Rychlerostoucí topol

[šampus]

Pěkné a podrobné video Spagre . Jsem si neuvědomil, že ty spodní větve jsou většinou suché, to je pak jiná práce, teď se skoro na to těším .

[Spagre]

Přesně tak. Ony ty větve by se ulámali i při kácení, ale pak je blbý, když se ulomí třeba 3-5 cm od kmene a je z toho takovej ježek a hlavně fakt v tom pokáceným je to odvětvování asi nejhorší práce a ještě se to dělá v zimě atd.

[Terablick]

Vzhledem k počtům kusů, neuvažoval jsi o nějakým stroji co by ulehčil kácení a zpracování dřeva? Nemyslím koupit tovární mašinu za statisíce, ale spíš něco jednoduchého co bys přivezl třeba za autem nebo traktorem, a co by třeba umělo právě odvětvovat klády - jednoduše, třeba jako harvestorová hlava - dva "zubatý" válečky a 2-4 protiostří Pohánět by to mohl klidně i motor ze sekačky. A pokud by bylo potřeba, mohlo by to klády i krátit na metry nebo tak Nebo třeba i o špalíkovači třeba od Bibose tady z fora? Do něj by ty stromy mohly možná i s větvema, nebo by se dal vybavit nástavbou na odvětvení nebo ohejbání větví aby tam líp lezly Myslím že špalíky jsou jako produkt dobrý a snáz by se s tim manipulovalo atd Je mi jasný že ne každej o špalíky stojí, ale ulehčilo by to práci u části sklizně, a odvětvovač u celý sklizně a nemusel bys osekávat ručně mačetou Nestálo by to majlant a ušetřilo by to mraky práce a času

[Spagre]

Jednu mašinu už mám ve 3D nakreslenou včetně návrhu. Rozpočet je cca 40k, ale chci to tu ukázat až to bude. Asi aby to bylo podrobeno zdravé kritice a mohlo to být přepracováno k dokonalosti až v další verzi

Ne, zatím to je návrh a požaduju od toho nosnost cca tunu a půl i když vím jaká je váha mokrých "křivých" topolů k objemu. Tudíž asi abych na to hodil alespoň dva kubíky dřeva a dovezl to v řádku k vozíku a hned z tohoto povozu vše rozřezal na metry. Co se odvětvování týče, tak tam to asi vždy bude masakr. Jsou to prostě tenké mrchy od 15ti-5cm a tam vážně jen něco přímo na to zhotovéného leda, ale to zatím neplánuju. Přeci jen to odvětvení stíháme, včetně toho naležato a leda by se třebas kácelo 3 a více ha/rok. Zatím nám ale plochy na dřevo ubývají díky plochám s matečnicemi

Pohon samozřejmě v elektrice, pač nafta, benzín atd dělá kravál, smrdí atd.

Bohužel teď toho mám tolik (dodělávám produkční halu s kapacitou cca 80000 řízků/den a k tomu 70ti kubíkový mrazák na sadbu pro opozdilce a na výsadby na klíč), že nestíhám ani pouštět draka s holkama a asi to tutíž nestihnu už na letošní sklizeň matečnic Snad to tedy postavíme během příštího léta.
A hlavně už potřebuju prodat to TK, co mi chudák už dva roky stojí ve stodole. A pak by hned bylo něco k uvolnění na další projekty
TK-10 za 45 k!!!
http://www.bazar.cz/xad6781974-prodam-m ... -tk10.aspx

[Belzebub]

