí mi jen dva kanály: https://youtu.be/c0vJS9jV828?t=371 v čase od 6:10 , činnost 6:50

[Jakub]

Tak proporcionály nebudou, ale ne z důvodu ceny (pro mě zatím neznámé), ale jednoduše vůbec nejsou. Resp. chtěl jsem 1 kus a zbytek 1/0 ventily, několik týdnů, přes měsíc určitě.
No nic, budu muset osadit klasický páčkový rozvaděč a zkusit tahat za páčku modelářským servem, naučit se, jak se ten servomotorek ovládá.
Aspoň se tím obvod podstatně zjednoduší, pokud bude rozvaděč pro hydromotor s HPCO, tak se za něj do série dá ten štípačkový a odpadá ten 3/2 12V ventil přepínání funkcí.
Jde sehnat buď Badestnost 81.10.10.010.2 nebo AMA S.P.A 58276 oba 80 l/min https://www.kardanka.cz/jednopackovy-ro ... -80l-23751
Ještě projdu možnosti jejich HPCO šroubení a oba jsou skladem. Zatím jsem nezjistil jejich překrytí kanálů, aby prvně upustili z motoru do odpadu a pak teprv poslali tlak, kvůli těsněním hydromotoru, ale snad to bude OK.

[Jakub]

Ještě bych rád připojoval dvě různá čerpadla - jedno na hadicích nasouvat na vývoďák a druhé menší mít na desce s elektromotorem, uchytitelné ke štípačce. Rád bych je mezi sebou na těch hadicích připojoval přes rychlospojky, abych nemusel tahat to s elektromotorem do lesa a obráceně.

Jak fungují rychlospojky na mírný podtlak? Jde o sací stranu. Průtok 37 l/min, maximálně 51 l/min.
Rychlospojky jsem objevil kuličkové, bezúkapové, šroubovací ... moudrý z toho nejsem a info o schopnosti těsnit i podtlak moc není.
Vím, že je to celkem nestandardní řešení, dávat samotné čerpadlo na rychlospojky, ale když dám hned k čerpadlu pojišťovák, tak by se nemělo nic stát i když někdo nezapojí / nedocvakne některou z rychlospojek a krátce roztočí čerpadlo...

[ITS]

Rychlospojka není vhodná pro umístění do sání. Podtlak vyvolá značný a ten bude mít za následek přisávání vzduchu čerpadlem - ucpávkou.