K Belzebubovi: osobně si myslím, že pokud nechal stromkům dle fotek (které jsem až nyní viděl) prostor do řádku 20+20 cm a zbytek meziřádku byl plevel a dle fota hlavně tráva, je logické, že kořeny topolu se nemohly do toho drnu trávy rozmáhat tak jak potřebovaly. Pokud tedy měly prostor 20 cm na každou stranu, nemůžete čekat, že strom s povrchovým kořenem vyroste do dvou metrů. Jaký kořen, takový strom. Proto vždy odpleveluji i meziřádek a to i do hloubky, ne jen sekačkou. Taková je moje zkošenost z praxe. Zde bych vážně neplakal nad výsledkem, horší je opravdu když někdo osází hektary s tím, že se o ně postárá a následně vás povolá např. k tomuto: http://www.japonsketopoly-rrd.cz/Galeri ... %20004.jpg Bohužel pro něj ho záchrana stála mnohem více peněz, než kdyby odplevelování poptal ihned. Měsíc po zásahu to vypadalo takto: http://www.japonsketopoly-rrd.cz/Galeri ... ie0033.jpg kdy už jsme viděli alespoň řádky stromů a mohli jsme provést druhou fázi.

Spagre, nezlob se na mě, ale řešíš úplně něco jiného. Když jsem napsal, že naši velcí pěstitelé jsou slabší v rostlinolékařství, Pěstujtetopoly mi poradil o nedostatku hnojiva, či jiných prvků a ty se do mě pouštíš skrze trávu. Ta tráva tam na jaře nebyla (resp. slaboučká, téměř nezakořeněná tráva nasetá na podzim, ale problém tam už byl-jak popsal DYK. Terablickovi rostou i v trávě. Vezmi si, že i v trávě může růst zdravá rostlina, která nedosáhne rekordů, ale tyto konkrétní rostliny signalizovali nemoci, či nedostatek prvků, které si nedokázal narozdíl od Pěstujte topoly, popsat.

[Spagre]

Já se do tebe přeci vůbec nepouštím. Nic sem nemyslel ve zlém. Pouze jsem napsal ten fakt, že když je tam plevel, moc to neporoste a to jsem se vyjadřoval k velikosti stromů a ne k jejich nemocem. Tohle už mám taky všechno za sebou. Co se hnojiva týče, nikdy jsem nic nepřihnojoval a jediné co mi doporučil Weger je, že až třetím rokem po obmýti dodat dusík (pro pětiletý cyklus). Takže k přihnojování se nijak vyjadřovat nemůžu, když nemám zkušenost.

Já se vyjadřoval k tomuto:
Jak jsi napsal - Půda. Bylo zde dřív pole, kde byla 6x za 6 let kukuřice (z plotem je posedmé) a tuto část jsem připravil v 08/2013 Roundupem bez orby. Uvláčel branami. V 09/13 nasel trávu. Před zasazením řízků jsem u budoucího osazovaného řádku odstranil pruh 40 -50 cm slabě kořenící trávy a v 03/14 zasadil. Byly to pěkné vitální řízky od Spagreho, některé měly i 3 cm průměr. První pohroma je nafocena na té str 163. Prý, že je to obvyklé a bez důvodu se znepokojovat. Nebylo to OK. Prvních cca 40 cm to dohonili rychle (10cm /týden) a pak už prd.

Takhle to prostě neroste nikde dobře a proto je potřeba půdu připravit a to ideálně: postřik, orba, vláčení a odploevelovat a odplevelovat a opravdu když stromu necháš řádek 20 cm a vedle je tráva, taxe prostě nemůže rozrůst. Ty flíčky na koncích lístků jsem pozoroval ne jen u sebe a osobně si myslím, že je to tím jak ty špičky leží v bahně ( u těch nejnížších lístků), tak prostě uhnívají, a když pak příjde chlad tak to může být i tím. Tu pokroucenost Jarda popsal, že se to dělá chladem. A že stromky rostly ze začátku dobře je jasné, protože měly prostor, než narazily na drny trávy a paxe jejich růst musí zpomalit a kor jestli kořenům ještě ubližoval hryzec (to ale většinou odejde celej strom).

Ale to je vždy potřeba řešit během růstu. Ta fotka ze strany 163 je opravdu běžná zkušenost a tak jsem to popsal i tehdá, protože to je i u nás obvyklé.

[Pěstujtetopoly]

Celé je to o typologii. Bohužel, ten kdo si nasadí pár řízků to neřeší(což se ani nedivím) , nicméně pak je nutno počítat s tím, že to co se píše na internetu nebude jaksi tak úplně pravda. Má to více vysvětlení z nichž jedno je to, že laik ví prd co má za půdu, jaká jsou tam třebas rezidua, jaké jsou tam živiny, spodní voda, ph atd.

Každý kdo sází pár kousků neřeší kopnout si do země a zajet se vzorkem na rozbor byť jen základních živin(cena 50-100kč za vzorek)

U větších výsadeb je velmi nutné se trošku snažit toto udělat, protože následky opravdu mohou být fatální.

Nicméně celá kultura informovanosti odpovídá tomu bordelu co kolem RRD je. Cenou počínaje, informacemi konče.

Nikdo nic nedělá zadarmo a toto je nutno brát na vědomí.

[meli]

Už delší čas uvažuji, že také vyzkouším RRD - Japonský topol. Nepředpokládám, ale že bych sázel hektarové plantáže jako zdejší borci. Toto vlákno průběžně sleduji a dost často tu slyším o rozborech půdy pro zjištění zda je vhodné RRD sázet. Otázka tedy zní jaká půda je tedy vhodná pro růst topolu (případně aby bylo s čím porovnat výsledek rozboru půdy). A jaké jsou možnosti, když půda neodpovídá požadavkům pro RRD. Dá se tedy použít jiný klon topolu (vhodnější pro dané podmínky) nebo něčím přihnojit (zase aby to bylo ekonomicky rentabilní)? A nebo tedy RRD vůbec nesázet? Předpokládám že pozemek je připraven dle zdejších doporučení - zoraný, uvláčený a odplevelený, není to mokřad nebo vyloženě bažina (z dřívějších příspěvků předpokládám, že se jim tam taky moc nedaří).

[Spagre]

Záleží jaké máš možnosti. Pokud si můžeš vybrat pozemek vyvaruj se hodně těžkým, jílovitým půdám.

Já mám plantáže na 5ti různých plochách a když pominu výsadbu do rozdiskované louky, kde to začlo růst až po třech letech, tak jen jedna část stála za prd. Jsou to asi 2 hektary v mírném svahu, kde byl jíl tak žlutej, že se i disky zalepily a borec se na to vyprdl. Protože jsem se s bývalým obhospodařovatelem (rakušák co tu má asi 1000ha) hádal až do výsadby, aby vrátil půdu jak je ve smlouvě, nestihli jsme ani orbu, protě příprava na nic (borec tam prostě nechal vysetou řepku a tu jsme diskovali). Pak jsme tedy sázeli a tříleté stromy v této části měly max 5 metrů a průměr tak 2,5 obr http://www.japonsketopoly-rrd.cz/Galeri ... #23912.jpg Loni v zimě jsem to omladil a teď už tam jsou za první léto přírustky až 4 metry, protože kořeny se už konečně rozrostly. Další plochy máme středně těžké až těžké a některé i na písku. Tam všude už je všechno podobné. Přírůstky po výsadbě vždy až 3,8 metrů a zrovna tak v dalších letech to roste pěkně. Co je možnost tak kyselou půdu zavápnit. To je prý ale nutné až při PH nižším 4,6. Taky podmáčené půdy stojí samozřejmě za prd, pač tam kořínky pořád uhnívají a řízky tak nemají moc šance na život.

Jenže kdo si může vybrat pozemek. Proto je důležité si připravit ten svůj jak nejlépe to půjde a pak odplevelovat a odplevelovat http://www.japonsketopoly-rrd.cz/Galeri ... nialni.jpg No a ve výsledku to doroste do pořezu třeba hold až po šesti letech. Hlavně ale nevěřte, když někdo píše, ža to má po 5ti letech 18-25 metrů. To jsou vážně trubky, co pak lžou třeba i v ostatním a to proto, že nikdy sami nic nevypěstovali, jen kupují sadbu i od nás a pak to přeprodávají. Proto je vždy důležité jet se k pěstiteli podívat, co vlastně vypěstoval a nej jen na matečnici, kterou si nechal udělat na klíč:-)
Po těch 5ti letech to může když super tak dorůst do 15-17 metrů, ale to fakt asi max (v našich podmínkách).

[meli]

No s tou přípravou a odplevelováním bych rozhodně počítal, jen mi šlo jestli je více odrůd (vhodných pro různé druhy podmínek) nebo všichni sázíte ten samý typ - J-105 (MAX4) - které nabízí například Spagre na: www.japonsketopoly-rrd.cz nebo je v našich podmínkách rozšířený ještě jiný klon?
RRD beru zatím jako pokus, který chci realizovat na jednom horším pozemku (tím myslím neobdělávané a zarostlém, je pravda že i trochu vlhčím, ale zase to není nic hrozného) pro získání kulatiny.

Spagre na svém webu píše vzdálenosti pro výsadbu z řízků na dřevo:

1,6 – 2,0 m podle techniky, kterou zamýšlíme rostliny obdělávat. Vzdálenost rostlin v řádku je 0,5 - 0,7 m.

Dospěli jste někdo při pěstováním RRD k jiným údajům, při předpokladu odplevelování postřikovačem nošeném na zádech. Je to asi nejefektivnější způsob než například mulčování. Další faktor bude určitě vzájemný životní prostor pro jednotlivé rostliny jak při výsadbě tak i po dosažení objemu po 5-6 letech, tak i z hlediska odolnosti proti větru (známé rychle ležící topoly).

X

Max výnosy dřeva.

[defo]

Co se týče údržby, asi by jsi mohl dat topoly i hustějc, když chceš chodit s ručním postřikem, ale stromy budeš po pokácení stahovat na jednu stranu pozemku a to se Ti určitě nebude chtít tahat ručně, takže nějaký rozestup na trakturek bych urcite nechal. Ja sam mam 1,7x0,7 a myslím že to je tak akorát prostor ve kterém se dá ještě rozumě pohybovat.

[Pěstujtetopoly]

Klonů je spousta. Stačí zajít na.....
http://mail.vukoz.cz/vuoz/biomass.nsf/pages/Uvod.html

[Spagre]

Max-4 je nejrozšířenější, protože roste všude podobně a je takovej osvědčenej. Hlavně se dobře řízkuje (dokáže to každej) a je sakra zmedializován. Takové vrby, nebo italské odrůdy se už sakra hůře řízkují (místo pupenů jsem tam měl jen ustříhané větvičky a z toho pak taky prd vyroste). Rubensku S-195 jsem zkoušel a výsledek je zde na videjku
je to i vidět, že ty roční přírůstky jsou hodně rozvětvené a proto těžko najít krásný řízek. To samé je u AF2, které se větví i terminály víceletých stromů. AF2 u nás má moc pěkné přírůstky hlavně do tloušťky kmene (2 leté až osm cm), ale bohužel to nebude na kulatinu, pač hustota dřeva je nějakých 280 kg/m3, takže to bysme pořád jen ty kulány do krbu házeli a házeli a taky to zabere větší prostor pro uskladnění, když počítáme hmotnost. U Maxe je to až 460 kg/m3, samozřejmě záleží na lokalitě. Takže ta AF spíš taky na štěpku, jako ty vrby. U těch vrb jsou ale i klony na kulatinu, ale co jsem kde viděl fotky, tak to nebylo jako topol. Jak psal Jarda, ve VÚKOZu se nechá koupit snad všechno.
Klidně pošli BPEJ, nebo číslo parcely a KU a můžeme to porovnat s tím co mám já a různí zákazníci (třeba i do SZ).

Co se sponu týče, tak jsel začínal s 1,8 x 0,6 a to je vcelku na husto. Pak jsem zkoušel 1,8 x 0,8 a tam jsem nespozoroval nějaký rozdíl oproti 1,8 x 0,7, což teď sázíme všude. Na tu kulatinu je opravdu ideál asi těch 8-9 tisíc ks/ha. Dříve se sázelo i 20000 ks/ha a pak zjistili, že polovina stačí a hmoty je stejně, jen s mnohem nižšími náklady jak na založení pl., tak i na těžbu.

Ten postřikovač na zádech je určitě nejjistější a nejúčinnější metoda, teda alespoň pro mne. Vyčistíš krásně jak řádek, tak i meziřádek a za zlomek ceny oproti traktoru. Denně se nachá projít cca 25000 ks v řádku a ve třech lidech 3 ha meziřádku, takže to jde. Ale dvacítka na zádech deset hodin v kuse je masakr Chce to poruhy s dobré krosny a ne ty origo!
Postřik totiž naproti mašinám zlikviduje finálně i kořeny plevele a ty tak následně nebrání růstu kořenům stromu, což je podle mně to nejdůležitější - prostě udržet plantáž krásně čistou alespoň do konce července, nebo když mají stromy alespoň 2-2,5 metrů výšky. Taky je fakt, že postřikem jsem bral plochu v prvním roce 2-3x a traktorem sem tam mohl jezdit co dva týdny. Ve druhém roce jsem zatím odpleveloval jen jednou a to ten kousek v obci, kde to bylo sázeno do tý rozdiskovaný louky. Tam byly stromy po prvním roce do dvou metrů.

Známe ležící topoly se naštěstí vždy narovnaly. Jednou se ale vážně špičky dotýkaly země. Sem myslel, že mně odvezou Po dvou týdnech byly rovné.

[Spagre]

Co se týče údržby, asi by jsi mohl dat topoly i hustějc, když chceš chodit s ručním postřikem, ale stromy budeš po pokácení stahovat na jednu stranu pozemku a to se Ti určitě nebude chtít tahat ručně, takže nějaký rozestup na trakturek bych urcite nechal. Ja sam mam 1,7x0,7 a myslím že to je tak akorát prostor ve kterém se dá ještě rozumě pohybovat.

Tady bacha, přesně jak píše Defo je potřeba počítat s prostorem, který bude po prvním obmýtí. Stačí se mrknout, jak to vypadalo začátkem června http://www.japonsketopoly-rrd.cz/Galeri ... 58llll.jpg to byla ještě doba, kdy se daly loni pokácené stromy dobře stahovat, ale v srpnu, to už sem tím skoro nemohl projít - viz konec tohohle videa http://www.japonsketopoly-rrd.cz/Galeri ... 58llll.jpg to už je bez listí, ale jak to listí mělo, tak byly boční prýty mnohem více ohnuté a dost překážely při chůzi. Pravda, že tyhle proutky traktoru vadit nemusí, ale chtělo by to přilbu proti ošlehání Leda oholit pařezy už na jaře, ale to zas nedoporučuju. Některé prýty jsou totiž z pařezů pěkně křivé a proto hlavní terminál pro budoucí strom budu vybírat až nyní na podzim, kdy je jasné, kterej je nejlepší. Takže buď stahat dřevo ještě v zimě po pořezu, nebo pak v létě když je to sušší a mnohem lehčí (proto sem to nechal na léto) ručně, nebo na to mít nějaký užší povoz s přilbou

[jirkasbk]

a proc se po prvnim omitnuti nechavaji rust vsechny vyhonky a strihaji se az na podzim?nebylo by efektivnejsi co se tyka hmoty dreva vylamovat prirustky celorocne a nechavat vzdy jen ten nejvetsi mozna by ten jeden narostl do veci sirky nez kdyz je tam tech vyhonu treba 5.
vsimnul jsem si toho u spargeho na videju jak odvetvuje macetou.a nebo to tam nechavas jako matecnici a po prvnim roce ostrihas a pak nechas rust jako normalni strom?